„Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2020 došlo opět k nárůstu deficitu vládních institucí, který dosáhl 141,6 mld. Kč a stal se tak nejhorším výsledkem za posledních 10 let. Hlavní příčinou byl zhoršující se vývoj epidemické situace kolem nemoci Covid-19,“/říká Helena Houžvičková, ředitelka odboru vládních a finančních účtů ČSÚ.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 došlo meziročně ke zhoršení salda hospodaření vládních institucí o 117,5 mld. Kč., k čemuž přispěly zejména ústřední vládní instituce, jejichž saldo hospodaření se zhoršilo o 101,5 mld. Kč a skončilo v deficitu 113,1 mld. Kč. Místní vládní instituce hospodařily se schodkem 20,6 mld. Kč, zatímco v minulém roce pouze 10,2 mld. Kč. Hospodaření fondů sociálního zabezpečení se meziročně zhoršilo o 5,6 mld. Kč a skončilo ve schodku 7,8 mld. Kč.
Saldo hospodaření sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020:
Poznámka: Údaje v tabulce nejsou sezónně očištěny, nelze je srovnávat mezičtvrtletně.
Celkové příjmy sektoru vládních institucí stouply meziročně o 0,8 %. Na meziročním růstu příjmů se podílelo zejména zvýšení příjmů ze sociálních příspěvků (+8,4 % na 252,1 mld. Kč) a daní z příjmů (+4,4 % na 129,0 mld. Kč). Naopak nejvíce klesly příjmy z důchodů z vlastnictví (-41,1 % na 3,8 mld. Kč), kapitálových transferů (-29,2 % na 12,6 mld. Kč), běžných transferů (-6,9 % na 15,0 mld. Kč) a daní z výroby a dovozu (-5,5 % na 171,5 mld. Kč).
Celkové výdaje vládních institucí vzrostly meziročně o 18,9 %. Nejvíce vzrostly výdaje na dotace (+58,9 % na 50,4 mld. Kč), na ostatní běžné transfery (+53,9 % na 32,1 mld. Kč), sociální dávky (+21,6 % na 276,0 mld. Kč) a náhrady zaměstnancům (+16,7 % na 184,3 mld. Kč).
Míra zadlužení sektoru vládních institucí meziročně vzrostla z 31,8 % na 38,1 % HDP, přičemž klesající nominální HDP přispěl k nárůstu zadlužení o 0,5 p. b. Nominální dluh vládních institucí meziročně vzrostl o 413,1 mld. na 2 153,0 mld. a jeho příspěvek činil 7,3 p. b. Mezičtvrtletně došlo k poklesu míry zadlužení o 0,3 p. b. Nominální dluh klesl mezičtvrtletně o 19,9 mld. Kč a přispěl ke snížení míry zadlužení o 0,4 p. b., příspěvek HDP činil 0,0 p. b.
Ve čtvrtém čtvrtletí 2020 došlo k mírnému poklesu dluhu při deficitním hospodaření sektoru vládních institucí. Deficit i snížení dluhu byly pokryty především snížením objemu držených finančních aktiv, a to zejména oběživa a vkladů.
Z hlediska jednotlivých komponent dluhu byl meziroční nárůst zaznamenán u emitovaných cenných papírů (+416,1 mld. Kč) a vkladů (+ 5,8 mld. Kč), zatímco objem přijatých úvěrů klesl o 8,7 mld. Kč. Podíl emitovaných cenných papírů vzrostl o 1,7 p. b. na 93,4 % a emitované cenné papíry zůstávají hlavní komponentou dluhu. Mezičtvrtletně klesla hodnota emitovaných cenných papírů a přijatých úvěrů.
Dluh sektoru vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020:
Saldo hospodaření vládních institucí po očištění o sezónní a kalendářní vlivy skončilo v deficitu 121,1 mld. Kč, který odpovídal 8,3 % HDP. Mezičtvrtletně se zhoršilo saldo hospodaření o 35,5 mld. Kč. Vývoj salda hospodaření vládních institucí očištěného o sezónní a kalendářní vlivy ilustruje následující graf.
Sezónně očištěné saldo hospodaření vládních institucí, 4. čtvrtletí 2018 – 4. čtvrtletí 2020:
V důsledku epidemické situace v souvislosti s šířením nemoci COVID-19 byla ve 4. čtvrtletí 2020 v platnosti mimořádná vládní opatření, jejichž vliv na vládní finanční statistiku je popsán v metodické poznámce.
Poznámky: Kvantifikace fiskálních ukazatelů je založena na metodice Evropského systému národních účtů (ESA 2010). Uvedené údaje jsou v metodickém souladu s údaji sloužícími pro účely statistiky nadměrného dluhu (EDP, excessive deficit procedure) a pro hodnocení plnění maastrichtských konvergenčních kritérií.
Přebytek/deficit vládních institucí je výše čistých půjček (+) nebo výpůjček (-) v systému národního účetnictví. Ukazatel vyjadřuje schopnost sektoru v daném období financovat (+) jiné sektory ekonomiky nebo potřebu tohoto sektoru být ostatními sektory financován (-).
Dluh vládních institucí představuje výši konsolidovaných závazků sektoru vládních institucí vyplývající z přijatých vkladů, emitovaných dluhových cenných papírů a přijatých půjček. U cizoměnových dluhových nástrojů zajištěných proti měnovému riziku je ocenění provedeno na bázi smluvního kurzu.
Saldo hospodaření je porovnáno s výší HDP v daném čtvrtletí v běžných cenách. Výše konsolidovaného dluhu vládních institucí je porovnána se součtem posledních čtyř čtvrtletních HDP v běžných cenách. Údaje o saldu hospodaření a dluhu vládních institucí jsou součástí tabulek Transmisního programu (tabulka 25 a tabulka 28) publikovaných na stránkách ČSÚ v sekci „HDP, Národní účty“. (ZDE)
Pokud není uvedeno jinak, data nejsou očištěna o sezónní a kalendářní vlivy.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: Tisková zpráva
