Mezičtvrtletní hodnocení:
Ceny vývozu se v 1. čtvrtletí 2016 proti 4. čtvrtletí 2015 snížily o 1,4 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 0,9 %). Významněji klesly ceny minerálních paliv o 12,1 %, chemikálií o 2,7 %, polotovarů o 2,2 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,4 %. Ceny nápojů a tabáku rostly o 3,1 %.
Ceny dovozu v 1. čtvrtletí 2016 proti 4. čtvrtletí 2015 klesly o 3,0 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 1,5 %). Z významných skupin klesly ceny minerálních paliv o 20,2 %, polotovarů o 2,9 %, chemikálií o 1,8 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,8 %. Rostly pouze ceny nápojů a tabáku o 1,1 %.
Směnné relace v 1. čtvrtletí 2016 proti 4. čtvrtletí 2015 dosáhly hodnoty 101,6 % (ve 4. čtvrtletí 2015 hodnota 100,6 %). Pozitivní hodnoty směnných relací zaznamenala zejména minerální paliva (110,2 %), polotovary (100,7 %) a stroje a dopravní prostředky (100,4 %). Nejnižší negativní hodnoty dosáhly potraviny (98,0 %) a ostatní suroviny (98,6 %).
Vývoj cen zahraničního obchodu významně ovlivňoval rovněž kurz koruny k hlavním zahraničním měnám. Do mezičtvrtletního indexu kurzu byly zahrnuty dvě nejvýznamnější měny z hlediska českého zahraničního obchodu, tedy EUR a USD. Mezičtvrtletní indexy kurzů CZK k těmto měnám byly váženy váhou, která těmto zahraničním měnám přísluší v indexu vývozních cen, resp. dovozních cen.
Z výše uvedených grafů číslo 2 a 3 je patrné, že v případě vývozu i dovozu jsou ceny zahraničního obchodu vázány na kurzové vlivy. Kontrakty se zahraničními subjekty jsou zpravidla uzavírány na delší časové období a čím je období kontraktu delší, tím je vazba na kurzy silnější.
Meziroční hodnocení:
Vývozní ceny se v 1. čtvrtletí 2016 snížily o 4,2 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 3,2 %). Z významnějších skupin nejvíce klesly ceny minerálních paliv o 19,0 %, ostatních surovin o 13,4 %, polotovarů o 6,1 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 2,6 %. Rostly zejména ceny nápojů a tabáku o 1,5 %.
Dovozní ceny v 1. čtvrtletí 2016 klesly o 5,6 % (ve 4. čtvrtletí 2015 o 3,8 %). Ceny minerálních paliv se snížily o 32,6 %, ostatních surovin o 8,4 %, polotovarů o 6,4 % a ceny strojů a dopravních prostředků o 0,7 %. Rostly pouze ceny živočišných a rostlinných tuků o 2,9 %.
Směnné relace se meziročně v 1. čtvrtletí 2016 zvýšily na hodnotu 101,5 % (ve 4. čtvrtletí 2015 hodnota 100,6 %) a setrvaly v pozitivních hodnotách – viz graf číslo 4. Z významnějších skupin dosáhla nejvyšších pozitivních hodnot směnných relací minerální paliva (120,2 %), chemikálie (100,5 %) a průmyslové spotřební zboží (100,4 %). Negativní hodnoty směnných relací zaznamenaly zejména potraviny (96,3 %) a stroje a dopravní prostředky (98,1 %).
Meziroční kurzově očištěné indexy cen zahraničního obchodu
ČSÚ počítá také meziroční indexy cen zahraničního obchodu očištěné o kurzové vlivy. Postupuje se tak, že ceny v cizích měnách vykázané za aktuální měsíc jsou přepočteny na české koruny kurzem stejného měsíce minulého roku. Spolu s cenami vykazovanými v CZK vstupují do výpočtu váženého průměru. Tento kurzově očištěný bazický cenový index je vztažen k neočištěnému bazickému cenovému indexu stejného měsíce minulého roku, tím je spočten meziroční očištěný cenový index. Rozdíly mezi očištěnými a neočištěnými cenovými indexy mohou být značné, dobře viditelné jsou z grafu číslo 6 a 7, například v listopadu a prosinci 2013.
Použitá metoda z řady praktických důvodů neumožňuje 100% kurzové očištění, protože všechny realizace v cizích měnách nejsou v cizích měnách vykazovány; tento podíl činí do 30 %. Z uvedeného vyplývá, že při plném kurzovém očištění by se rozdíly mezi publikovanými cenovými indexy a kurzově očištěnými cenovými indexy pravděpodobně dále zvětšovaly.
Z výše popsaných kurzově očištěných indexů lze vytvořit také kurzově očištěný rozklad přírůstků indexů cen. Tabulka 1 na předposlední straně uvádí publikovaný a kurzově očištěný rozklad přírůstků indexů cen vývozu a dovozu, s rozšířením o nejvýznamnější dvoumístné skupiny SITC 7. Tento rozklad dobře ilustruje, kolika procentními body každá skupina "kurzově přispívala" do indexu.
Obecně platí, že kurzový vliv snižuje cenové indexy zahraničního obchodu, pokud koruna v úhrnu proti zahraničním měnám posiluje. Naopak kurzový vliv působí na zvyšování indexů cen, pokud koruna v úhrnu proti zahraničním měnám oslabuje. Z následujících grafů číslo 6 a 7 je patrné, jak významně kurzový vliv působil na výši indexů cen vývozu a dovozu.
Z grafu číslo 9 je patrné působení kurzového vlivu na meziroční směnné relace.
Graf číslo 10 ukazuje vývoj hodnoty směnných relací, pokud se ze sledování vyloučí skupina minerálních paliv.
V grafu číslo 10 můžeme pozorovat vliv minerálních paliv, který do 4. čtvrtletí 2012 snižoval celkovou hodnotu meziročních směnných relací. V 1. čtvrtletí 2013 se situace obrátila a minerální paliva začala směnné relace zvyšovat. Souvisí to pochopitelně s vývojem cen na světových trzích, zejména ropy. Dovozní ceny, které mají proti cenám vývozním vyšší podíl surovin, reagují citlivěji na cenové turbulence. Při růstu cen surovin se proto směnné relace zpravidla snižují, a naopak při poklesu cen surovin směnné relace rostou.
Závěrečné shrnutí
Kurzový vliv meziročně v 1. čtvrtletí 2016 působil na prohloubení poklesu cen vývozu a dovozu – bez kurzového vlivu byl pokles vývozních a dovozních cen mírnější. Vývozní ceny meziročně klesly méně než ceny dovozní, proto směnné relace zůstaly v pozitivních hodnotách. S vyloučením kurzového vlivu zůstaly směnné relace také pozitivní. Hodnoty bez kurzového vlivu odpovídají kurzově očištěným indexům – viz grafy 6, 7 a 9.
Závěrečná tabulka uvádí publikované neočištěné indexy cen zahraničního obchodu.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
