FNUSA: Brněnské mezinárodní centrum se rozrostlo o pět výzkumných týmů. Zaměří se na výzkum buněk a srdce

27.02.2018 8:10 | Zprávy

Mezinárodní centrum klinického výzkumu Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně (FNUSA-ICRC) rozšířilo své vědecké portfolio o pět nových výzkumných týmů. Dva z nich se v rámci základního výzkumu zaměří na zkoumání buněk, tři zbylé na kardiologický výzkum - na diagnostiku srdečních onemocnění pomocí nejnovějších zobrazovacích technik, na samotný výzkum nových zobrazovacích metod a také na zkoumání tzv. kriticky nemocných pacientů.

FNUSA: Brněnské mezinárodní centrum se rozrostlo o pět výzkumných týmů. Zaměří se na výzkum buněk a srdce
Foto: FNUSA
Popisek: FNUSA

Brněnské mezinárodní centrum, které doposud tvořilo 25 výzkumných týmů zaměřujících se na výzkum srdce a mozku, se s letošním rokem rozrůstá. FNUSA-ICRC se tak rozšíří o celkem 5 výzkumných týmů. „To je důkazem, že se výzkum ve FNUSA-ICRC posouvá správným směrem kupředu. Tím, že se výzkumné týmy rozšiřují a více specializují, dochází i k jejich profesionalizaci,“ řekl ředitel Fakultní nemocnice u sv. Anny v Brně Martin Pavlík.

V oblasti kardiologického výzkumu vznikly dvě nové vědecké skupiny. Tým Kardiovaskulární magnetická rezonance pod vedením MUDr. Romana Panovského, se bude zaměřovat na časnou neinvazivní diagnostiku srdečních onemocnění s využitím nejnovějších zobrazovacích technik. Skupina Nukleární kardiologie v čele s MUDr. Vladimírem Kinclem se zaměří na výzkum nových možností zobrazovacích metod v kardiologii, zejména v souvislosti s ischemickou chorobou srdeční a srdečním selháním. Cílem týmu Výzkum intenzivní péče vedeného MUDr. Martinem Helánem bude studium mechanismů vzniku, vývoje a prognózy kritického onemocnění, tedy života ohrožujících stavů, které vyžadují intenzivní péči.

Kromě nových výzkumných týmů zabývajících se výzkumem srdce, vznikly i nové vědecké skupiny, které se zaměří na základní výzkum. Původní tým s názvem Kmenové buňky a buněčná signalizace se rozdělil do dvou nezávislých týmů. Jedná se o skupinu Buněčná signalizace, kterou povede Pavel Krejčí a tým Kmenové buňky a Modely chorob pod vedením Vladimíra Rotrekla. „Tyto týmy se budou v pilíři základního výzkumu zaměřovat na výzkum málo známých tyrosin kinázových receptorů, tedy skupiny receptorů nacházejících se na vnějším povrchu membrán buněk a dále na výzkum lidských kmenových buněk, jejich diferenciace na srdeční buňky a možnosti, jak s jejich pomocí modelovat choroby srdce na buněčné úrovni. Tím lze odhalit mechanismy vedoucí k srdečnímu selhání,“ upřesnil šéf FNUSA-ICRC Gorazd B. Stokin.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Novela stavebního zákona

Jak přesně, v čem může ohrozit kvalitu veřejných staveb? A dočkáme se tedy konečně rychlejší výstavby, ať už staví kdokoliv (firma nebo člověk sám)? A co to papírování kolem toho, když chci stavět? To se také změní? Je to otřesné!

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MZe: Dotace pro chovatele dobytka, nejhůř zasažené suchem

10:17 MZe: Dotace pro chovatele dobytka, nejhůř zasažené suchem

Ministerstvo zemědělství (MZe) připravilo se Státním zemědělským intervenčním fondem (SZIF) postup u…