Jihočeský kraj v rámci unikátního projektu chrání kriticky ohroženého páchníka hnědého i v blatenském zámku

21. 2. 2020 11:48

Jihočeský kraj rozvíjí program záchrany populace páchníka hnědého (Osmoderma eremita), což je kriticky ohrožený druh brouka, který žije jen na několika místech v jižních Čechách.

Jihočeský kraj v rámci unikátního projektu chrání kriticky ohroženého páchníka hnědého i v blatenském zámku
Foto: kr-jihocesky.cz
Popisek: Jihočeský kraj
reklama

Jednou z významných lokalit je například známý park u unikátního blatenského zámku, který ročně navštíví více než 100 000 lidí. Česká republika patří mezi země s nejvýraznějším celosvětovým výskytem páchníka hnědého, který se živí mrtvým dřevem. „Naším cílem v blatenském parku je také prodloužení životnosti mnohdy velice vzácných stromů, v nichž páchník žije, a navíc chceme přispět k rozvoji parku výsadbou vhodných druhů dřevin, jako jsou například dub letní nebo lípa srdčitá,“ uvedl vedoucí Odboru životního prostředí, zemědělství a lesnictví Jihočeského krajského úřadu Ing. Zdeněk Klimeš. „Vybrali a označili jsme vhodné stromy, u kterých předpokládáme výskyt páchníka. U těchto stromů jsme stanovili možnost odborného ošetření,“ dodal.

Příčinou vymizení některých populací páchníka je odstraňování starých stromů jak osídlených, tak k osídlení vhodných (v parcích, stromořadích i prosvětlených lesích, kde se vyskytuje). Vzhledem k tomu, že došlo k fragmentaci původního areálu rozšíření, má páchník hnědý sklon k vytváření mikropopulací, které jsou víc náchylné k vymření z vnitřních příčin. „Klíčovým faktorem udržení populace je umožnění komunikace mezi mikropopulacemi. Důležitým posláním projektu je také zvyšovat povědomí veřejnosti o důležitosti páchníka a jeho biotopu,“ uvedla Ing. Eva Ježková, vedoucí projektu CZ-SK SOUTH-LIFE, jehož dílčím cílem je záchrana páchníka hnědého. CZ-SK SOUTH-LIFE je momentálně jedním z našich největších projektů týkajících se ochrany přírody v České republice. Vedle páchníka se projekt zabývá ochranou kriticky ohrožené rostliny – hořečku mnohotvarého českého a dalšího rovněž kriticky ohroženého brouka - střevlík Menétriésův.

V krajinářském parku přiléhajícímu ke známému vodnímu zámku, který je dominantou města Blatná, se nachází mnoho vzrostlých stromů. Ty, které se plánovaně ošetří v průběhu projektu CZ-SK SOUTH LIFE, odborní pracovníci pečlivě vybírají. Většinou se jedná o duby, lípy nebo buky. „Vytipované stromy jsou rozmístěné mozaikovitě po celém parku. Nastavený management zajistí regeneraci stromů a zabezpečí je proti ulamování velkých větví. Udělá se kompletní bezpečnostní a zdravotní ořez, který stromům zabezpečí zdárný vývoj a udrží nebo zlepší podmínky pro život páchníka,“ uvedl Klimeš.

Pro zajímavost – při záchraně páchníka na celém území Jihočeského kraje počítá projekt s ošetřením minimálně 1 000 stávajících stromů a výsadbou podobného množství nových stromů. Pracovníci Krajského školního hospodářství zde správně zvoleným postupem managementových opatření zajistí prodloužení životnosti a vývoje stromů. „Často se jedná o starší stromy, u kterých může hrozit rozpad koruny. Vhodnými arboristickými metodami se umožní žádoucí vývoj vytipovaných stromů, především jejich stabilizace a regenerace, a současně zajistíme vhodné podmínky nejen pro výskyt páchníka, ale i celé řady dalších chráněných živočichů,“ uvedl Ing. Bohuslav Kloubec, Ph.D., přírodovědec, který na projektu spolupracuje.

Klíčovým činitelem projektu je především majitelka zámku Jana Hildprant-Germenisová. Park zušlechtil barončin pradědeček František Hildprant. Po druhé světové válce však komunisté sídlo rodině zabavili a o park se nikdo nestaral více než 50 let. „Můj pradědeček tu budoval anglický park. Po druhé světové válce park chátral. O zámek naštěstí pečovali památkáři. Já se od revoluce snažím cíle naší rodiny znovu naplnit,“ uvedla baronka Germenisová, která se o rodový majetek znovu stará od roku 1991 a je například i dlouholetou prezidentkou Asociace majitelů hradů a zámků. „Zámecký park je nedílnou součástí našeho města  a zároveň nejčastějším výletním cílem turistů, kteří do Blatné přijíždějí. Vítáme projekt na záchranu parku, který jistě i v dalších letech přispěje k udržení a rozvoji této významné přírodní památky,“ uvedla starostka města Blatná Kateřina Malečková.

Na projektu se kromě Jihočeského kraje a Krajského školního hospodářství podílejí organizace Českého svazu ochránců přírody Onyx a Město Blatná. Zámecký park je kulturní památkou, proto jsou zásahy plánovány v součinnosti s Národním památkovým ústavem.

Zámecký park s rozlohou 42 ha patří k nejpůvabnějším místům v regionu. Veřejnosti je celoročně přístupný. Původní oboru dal začátkem 19. století upravit v přední části ve stylu anglického parku 

František (Franz) Hildprandt. Zadní část parku byla uchována v původní podobě se „sejpy“ (pozůstatky dávných rýžovišť zlata) porostlými letitými stromy. Celý park je protkán potůčky, můstky a cestičkami s nádhernými alejemi. V roce 1810 současně s výstavbou nové silnice bylo zásluhou barona Františka v jihozápadní části parku uměle vytvořeno návrší se skalami a v něm jeskyně propojené kamennými chodbami. Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádo daňků skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou, stejně jako hejno pávů, velmi krotcí. Jeho ozdobou je mnoho letitých dubů i dalších druhů listnáčů.

 Další informace najdete na webových stránkách projektu ZDE.

Páchník hnědý (Osmoderma eremita): Brouk dosahuje délky kolem 30 mm. Samice kladou kolem 30 vajíček do dutin starších listnatých stromů (duby, buky, lípy, jilmy a další). Vylíhlé larvy zde prodělávají 3–4letý vývojový cyklus a před zakuklením měří až 10 cm. Dospělý brouk posedává ve slunečných dnech na kmenech stromů a vydává charakteristický zápach (staré kůže), který mu dal české rodové jméno. Jedná se o saproxylofágní druh, což znamená, že se živí odumřelou dřevní hmotou. Vykazuje především soumračnou či večerní aktivitu. Létat dokáže jen na krátké vzdálenosti. Hlavní hrozbou pro tohoto brouka je nedostatek vhodných biotopů. Populace jsou značně fragmentovány a vytvářejí mikropopulace, které mohou být náchylné k vymírání.

Přehled jihočeských lokalit (25): Evropsky významné lokality - Blatná, Borkovická blata, Čistá hora, Háje, Hlubocké hráze, Hlubocké obory, Horní Malše, Hroby, Jaroškov, Kozlovská stráň, Lužnice a Nežárka, Nerestský lom, Opolenec, Pastvina u Přešťovic, Pláničský rybník – Bobovec, Pohoří na Šumavě, Rašeliniště Kapličky, Sokolí hnízdo a bažantnice, Svatý Kříž, Šumava, Tejmlov – Nad Zavírkou, Úbislav, Vlašimská Blanice, Vrbenské rybníky, Zlatý potok v Pošumaví. 

Přehled slovenských lokalit (30): Územia európskeho významu - Abov, Alúvium starej Nitry, Biele hory, Burdov, Čenkov, Číčovské luhy, Čiližské močiare, Devínska kobyla, Drieňová hora, Dunaj, Dunajské trstiny, Gavurky, Chotínske piesky, Panské lúky, Jurský Chlm, Kamenínske slaniská, Karáb, Kľúčovské rameno, Modrý vrch, Mostové, Nesvadské piesky, Palárikovské lúky, Pavelské slanisko, Ploská hora, Seleštianska stráň, Starý vrch, Štokeravská vápenka, Šurianske slaniská, Veľkolélsky ostrov, Zobor.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Tisková zpráva
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až březen 2020 dosáhlo 44,7 mld. Kč

9:15 Ministerstvo financí: Saldo státního rozpočtu za leden až březen 2020 dosáhlo 44,7 mld. Kč

Opatření vlády České republiky zaváděná k zastavení šíření nákazy nemoci COVID-19 s sebou přinesla v…