Koordinátoři z celé ČR diskutují aktuální otázky protidrogové politiky

19.06.2017 13:12

V pondělí 19. června 2017 v Praze probíhá národní konference zaměřená na protidrogovou politiku na úrovni krajů a měst. Konferenci pořádá sekretariát RVKPP a zastřešuje národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

Koordinátoři z celé ČR diskutují aktuální otázky protidrogové politiky
Foto: Hans Štembera
Popisek: Úřad vlády, ilustrační foto

V rámci konference se do Lichtenštejnského paláce sjíždí zástupci služeb, protidrogoví koordinátoři, zástupci ministerstev (MZ, MF, MŠMT, MPSV) a další zástupci státní správy, odborných asociací a neziskového sektoru z celé CR. Zaznívají příspěvky o sociálních, zdravotních a ekonomických dopadech užívání návykových látek, systému prevence a kvality v ní, legislativních změnách, které přinese nový zákon, který média přejmenovala na protikuřácký, spolupráci místních koordinátorů s krajem či příklady z praxe v jednotlivých obcích.

Proč jsou místní koordinátoři nezbytní

„Koordinátoři jsou v síti péče o závislé zcela klíčoví,“ zdůrazňuje roli koordinátorů národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil. Podle Vobořila je jejich role v systému prevence a léčby na lokání úrovní velmi důležitá především v tom, že každý z nich představuje klíčový kontakt na místní úrovni, který má silné vazby na pomáhající služby zajišťující prevenci i léčbu, stejně jako na místní politickou reprezentaci. „Tito lidé jsou propojeni na jednotlivá K-centra, místní komunity, bojují o rozpočet konkrétních subjektů, vědí, co kde chybí a udržují sociální vazby takříkajíc face to face, tedy na osobní úrovni. Tento aspekt je pro kvalitní preventivní práci stěžejní. Proto tyto lidi potřebujeme, i když dle nového zákona již není povinnosti tyto funkce zřizovat. Bez těchto lidí na místní úrovni hrozí výrazně zhoršení situace“ varuje Vobořil a dodává, že si nedokáže představit síť služeb bez lokálních koordinátorů.

Vobořil tím upozorňuje na tzv. protikuřácký zákon, respektive Zákon č. 65/2017 sb., o ochraně zdraví před škodlivými účinky látek, který vzešel v platnost 31. května a ve kterém se, oproti původní verzi, uvádí pouze možnost zřízení funkce krajského protidrogového koordinátora, nikoliv tedy povinnost, jak tomu bylo v původní verzi zákona.

„Když takový člověk odejde, rozpadne se celá síť péče. Nejsou pak k dispozici dílčí rozpočty, aktivity, kontakty a jiné,“ uvádí Vobořil s tím, že už jednou v historii k této situaci došlo a služby byly bez koordinátorů v rozkladu. „Místní protidrogový koordinátor je styčným důstojníkem. Ví, co se v regionu děje, a to od místní trestně právní problematiky až po národní strategickou, protože je na ni napojen. Běžná zdravotnická zařízení nemohou tuto aktivitu obsáhnout.“

Nina Janyšková, protidrogová koordinátorka hl. m. Prahy v letech 1996-2016, popisuje ze své dvacetileté praxe důležitost místních koordinátorů: „Praha má svá specifika. Jednak v množství problémových uživatelů, množství adiktologických programů, které tuto problematiku řeší, ale také co se týče rozpočtu. Protidrogový koordinátor by měl pečlivě a zodpovědně propojovat síť péče od místních služeb přes městské části až po politické představitele. Měl by pomáhat s lokálními problémy a spolupodílet se na strategiích, sběru dat, hodnocení a aplikaci opatření.“

„Ohledně nového zákona nejsem sama, kdo vidí velké ohrožení kvůli tomu, že zřízení místních či krajských koordinátorů a protidrogových komisí není v zákoně pevně zakotveno,“ vyjadřuje znepokojení Janyšková.

Lokální specifika nelze opomíjet

„Faktem a zkušeností je, že některé lokální věci stát prostě nevyřeší. Jiný problém je v Brně, jiný v Teplicích, Ostravě, Plzni a tak dál. Různá místa vykazují různé problémy. Lokální specifika jsou nejen na úrovni měst, ale také čtvrtí, ulic a jiných míst v regionu,“ říká Vobořil a upozorňuje:  „Zodpovědnost musí jít ruku v ruce s tím, co se na daném místě skutečně děje. Například, vydefinuje-li se strategie uzpůsobená pro jeden region, tak to neznamená, že v jiném bude stejná. V Praze je například dlouhodobě komunita užívající heroin, v Brně více pervitin. Přístup a strategie tak může být v obou městech v ledasčem odlišná a musí ji řešit místní politika, místní radnice a místní lidé.“

Program národní konference uzavře odborná panelová diskuze na téma Realita poskytování služeb na místní úrovni. Zástupci výborů, místní koordinátoři, odborníci a zástupci služeb v ní budou diskutovat o realizaci protidrogové politiky na místní úrovni, o současných problémech a řešeních.

Více najdete po skončení konference na: www.drogy-info.cz 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Ing. Věra Kovářová, MIM byl položen dotaz

věk dožití ve zdraví

Sama zde píšete toto: ,, V roce 2017 byl obvyklý věk dožití ve zdraví u mužů 61 let a u žen 62 let.“ Jak ale tedy vysvětlíte, že vy prosazujete odchod do důchodu déle, a to třeba i o 5 a více let?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

16:46 AOPK ČR: Pro sídlo správy chráněné krajinné oblasti Soutok zvítězila nabídka města Lanžhot

Zároveň byly shromážděny nabídky vhodných míst a objektů pro umístění Domu přírody Soutoku.