Ministerstvo životního prostředí dnes zveřejnilo výsledky podrobné analýzy příčin znečištění ovzduší zpracované v rámci aktualizace Programů zlepšování kvality ovzduší (PZKO), které byly zpracovány pro každou zónu a aglomeraci zvlášť. Analýzu připravil Český hydrometeorologický ústav, na jejím základě budou stanovena dodatečná opatření ke zlepšení kvality ovzduší. Zároveň se MŽP ohrazuje proti desinformacím o marginálním podílu na znečištění ze strany českého průmyslu, které se dostaly do médií (článek na ihned.cz, článek na idnes.cz) použitím dat z dílčích výsledků analýzy, tedy ještě např. před dopočtem do životního prostředí volně unikajících (tzv. fugitivních) emisí z průmyslu. Konečné výsledky analýzy uvádíme nyní na pravou míru, a to včetně vlivů jednotlivých skupin zdrojů znečištění na kvalitu ovzduší. Z výsledků analýzy příčin znečištění ovzduší jednoznačně vyplývá, že na kvalitu ovzduší mají v celostátním měřítku největší vliv nejen domácnosti a doprava, ale v některých lokalitách jsou významné také průmyslové zdroje, které dle analýzy ovlivňují kvalitu ovzduší zejména tzv. fugitivními emisemi a emisemi prekurzorů suspendovaných částic.

České zdroje

Za přibližně polovinu (případně více v závislosti na území) znečištění v oblastech s překročeným imisním limitem jsou zodpovědné české zdroje. Významnou roli tu hraje vytápění domácnosti a silniční doprava, lokálně také průmyslové zdroje. Co se týče emisí primárních částic PM (částice přímo emitované výduchy nebo ve formě prašnosti do ovzduší), podílí se vytápění českých domácností na úrovni znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 20–70 %, u benzo[a]pyrenu se jedná o 40–80 %. Doprava se emisemi primárních částic podílí na ročních průměrech koncentrací PM10 a PM2,5 cca z 20 % (v Praze a Brně nicméně až kolem 60–70 %), na koncentrace benzo[a]pyrenu má doprava významný vliv pouze v Praze a Brně, do výše 10–30 %. V případě průmyslových zdrojů byl zhodnocen zvlášť vliv vykazovaných emisí (emise vypouštěné do ovzduší definovanými výduchy a komíny) a fugitivních emisí (tj. emise v řadě případů nevykazované a uvolňované do ovzduší především při únicích z výrobních hal a ze skládek materiálů a paliv vč. manipulací s nimi na volných prostranstvích). Vykazované emise primárních částic z průmyslu se podílí na znečištění ovzduší částicemi PM10 a PM2,5 z 20–30 %, přičemž tento vliv není plošný a projevuje se v zásadě pouze v průmyslových lokalitách. Vliv průmyslu na znečištění ovzduší benzo[a]pyrenem byl identifikován jako zanedbatelný s výjimkou koksoven v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, zde nicméně analýza naznačila potřebu dalších dat a následného zkoumání příčin disproporcí mezi modelovými výstupy a reálnou imisní situací (emisní data v lokalitě jsou patrně podhodnocená, což ovlivnilo i výsledky modelování). Co se týče vlivu fugitivních emisí z průmyslu, analyzovány byly ty provozy, u kterých lze významné fugitivní emise předpokládat. Jednalo se především o zdroje pro výrobu železa, oceli a koksu (tyto zdroje se nacházejí pouze v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek) a dále o slévárny (zdroje se vyskytují po celé ČR). Výsledky analýzy v tomto případě ukázaly, že zdroje fugitivních emisí ovlivňují koncentrace částic PM10 a PM2,5 místy příspěvky v řádu až desítek µg/m3, přičemž tento vliv je soustředěn především do blízkého okolí těchto zdrojů.