Ministerstvo financí: Státní rozpočet dosáhl na konci srpna přebytku 15,6 miliardy korun

01.09.2017 19:16

K 31. 8. 2017 dosáhly celkové příjmy státního rozpočtu 827,2 mld. Kč, celkové výdaje 811,6 mld. Kč a přebytek hospodaření 15,6 mld. Kč (v srpnu 2016 vykázán přebytek 81,2 mld. Kč). Meziročně výsledek výrazně ovlivnily prostředky přijaté z EU a finančních mechanismů (FM), které byly za 8 měsíců roku 2017 nižší o 83,9 mld. Kč.

Ministerstvo financí: Státní rozpočet dosáhl na konci srpna přebytku 15,6 miliardy korun
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ministerstvo financí

Na vysokou srovnávací základnu roku 2016 mělo vliv zejména to, že především v první polovině roku 2016 byly propláceny relativně vysoké objemy prostředků z EU, které souvisely s výdaji předfinancovanými ze státního rozpočtu v předchozích letech.

Hospodaření státního rozpočtu v letošním roce očištěné na příjmové i výdajové straně o prostředky z rozpočtu EU a FM by skončilo schodkem ve výši 3,1 mld. Kč (ve stejném období roku 2016 by takto očištěný výsledek představoval schodek ve výši 10,0 mld. Kč).

Příjmy státního rozpočtu

Inkaso daňových příjmů včetně pojistného na sociální zabezpečení meziročně vzrostlo o 50,3 mld. Kč, tj. o 7,3 %, což je o 3,4 procentní body více než předpokládá rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016. Meziročně byly celkové příjmy rozpočtu nižší o 32,1 mld. Kč, tj. o 3,7 %, vlivem nižších prostředků přijatých z rozpočtu EU a FM.

Inkaso DPH ve výši 168,0 mld. Kč bylo meziročně vyšší o 14,5 mld. Kč, tj. o 9,5 %. Od 1. 1. 2017 klesl změnou rozpočtového určení daní podíl státního rozpočtu na celostátním výnosu DPH ze 70,25 % na 69,68 % ve prospěch podílu obcí (odhad negativního dopadu na SR je 2,1 mld. Kč). Objektivnější srovnání tak dává údaj o inkasu DPH na úrovni veřejných rozpočtů, které vzrostlo o 23,0 mld. Kč, tj. o 10,5 %, což je o 4,6 procentního bodu více, než předpokládá rozpočet na rok 2017 proti inkasu roku 2016. Za osm měsíců letošního roku je celostátní rozpočet DPH plněn na 65,1 %, což je o 3,2 procentní body více než ve stejném období minulého roku.

Za posledních pět měsíců roste inkaso DPH soustavně dvouciferným tempem, a to i přesto, že růst výdajů na konečnou spotřebu vlády a domácností, které zásadně ovlivňují vývoj inkasa DPH, dle posledních odhadů za první kvartál roku 2017 dosahuje 5,8 procent. Rozdíl mezi vyšším tempem růstu inkasa DPH a odhadovaným tempem růstu konečné spotřeby je důsledkem hlavně pozitivních rozpočtových dopadů opatření zavedených v roce 2016 – jedná se o zavedení kontrolního hlášení - a také vlivem zavedení elektronické evidence tržeb (EET), do které se od prosince 2016 v první fázi zapojili podnikatelé v oblasti stravovacích a ubytovacích služeb a ve druhé fázi od 1. března 2017 také maloobchod a velkoobchod.

Na základě výše meziročního nárůstu inkasa se jasně potvrzuje předpokládaný značný efekt druhé fáze EET, která již nyní, za pouhých šest měsíců účinnosti, výrazně předčila očekávaný rozpočtový dopad a stejně tak se ukazuje, že i pozitivní efekt ze zavedení kontrolního hlášení bude nejspíše i tento rok překonán. Meziroční nárůst inkasa DPH za osm měsíců roku jednoznačně indikuje efektivitu zavedených opatření v boji proti daňovým únikům. Nezanedbatelný přínos má činnost finanční správy, která účinně a důsledně dohlíží na implementaci zmíněných opatření.

Výše zmíněný meziroční nárůst inkasa byl zaznamenán i přes to, že se na inkasu negativně projevilo vládou zavedené snížení sazby DPH na stravovací služby z 21 % na 15 % v souvislosti se zavedením EET a také snížení sazby DPH z 15 % na 10 % u novin a časopisů od začátku měsíce března.

Inkaso spotřebních daní (vč. tzv. energetických daní a odvodu z elektřiny ze slunečního záření) dosáhlo 100,4 mld. Kč, což je o 2,3 mld. Kč, tj. o 2,4 %, více než ve stejném období roku 2016.

Inkaso spotřební daně z minerálních olejů dosáhlo ve sledovaném období výše 52,1 mld. Kč, při meziročním růstu o 1,5 mld. Kč, tj. o 2,9 %. Rozpočet této daně počítá s poklesem oproti skutečnosti roku 2016 o 0,5 % zejména z důvodu zavedení tzv. zelené nafty i pro živočišnou prvovýrobu, při možnosti žádat o vrácení daně zpětně i za rok 2016. Dopad tohoto opatření na státní rozpočet v roce 2017 je očekáván ve výši -1,7 mld. Kč a začal se v inkasu daně projevovat již od měsíce května.

Inkaso spotřební daně z tabákových výrobků dosáhlo 36,6 mld. Kč, což je meziročně o 0,3 mld. Kč, tj. o 0,8 %, více. Po poklesu, který byl patrný v minulých měsících (byl způsoben zejména vracením spotřební daně za staré krabičky, které bylo nutno zlikvidovat v důsledku zavedení vyšší sazby daně) začalo inkaso od července opět meziročně růst. Rozpočet této daně na rok 2017 je o 2,4 % nad úrovní inkasa roku 2016, očekávaný růst je způsoben zejména zvýšením sazeb spotřební daně z tabákových výrobků od 1. 1. 2017. Bude však patrně utlumen negativními rozpočtovými dopady souvisejícími s přijetím protikuřáckého zákona.

Inkaso daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti při meziročním růstu o 8,0 mld. Kč, tj. o 12,8 %, dosáhlo výše 70,7 mld. Kč. Meziroční růst inkasa je dán především vysokou úrovní zaměstnanosti, růstem mezd zaměstnanců v podnikatelské sféře a navýšením platů zaměstnanců v rozpočtové sféře v roce 2017. Vyšší meziroční nárůst inkasa ovlivňuje také vyšší úroveň minimální mzdy, která je pro rok 2017 stanovena na 11 tis. Kč a nepřímo i zavedením EET. Negativní dopad na výši inkasa má v průběhu roku 2017 legislativní úprava zvyšující daňové zvýhodnění na druhé a další dítě (odhadovaný dopad ve výši cca -0,9 mld. Kč).

Inkaso daně z příjmů fyzických osob placené na základě přiznání dosáhlo 1,8 mld. Kč, což představuje 34,2 % rozpočtu a meziroční růst o 0,9 mld. Kč, tj. o 102,8 %. Zásadní pozitivní změnou z pohledu státního rozpočtu je úprava rozpočtového určení daní, která od 1. ledna 2017 snížila obcím podíl z celkového výnosu této daně o 30 procentních bodů, a to ve prospěch státního rozpočtu (recipročně došlo k úpravě procentního podílu u výnosu DPH ve prospěch obcí). Negativní dopad na inkaso má zvýšení daňového zvýhodnění na druhé a další dítě, které je účinné od roku 2016 a s ohledem na splatnost daně se projevuje až v inkasu tohoto roku (očekávaný dopad ve výši cca -0,2 mld. Kč).

Na inkaso daně z příjmů fyzických osob vybírané srážkou, které při meziročním poklesu o 0,3 mld. Kč zatím dosáhlo 7,4 mld. Kč, má v roce 2017 zásadní vliv zejména legislativní změna související s osvobozením daně u výsluhového nároku ozbrojených složek (předpokládaný dopad ve výši cca -0,7 mld. Kč na úrovni státního rozpočtu).

Inkaso daní z příjmů právnických osob dosáhlo za 8 měsíců roku 66,7 mld. Kč, tj. 58,4 % rozpočtu. Inkaso této daně meziročně vzrostlo o 0,8 mld. Kč, tj. o 1,3 %. Rozpočtovaná výše této daně na rok 2017 je o 2,7 % vyšší než inkaso roku 2016. Inkaso této daně v roce 2017 neovlivňují žádné výraznější legislativní změny a pozitivní dopady EET se projeví v souvislosti se splatností daně až v příštím roce.

U inkasa majetkových daní, které zatím dosáhlo 7,9 mld. Kč, se v roce 2017 nepočítá s žádnými legislativními změnami, které by měly zásadní dopad na inkaso daně.

Pro příjmy z pojistného na sociální zabezpečení, které zatím při meziročním růstu o 23,1 mld. Kč, tj. o 8,2 %, dosáhly 305,6 mld. Kč, počítá rozpočet s růstem o 4,5 % proti skutečnosti 2016. Rozpočet vychází z dynamiky meziročního růstu objemu mezd a platů pro rok 2017 o 4,9 %, ve kterém se promítl jak vyšší růst zaměstnanosti, tak především vyšší růst průměrných pracovních příjmů.

Na nedaňových a kapitálových příjmech a přijatých transferech ve výši 90,9 mld. Kč (meziroční pokles o 82,5 mld. Kč) se nejvíce podílely příjmy z EU a FM. Ty dosáhly 59,0 mld. Kč a byly tak proti stejnému období roku 2016 nižší o 83,9 mld. Kč, což je dáno zejména vysokou skutečností roku 2016, kdy zejména v první polovině roku docházelo k refundacím velkých objemů prostředků, které se vztahovaly k programovému období 2007-2013.

Výdaje státního rozpočtu

Celkové výdaje v objemu 811,6 mld. Kč čerpané ke konci srpna 2017 byly o 33,4 mld. Kč, tj. o 4,3 %, nad úrovní stejného období minulého roku. Oproti skutečnému čerpání v roce 2016 rozpočet předpokládá jejich růst o 7,4 %. Růst celkových výdajů ovlivnily zejména meziročně vyšší běžné výdaje o 45,6 mld. Kč, na což působily nejvíce vyšší sociální dávky o 13,5 mld. Kč a vyšší neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně o 10,7 mld. Kč (zejména vlivem vyšších platů ve školství). Naopak kapitálové výdaje zatím vykazují nižší čerpání o 12,2 mld. Kč. Výdaje na financování společných programů EU a ČR (vč. SZP a FM) zatím dosáhly 46,2 mld. Kč, což je o 11,2 mld. Kč méně než ve stejném období roku 2016.

Největší objem prostředků v rámci běžných výdajů je každoročně vynakládán na sociální dávky. Ve schváleném rozpočtu byly zapracovány ve výši 530,5 mld. Kč, což představuje o 3,4 % více než skutečnost dosažená v roce 2016 (z toho plánovaný meziroční růst důchodů činí 3,1 %). K 31. 8. 2017 bylo na sociálních dávkách vyčerpáno 353,6 mld. Kč, což představuje meziroční růst o 13,5 mld. Kč. Na tom se podílely zejména výdaje na důchody s růstem o 11,8 mld. Kč, tj. o 4,5 %.

Neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně dosáhly 93,6 mld. Kč a meziročně vzrostly o 10,7 mld. Kč. Na jejich výši se podílely především převody prostředků na přímé náklady škol zřizovaných obcemi a kraji ve výši 66,8 mld. Kč. Šlo o 4 zálohy regionálnímu školství na osm měsíců roku ve výši 63,0 mld. Kč (v srpnu 2016 to bylo 57,0 mld. Kč) a 3 čtvrtletní zálohy soukromému školství ve výši 3,8 mld. Kč (v srpnu 2016 to bylo 3,4 mld. Kč). V meziročním nárůstu se plně promítá zvýšení platů pracovníkům pedagogickým o 8 % a nepedagogickým o 5 %, ke kterému došlo od 1. září 2016 a také již částečně zvýšení platů nepedagogickým pracovníkům od 1. července 2017 o 9,4 %.

Pojistné na veřejné zdravotní pojištění (platba státu za tzv. státní pojištěnce) ve výši 43,7 mld. Kč znamenalo meziroční růst o 2,0 mld. Kč, tj. o 4,8 %. Předpokládaný růst těchto výdajů proti skutečnosti roku 2016 o 6,6 % vycházel ze zvýšení plateb z 870 Kč na 920 Kč za měsíc a pojištěnce s platností od 1. 1. 2017.

Kapitálové výdaje zatím dosáhly 34,4 mld. Kč, což je o 12,2 mld. Kč méně než ve stejném období minulého roku. Schválený rozpočet je nad úrovní skutečného čerpání kapitálových výdajů roku 2016 o 19,6 mld. Kč, tj. o 23,3 %. Meziroční pokles výrazně ovlivňuje fakt, že v první polovině roku 2016 se ještě poměrně výrazně čerpaly kapitálové výdaje v rámci programového období 2007-2013, zatímco v tomto roce probíhá financování společných programů EU a ČR již prakticky jen prostřednictvím operačních programů z období 2014-2020. Za leden až srpen 2016 dosáhly kapitálové výdaje financované prostřednictvím společných programů EU a ČR z programového období 2014-2020 jen 8,3 mld. Kč, za stejné období roku 2017 tyto výdaje výrazně vzrostly na 16,6 mld. Kč.