NKÚ: Pandemii nejde vinit ze všeho. Jen zvýraznila problémy, které stát dlouhodobě neřešil

6. 4. 2021 9:41

Nejvyšší kontrolní úřad vydal svou výroční zprávu za rok 2020. Shrnuje v ní svá zjištění z 30 kontrol a zároveň hodnotí postup státu ve vybraných politikách i jeho hospodaření.

NKÚ: Pandemii nejde vinit ze všeho. Jen zvýraznila problémy, které stát dlouhodobě neřešil
Foto: NKÚ
Popisek: NKÚ
reklama

Podle NKÚ provázela rok 2020 řada problémů v řízení státu, které ještě umocnila pandemie covidu-19. Krizová situace se negativně promítla především do veřejných financí a sestavování státního rozpočtu. Kromě krize a jejích dopadů se však projevila i dlouhodobá neschopnost státu dokončit zásadní projekty, které mají přinést pozitivní dopad na život občanů nebo výkonnost ČR. Společným jmenovatelem nezanedbatelné části problémů je také to, že stát nedokáže jednat cíleně a systematicky, ať už jde o budování infrastruktury, digitalizaci nebo sociální oblast.

„Pandemie nemoci covid-19 se bezesporu tvrdě promítla do hospodaření státu. Z našeho pohledu na sebe však vzala roli katalyzátoru, zesilovače problémů, kterými naše země v oblasti nakládání s veřejnými prostředky trpí dlouhodobě a na které jsme opakovaně upozorňovali,“ uvádí k výroční zprávě prezident NKÚ Miloslav Kala.

ČR se musela v roce 2020, obdobně jako všechny další státy, vypořádávat s negativními důsledky pandemie covidu-19. Česká ekonomika však znaky zpomalení vykazovala už před propuknutím pandemie, která pokles jen dále umocnila. Rok 2020 tak skončil nejhorším propadem od vzniku samostatné ČR.

Schodek státního rozpočtu dosáhl 367,4 miliardy korun, a to především kvůli meziročně nižšímu plnění příjmů státního rozpočtu, chybějícím úsporám a výraznému nárůstu výdajů. Zvyšovaly se však nejen výdaje spojené s nemocí covid-19, ale zejména běžné výdaje, které s pandemií nesouvisely. Celkové výdaje v roce 2020 meziročně vzrostly o 291 miliard korun na celkem 1 842,9 miliardy korun. Minimálně 147 miliard korun ale nesouviselo přímo s pandemií nemoci covid-19, šlo například o jednorázový příspěvek důchodcům, oddlužení nemocnic a další.

Zatímco v roce 2019 byl podíl státního dluhu 28,5 % HDP, v roce 2020 se meziročně zvýšil na 36,5 % HDP. ČR je tak sice stále jedna z nejméně zadlužených zemí EU, dle odhadu Evropské komise je ale tempo zadlužování jedno z nejrychlejších. Takový výsledek ohrožuje budoucí stabilitu veřejných financí.

Výsledek hospodaření státu nelze však přičítat jen vlivu pandemie. Stojí za ním i to, že stát odkládá řešení dlouhodobých problémů. Nevýkonnost státu se promítla nejen do reakce na pandemii, ale i do oblastí, jako jsou rozvoj dopravní infrastruktury, digitalizace státní správy nebo sociální oblast. Negativní dopady nejen na tyto oblasti měla i přebujelá byrokracie, pomalé procesy a nekoordinovanost.

Například výstavba dálnic je v ČR výrazně pomalejší než v sousedním Polsku. V roce 2020 bylo v ČR zprovozněno jen 21 km nových úseků dálnic, zatímco v Polsku 138 km. Problémy v přípravě i průběhu staveb a nedostatečnou péči o dopravní infrastrukturu potvrdila i kontrola zaměřená na dálniční a silniční mosty. Z celkového počtu 17,5 tisíce mostů bylo 3,4 tisíce ve špatném až havarijním stavu.

Problémem zůstává i kvalita služeb státu pro občany. Změnit k lepšímu to může elektronizace státní správy. Výdaje na ni sice neustále rostou, vynaložené peníze však očekávaný výsledek nepřinášejí. Od roku 2016 ministerstva vynaložila v této oblasti minimálně 67 miliard korun, přesto si ČR v roce 2020 v rámci dílčího ukazatele „digitální veřejné služby“ indexu DESI meziročně pohoršila o dvě místa a skončila 22. mezi zeměmi EU.

Například na systém elektronické identifikace a Portál občana vynaložilo Ministerstvo vnitra téměř 250 milionů korun, přesto byla nabídka služeb pro občany pouze omezená. Navíc Portál občana využilo jen minimum plnoletých občanů.

Stát také nedostatečně řeší dlouhodobé problémy v sociální oblasti, jakými jsou důchodová reforma, zaměstnanost starších osob a sociální vyloučení. Například podíl uchazečů o zaměstnání starších 50 let se stále zvyšuje. Stát vydal na podporu jejich zaměstnanosti 6,5 miliardy korun. Tyto prostředky sice přispívaly ke zvýšení zaměstnanosti, ale jen do doby, než skončilo financování těchto projektů.

Vážnou překážkou pro řešení dlouhodobých problémů i současné situace je nízká výkonnost veřejného sektoru a nedůvěra občanů ve státní instituce. NKÚ opakovaně poukazuje na to, že právě nedostatečná výkonnost veřejného sektoru negativně ovlivňuje konkurenceschopnost ČR, což potvrzují i výsledky mezinárodního srovnání. V roce 2020 vydalo Světové ekonomické fórum speciální tematickou zprávu o tom, jaké mají jednotlivé země předpoklady k oživení ekonomiky po krizi. V souhrnném ukazateli připravenosti na ekonomickou transformaci bylo hodnoceno celkem 37 zemí a ČR se umístila na 24. místě.

Interaktivní datovou přílohu výroční zprávy naleznete zde.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Tisková zpráva

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Jihočeský kraj plánuje rekonstrukci mateřské školy pro zrakově postižené za 26 milionů

22:11 Jihočeský kraj plánuje rekonstrukci mateřské školy pro zrakově postižené za 26 milionů

Komplexní rekonstrukci a modernizaci vnitřních prostor Mateřské školy pro zrakově postižené a speciá…