Pane prezidente, co říkáte tlaku Spojených států vůči Evropě za to, že nepomohla s odblokováním Hormuzského průlivu? O přehodnocení vztahů mluvil dokonce i Marco Rubio.
Evropské státy teď propásly příležitost poslat jednu a více válečných lodí do Hormuzského průlivu a střílet. Co by jim to udělalo? Demonstrovali by bratrství ve zbrani. A protože tuto příležitost evropští politici propásli, a Trump je velmi impulzivní, Rubio v podstatě reaguje poněkud uraženě, ale v zásadě pochopitelně na evropské odmítnutí spoluúčasti na odblokování Hormuzského průlivu. Přitom na tom je, na jeho průchodnosti, závislá i Evropa.
Jste pro zastropování marží na benzinových pumpách?Anketa
Na to lze namítnout, že to nebyla Evropa, kdo napadl Írán, který v reakci na americko-izraelský útok průliv zablokoval, tak proč by právě Evropané měli jeho odblokování vojensky zajišťovat?
V době, kdy nehrozilo žádné nebezpečí, se evropští lídři lísali k Trumpovi, a teď měli příležitost ukázat, že to lísání myslí vážně. Když jim byla nabídnuta poměrně bezpečná mise, tak se jí vzdali v zájmu vlastní pohodlnosti, a samozřejmě na to doplatí.
Myslíte si, že byl americko-izraelský útok na Írán správným rozhodnutím?
Záleží na tom, v jaké fázi byl vývoj íránské jaderné bomby. Pokud by to bylo těsně před dokončením a Írán by se například takovou atomovou bombou pokusil vymazat Izrael z mapy, což je íránská formulace, tak by stálo za to tento útok podniknout. To jsou samozřejmě zprávy zpravodajských služeb, které mají Američané. Já pouze vím, že obohacování uranu v těch centrifugách dosáhlo velmi vysokého stupně a Íránci byli k dosažení jaderné bomby blíže než kdykoli jindy.
Víte, vojenské útoky se většinou nedělají proto, abyste v dané zemi zavedl demokracii. Vojenské útoky se dělají proto, abyste se zmocnil například nalezišť ropy nebo vzácných surovin a čehokoli jiného. Tady ale bylo skutečně riziko mít náboženské šílence, kteří v rukou měli atomovou zbraň. To riziko bylo tak vážné, že podle mého názoru americko-izraelský útok ospravedlňuje.
Bylo to i v našem českém zájmu? Skokově vzrostly ceny pohonných hmot, cena plynu, hrozí další důsledky.
Myslím si, že to bude velice krátkodobá záležitost. Sami Američané odhadují trvání kampaně na tři až čtyři týdny. Kromě cen nafty je tady fakt, že jsme považováni za nejvěrnějšího přítele Izraele v Evropě, což je dávný výrok premiéra Netanjahua, na což jsem tehdy reagoval ve svém projevu v Knesetu otázkou, proč jenom v Evropě. Takže z hlediska dlouhodobých přátelských vztahů s Izraelem nám nemůže být úplně jedno, když se nějaká regionální mocnost chystá vymazat našeho přítele z mapy atomovou bombou.
Psali jsme:
V Maďarsku budou za necelých 14 dní parlamentní volby. Soudě dle průzkumů, museli bychom si myslet, že Orbán prohraje. Víme ale, jak jsou průzkumy nespolehlivé. Do toho přišla údajná kauza odposlechů ministra zahraničí Szijjártóa s Lavrovem, kterému měl prý předávat tajné informace z unijních jednání, ale ukázalo se, že spolu jen debatovali o sankcích. Co na to celé říkáte?
Pokud jde o průzkumy veřejného mínění, rád bych uvedl jeden domácí příklad. Agentura Median těsně před volbami oznámila, že hnutí STAČILO! bude mít 8 procent a ve volbách skončilo se třemi procenty. Z toho vyplývá, že ne vždy jsou tyto průzkumy zcela věrohodné.
Každá předvolební kampaň je špinavá, vytahují se i odposlechy politických konkurentů. Mimochodem, někdy to může naopak pomoci k vítězství, viz Watergate, kdy se přišlo na instalaci odposlechů v sídle Demokratické strany a republikáni na tom samozřejmě vyhráli.
Předeslal bych, že Viktora Orbána pokládám za jednoho z nejvýraznějších evropských politiků. Dokonce jsem mu nedávno poslal dopis, kde jsem mu popřál vítězství ve volbách. Je to můj osobní přítel, kterého znám více než 20 let a jsem samozřejmě zaujatý a tuto zaujatost přiznávám. Jeho konkurent Magyar je v podstatě zběh z Orbánovy strany Fidesz. Zrádci se střílejí. A to i v politice, byť střílení v politice neznamená fyzickou, ale politickou likvidaci. Přidala k tomu i aféra Magyarovy manželky, která byla ministryní spravedlnosti v Orbánově vládě.
Jedna stránka věci je, že bych si samozřejmě přál, aby Viktor Orbán vyhrál. Druhá stránka je dívat se na volby bez této zaujatosti. To znamená nebrat příliš vážně průzkumy veřejného mínění, ale znát je a zejména znát jejich trend a ptát se, co nejvíc může Orbánovi uškodit. Podle mého názoru to je dlouhá doba jeho předchozí vlády. Srovnal bych to s jednou naprosto katastrofickou situací. Winston Churchill byl vítězem v druhé světové válce a v roce 1945 prohrál s méně významným, pokud to řeknu zdvořile, tedy se zcela bezvýznamným Attleem. Neuvěřitelné. Nikdo to neočekával. Churchill to pak komentoval slovy, že lidé už byli unaveni z války a tím byli unaveni i z něj. Čili riziko maďarských voleb je, že byť má Maďarsko skvělého vůdce, který hájí jeho národní zájmy, vzhledem k dlouhé době vládnutí tohoto vůdce z něj lidé mohou být unaveni. Subjektivně si samozřejmě přeji, aby k té únavě nedošlo.
Naše česká vláda dle předvolebního slibu začala pracovat na zákoně o registraci zahraničního financování neziskovek a spustila se ohromná opoziční a mediální kampaň, že vláda chystá “ruský zákon” apod. Přitom inspirace byla v americkém zákoně FARA. S jakými pocity to sledujete?
Odpověď je jednoduchá. Američané mají zákon FARA už od roku 1938, takže i autoři tohoto našeho návrhu zákona se odvolávají na americkou předlohu a není důvod jim nevěřit.
Jinými slovy, je správné takový zákon přijmout?
Měli jsme to mít už dávno, protože nejmenované velvyslanectví velice silně financovalo některé politické neziskovky.
Psali jsme:
Práce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Jak hodnotíte rozhovor?
