Výzkumníci nyní experimentují s netradičními pancíři z takzvaných hybridních kompozitů a mají v plánu některé postupy patentovat. Zároveň připouští, že hranice mezi informacemi, které mohou zveřejnit, a těmi, které si musí ponechat pro sebe, je v případě materiálů používaných pro bezpečnostní účely mnohdy velmi tenká.

Výzkumníci Martin Kachlík a Jakub Roleček se už čtyři roky podílejí na projektu Technologické agentury ČR, v rámci kterého své znalosti pokročilých keramických materiálů uplatňují při vývoji balistických ochranných vest pro vojáky. „Úkolem je vytvořit neprůstřelné vesty, které by měly primárně sloužit vojákům. Jsou proto testovány na nejvyšší stupeň personální ochrany. Na trhu už řešení z keramiky samozřejmě dostupná jsou. My se ale snažíme najít takové, které bude lehčí a přitom bude poskytovat stejnou nebo vyšší ochranu. Použitý materiál musí být kvalitnější, tvrdší a nabízet dostatečnou ochranu i při více zásazích blízko sebe,“ popsal Martin Kachlík, který se zaměřuje na vývoj a výzkum keramických materiálů.

Na rozdíl od dříve používaných ocelových plátů vyplňují výzkumníci vnitřek vest keramickými hexagony. „Spodní vrstvu tvoří kevlarová tkanina, na kterou následně skládáme keramické dílce. Keramický díl je při dopadu projektilu drcen, čímž pohlcuje jeho kinetickou energii. Díky rozdělení na více menších částí poskytuje takové řešení větší ochranu při takzvaném multihitu, kdy dopadne více střel blízko sebe,“ objasnil Jakub Roleček. Některé pancíře jsou také tvarované tak, aby projektil odklonily. „Moderní projektily si můžeme představit jako šipku, která má projít přímo všemi vrstvami ochrany. Pokud není keramický díl plochý, ale jeho čelní strana připomíná spíše výřez z kulového vrchlíku, dochází k odklonění projektilu při dopadu. Následně je pak snadněji zachycen vrstvami kevlaru. Výsledný průnik střely je tak daleko menší,“ vysvětlil Kachlík.