Ombudsman: Úřad práce připravil muže o rentu za pracovní úraz

06.08.2020 22:31 | Zprávy

Úřad práce vyřadil z evidence uchazeče o zaměstnání, který kvůli skončeným úředním hodinám nahlásil neschopenku od lékaře až druhý den ráno. Muž však kvůli tomu přišel o rentu po vážném pracovním úrazu. Podle zástupkyně ombudsmana úřad nepřihlédl ke specifickým okolnostem případu ani ke skutečnosti, že nešlo o účelové a úmyslné vyhýbání se povinnostem. Po její výzvě Ministerstvo práce a sociálních věcí zrušilo rozhodnutí úřadu práce a uložilo mu věc znovu projednat. Úřad práce poté řízení o vyřazení uchazeče z evidence zastavil. Na stěžovatele je nyní nahlíženo tak, že jeho evidence nebyla přerušena. Pojišťovna mu také musí vyplatit pozastavenou rentu.

Ombudsman: Úřad práce připravil muže o rentu za pracovní úraz
Foto: ochrance.cz
Popisek: Veřejný ochránce práv - logo

Zástupkyně ombudsmana se zabývala podnětem muže, který kvůli krátkým úředním hodinám neoznámil úřadu práce návštěvu lékaře a vystavení neschopenky uchazeče o zaměstnání ještě ten samý den, ale až následující ráno. Úřad práce považoval jednání muže za porušení povinnosti bez vážného důvodu a sankčně ho vyřadil z evidence. Muž následkem vyřazení přišel o rentu, kterou dlouhodobě pobírá po vážném pracovním úrazu. Podmínkou nároku na rentu je totiž buď výdělečná činnost, nebo evidence na úřadu práce.

Úřad práce, který důvody pro včasné nenahlášení neschopenky uváděné stěžovatelem nepovažoval za důvody hodné zvláštního zřetele, postupoval nesprávně. Vycházel z toho, že stěžovatel věděl, že má oznamovací povinnost, kterou musí splnit stůj co stůj. Nepřihlédl však např. k tomu, že v textu poučení uchazeče o zaměstnání nejsou zmíněny způsoby, kterými může uchazeč o zaměstnání oznamovací povinnost splnit, zejména po úředních hodinách.

Stěžovatel byl zaměstnaný jako horník a utrpěl těžký pracovní úraz dolní končetiny. Po dlouhodobé pracovní neschopnosti a rehabilitaci ukončil zaměstnání a zaevidoval se na úřadu práce. Z důvodu špatného zdravotního stavu nemůže dlouhodobě najít zaměstnání a evidence na úřadu práce je pro něj důležitá. Pobírání renty za pracovní úraz je totiž podmíněno výkonem výdělečné činnosti nebo evidencí na úřadu práce.

Po několika letech v evidenci se nemohl dostavit na úřad práce na stanovenou schůzku, protože onemocněl a musel jít k lékaři. Úřad práce měl ten den úřední hodiny jen do 11:00 hodin, a když muž od lékaře odcházel i s vystavenou neschopenkou, byl už úřad zavřený. Stěžovatel se domníval, že po úředních hodinách je zbytečné na úřad telefonovat, protože by nikoho nezastihl, a e-mail nepoužívá. Telefonicky tak úřadu práce vše oznámil až následující den ráno.

Úřad práce stěžovatele sankčně na 3 měsíce vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání pro nesplnění oznamovací povinnosti. Trval na tom, že měl povinnost jakýmkoli způsobem oznámit vystavení neschopenky v ten samý den, kdy mu lékař neschopenku vystavil. Důvody uváděné stěžovatelem nepovažoval za vážné. Kvůli sankčnímu vyřazení vznikl stěžovateli dluh na pojistném na zdravotní pojištění a přišel současně o rentu za pracovní úraz.

„Není možné, aby úřad práce za vážné důvody, kterými lze omluvit pozdní oznámení, považoval bez dalšího pouze velmi vážné stavy, jako je nemohoucnost, bezvědomí nebo hospitalizace. Úřad musí vždy zkoumat okolnosti konkrétního případu, brát v úvahu, zda jde o úmyslné vyhýbání se povinnosti, a rovněž hledat proporcionalitu mezi závažností porušení povinností a důsledky sankce,“ kritizuje postup úřadu práce zástupkyně ombudsmana Monika Šimůnková a shrnuje své závěry: „Dospěla jsem k závěru, že důsledky vyřazení stěžovatele z evidence převyšují míru porušení jeho povinností. Vyřazení z evidence za to, že svou oznamovací povinnost sice splnil, ale ne včas, považuji za nepřiměřeně tvrdou sankci, protože v důsledku ní přišel o tříměsíční rentu pobíranou v souvislosti s pracovním úrazem.“

Úřad práce podle zástupkyně ombudsmana nerespektoval judikaturu správních soudů, zejména Nejvyššího správního soudu, podle kterého je třeba vždy posuzovat přiměřenost vyřazení vzhledem k okolnostem konkrétní věci.

Na základě zjištěných pochybení se zástupkyně ombudsmana obrátila na Ministerstvo práce a sociálních věcí s návrhem, aby ministerstvo rozhodnutí úřadu práce o vyřazení stěžovatele z evidence v přezkumném řízení zrušilo. Ministerstvo vyhovělo, rozhodnutí zrušilo a úřad práce následně řízení o vyřazení zastavil. Stěžovatel je tak plynule v evidenci úřadu práce, jako kdyby k žádnému vyřazení nedošlo. Renta mu bude zpětně doplacena.

Postup úřadu práce, který řízení o zastavení z evidence zastavil, byl také ovlivněn tím, že došlo ke změně právní úpravy, o kterou usilovala již bývalá veřejná ochránkyně práv Mgr. Anna Šabatová, Ph.D. Ta vnímala přísnost zákonné úpravy oznamovací povinnosti podle § 27 odst. 3 zákona o zaměstnanosti, a proto v připomínkovém řízení k novele zákona o zaměstnanosti, které proběhlo v lednu tohoto roku, navrhla novou právní úpravu oznamovací povinnosti. Její připomínky byly akceptovány. Podle novely zákona o zaměstnanosti účinné od 14. 4. 2020 je uchazeč povinen oznámit vystavení dočasné neschopnosti uchazeče o zaměstnání nejpozději do 3 kalendářních dnů ode dne vystavení potvrzení.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

PhDr. Olga Richterová byl položen dotaz

Rodičovská

Nemyslíte, že jste na navýšení rodičovské měli tlačit víc, když jste byli ještě ve vládě? Vím, že jste kritizovali to, jak nespravedlivě byla navýšena a o kolik, ale nic víc jste neudělali. Co myslíte, že víc uděláte teď, když už nejste ve vládě?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Česká pošta: Velkou pardubickou koně běhají už 150 let

13:21 Česká pošta: Velkou pardubickou koně běhají už 150 let

Ve středu 9. října uvádí Česká pošta do prodeje nový příležitostný poštovní aršík se třemi známkami …