Odpověď na tuto otázku jsme hledali v oficiálních statistikách a závěry jsou pro leckoho překvapující. Proti rostoucí ceně tepla totiž dlouhodobě působí snižování jeho spotřeby.
Jaká je tedy pravda o dlouhodobém vývoji podílu nákladů na vytápění? Podíváme-li se do ročenek Českého statistického úřadu, zjistíme, že v posledním desetiletí 20. století pravidelně rostl podíl výdajů na bydlení v rodinných rozpočtech. Podíl nákladů na bydlení a energie se však od roku 2002 drží kolem hranice 21 %, což je stále pod hranicí evropského průměru. Jednotková cena 1 GJ tepla sice pravidelně stoupá, ale zdražují se i ostatní služby a výrobky a úměrně tomu se zvyšují i platy. Díky úsporám tepla se však podíl nákladů na vytápění v rodinných rozpočtech prokazatelně snižuje.
Za rok 2012 padlo na náklady za bydlení průměrně 18,2 % z čistých příjmů domácností. Nájemné si nejvíce ukrojilo z peněz mladých lidí do 35 let, a to 18,4 %. U domácností, které vedou lidé nad touto věkovou hranicí, to pak bylo 18,1 %. Citelnější rozdíl je vidět v případě, kdy do srovnání vstupují pouze ekonomicky aktivní jedinci (nezapočítají se tedy důchodci, invalidé aj.). V tom případě vydají mladé domácnosti na bydlení 17, 9 % ze svých příjmů, zatímco starší domácnosti jen 16 %.
Teplo ukrajuje stále méně
Ještě před 20 lety byla průměrná roční spotřeba tepla na vytápění a ohřev vody 60 GJ na byt. Změnou chování a zavedením regulační techniky klesla do roku 2003 spotřeba tepla na roční průměr 45 GJ. Výměna oken a komplexní zateplení obytných budov přispělo v minulých deseti letech k dalšímu skokovému poklesu spotřeby tepla, která se dnes pohybuje průměrně kolem 30 GJ na byt. Za posledních 20 let tak díky úsporám podíl nákladů na vytápění jako u jediné položky v nákladech na bydlení klesl.
Zatímco v roce 1993 vydala domácnost na vytápění a teplou vodu 3,5 měsíčního středního platu*, v roce 2013 to budou už jen 3 platy.
Každá z položek nákladů na bydlení má jiný vývoj. Náklady na likvidaci komunálního odpadu víceméně kopírují průměrný růst výdajů domácnosti i průměrné mzdy, takže jejich podíl zůstává stejný. U nájemného se po moratoriu na jeho zvyšování na přelomu století nakonec nájemné uvolnilo (liberalizovalo) a podíl nájemného opět narostl. U elektřiny stoupají nejen ceny, ale i její spotřeba. Domácnosti se sice vybavují úspornějšími spotřebiči, ale počet spotřebičů v domácnostech neustále roste, takže podíl nákladů na elektřinu na vydáních domácnosti stoupl nejvýrazněji.
U vody sice došlo k téměř 50% úspoře spotřeby ze 160 na dnešních zhruba 85 litrů na osobu a den, ovšem jednotková cena vodného a stočného se zvýšila z 12,5 Kč na dnešních necelých 79 Kč za metr krychlový vody.
Teplo nedělá průvan
Jedině u nákladů na vytápění a ohřev vody z tepláren došlo za poslední dvě desetiletí v podílu nákladů na bydlení k trvalému poklesu.
Spotřeba tepla v domácnostech se snížila od roku 1993 o polovinu stejně jako spotřeba vody. Ale zatímco voda se zdražila za posledních 20 let zhruba 6,4krát, cena tepla stoupla jen 4,8krát. A jelikož za stejné období se střední plat zvýšil 4krát a průměrná mzda* dokonce 4,3krát, výpočty ukázaly, že náklady na vytápění nedělají v našich peněženkách největší průvan.
Představa o stále rostoucím podílu nákladů na vytápění v rodinných rozpočtech je tedy mylná. Alespoň na základě celostátních statistik. A zůstane to tak i příští rok.
* Vysvětlivky: Střední plat (medián) = hodnota, pro kterou je přesně polovina všech platů vyšší a polovina nižší. Hodnotu průměrného platu, na rozdíl od středního, nedosahuje v ČR více 60 % zaměstnanců.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
