Projev předsedy vlády Bohuslava Sobotky na zahájení Sněmu Svazu průmyslu a dopravy ČR
Vážený pane prezidente Hanáku, vážení zástupci firem, vážené dámy, vážení pánové.
Pokusím se zvolit, tak jak je mým zvykem, formu věcnou. Takže vás z hlediska formy dnes skutečně nechci zaskočit a překvapit, mimo jiné také proto, že vystupuji na Sněmu Svazu průmyslu a dopravy v pozici předsedy vlády už počtvrté, a přede mnou vlastně jen dva předsedové vlád České republiky měli tu možnost tady čtyři roky po sobě jednat o směřování české hospodářské politiky.
Chtěl bych na úvod poděkovat Svazu průmyslu a dopravy, chci poděkovat za věcnou a konstruktivní spolupráci, která trvala čtyři roky. Byla to spolupráce, která velmi intenzivně probíhala v rámci tripartity, v rámci sociálního dialogu, protože jsme se dohodli už na začátku volebního období, že se tripartita bude scházet každý měsíc. A hledali jsme všechny možné další formáty pro to, abychom posílili dialog mezi vládou a mezi hospodářskou sférou. Chci poděkovat za, podle mého názoru, vynikající nápad uspořádat Rok průmyslu a technického vzdělávání. To je projekt, na kterém jsme pracovali a který, podle mého názoru, jednoznačně pomohl k tomu, abychom změnili myšlení veřejnosti ve vztahu k budoucnosti našeho průmyslu. Chci poděkovat za spolupráci na Alianci Společnosti 4.0, na všech iniciativách, které posouvají naši zemi směrem k digitalizaci, a za všechny další projekty.
Já jsem zde samozřejmě velmi pečlivě poslouchal vystoupení pana prezidenta, zejména ty části, ve kterých byl kritický k činnosti vlády, a musím říci, že v řadě věcí má pravdu. Ještě se k tomu ve svém vystoupení určitě vyjádřím.
Nicméně, to základní je fakt, že česká ekonomika v uplynulých čtyřech letech rostla. Poslední dva roky patříme k nejvýkonnějším ekonomikám v celé Evropské unii. Máme velmi nízkou nezaměstnanost, úroveň nezaměstnanosti je u nás nyní pod 4 %, to znamená, že už déle než rok jsme země, která má nejnižší nezaměstnanost v rámci celé Evropské unie. Už to není Německo, už to není Rakousko, které vždy byly před námi, ale je to Česká republika.
Máme zdravé veřejné finance. Určitě zdravější, než byly před čtyřmi lety. V loňském roce jsme skončili s rozpočtovým přebytkem, který přesáhl 60 miliard korun. Ano, bylo to díky tomu, že jsme dokázali dočerpat evropské fondy, ale ani to v minulosti nebyla samozřejmost. Kdybychom nedočerpali evropské fondy, tak i pravděpodobně v takovéto situaci by rozpočet skončil minimálně s vyrovnanou bilancí. A já jsem přesvědčený, že letos se můžeme vyrovnanému rozpočtu velmi přiblížit.
Máme dostatek prostředků na investice, právě díky tomu, že máme k dispozici evropské fondy. Už to tady zaznělo. Jsme šestou nejbezpečnější zemí na světě a naši vnitřní a vnější bezpečnost se snažíme nadále posilovat. Zaznělo tady, že přibylo zaměstnanců státu. Já musím skutečně potvrdit, že nejvíce jich přibývá tím, že posilujeme armádu, že posilujeme policii. Že jsme udělali reformu, která podporuje tajné služby, protože nejefektivněji můžeme bojovat s terorismem, s nebezpečím teroristických útoků právě tím, že budeme mít včas dostatek informací. A když dám stranou bezpečnostní složky a navýšení počtu jejich příslušníků, tak tou druhou největší skupinou, jsou skutečně učitelé. Počínaje mateřskými školami, protože zažíváme období nárůstu počtu dětí, které začínají procházet naším vzdělávacím systémem. A doufám, že v příštích letech to bude pokračovat a vláda na to musí reagovat, musíme se přizpůsobit. A také to, že chceme umožnit maminkám, aby se mohly dříve vrátit do práce. Jsem přesvědčen o tom, že řada z vás na ně bude velmi netrpělivě čekat, tak je důležité, abychom jim zlepšili komfort z hlediska služeb, které podporují rodinu. A to je onen projekt – umožnit ve větším počtu umisťovat už menší děti do mateřských škol.
Když mluvím o České republice, o naší zemi, na kterou můžeme být skutečně hrdí, tak je to země, která má dobrou reputaci v zahraničí. Jsme vnímáni jako aktivní a odpovědný člen Evropské unie i NATO. Naše země má za sebou čtyři roky politické i ekonomické stability. A máme za sebou čtyři roky sociálního smíru. Tohle všechno dohromady přineslo nové domácí i zahraniční investice, přineslo to růst turistického ruchu a přineslo to také růst mezd. Výrazně jsme posílili exportní kapacity. Máme fungující jednotnou zahraniční síť, která pomáhá našim firmám uspět. A já jsem rád, že ty čtyři roky byly roky velmi efektivní spolupráce mezi námi při organizaci zahraničních misí, při podpoře ekonomické diplomacie a chci poděkovat Svazu průmyslu a dopravy také za zpětnou vazbu, protože od vás jsme se dozvídali, která ambasáda funguje a která nefunguje. Od Vás jsme se dozvídali, v jaké struktuře a jaké priority by měly být součástí naší ekonomické diplomacie.
V těch posledních letech jsme posílili spolupráci škol a firem. Nejsme ještě tak daleko, jak bychom si přáli. Není to tak efektivní model, jako mají v Německu nebo v Rakousku, ale posunuli jsme se. Mimo jiné díky tomu, že se realizoval projekt Pospolu, který by měl umožnit odborníkům ze soukromé sféry, aby se více zapojovali do činnosti škol a naopak. Zavedli jsme povinnou maturitu z matematiky a povinné přijímací zkoušky na střední školy. To nebyla samozřejmá věc, byla kolem toho velká společenská a politická debata. Byl proti tomu kladen poměrně silný odpor a já jsem rád, že vládní koalice tohle dokázala dotáhnout do konce. Ty pozitivní efekty pro průmysl, pro naše hospodářství, se nepochybně projeví v příštích letech.
Změnili jsme systém zadávání veřejných zakázek. Myslím si, že ten nový zákon tak, jak byl schválen, podporuje lepší podnikatelské prostředí v naší zemi a je to také transparentní. Ministerstva omezila outsourcing tam, kde byl zbytečný, kde to bylo jenom tahání peněz z kapes daňových poplatníků. Více kontrolujeme zakázky, které jsou zadávány systémem JŘBU.
Prosadili jsme také důležitá opatření v boji proti šedé ekonomice, protože jde o to posílit daňovou spravedlnost. Vláda a stát jsou tady mimo jiné proto, aby zajistili rovné a spravedlivé podmínky pro podnikání, a to se týká také povinnosti platit daně. Všechna opatření, která jsme přijali proti šedé ekonomice, nesou konkrétní výsledky v podobě vyššího výběru daní do veřejných rozpočtů. Zejména pokud jde o daň z přidané hodnoty.
S panem prezidentem Hanákem se shodnu na tom, že ne všechno se podařilo, jak bychom sami chtěli. Strávili jsme hodně času hledáním legislativní cesty, která by umožnila neopakovat proces EIA alespoň u některých prioritních úseků našich dálnic. Nechci se k této věci vracet příliš podrobněji, protože jsme tady o ní měli možnost diskutovat na minulých jednáních vašeho sněmu, nicméně chci připomenout, že na začátku jsme byli v situaci, kdy jsme neměli dohodu o EIA, neměli jsme šanci dočerpat evropské peníze bez rizika, že nám to Evropská komise zastaví. Museli jsme udělat něco, k čemu naši předchůdci odvahu neměli, to znamená rozhodnout se, rozhodnutí prosadit a postupovat podle něj. A ačkoliv jsme našli cestu, stále se většinu těch klíčových staveb, na které jsme získali výjimku EIA, nepodařilo zahájit. A musím říci, že to není proto, že by na ty stavby nebyly peníze, není to proto, že by ty stavby nebyly připraveny, není to proto, že bychom neměli vykoupeny pozemky. Je to proto, že narážíme velmi často na zlou vůli. Narážíme na permanentní napadání staveb ze strany některých spolků. Permanentní napadání staveb ze strany některých jednotlivců. Musím říci, že tohle je jeden z důvodů, proč je evidentní, že musíme přistoupit k další revizi stavební legislativy, abychom vůbec do budoucna byli schopni páteřní síť v České republice dobudovat.
Chci, aby příští vláda mohla navázat tam, kde jsme skončili my. Příští vláda v řadě oblastí nebude muset začínat od nuly. Bude záležet na tom, jakým způsobem postaví své priority a jestli bude připravena na těchto prioritách od samého počátku vzniku pracovat. Příští vláda bude muset učinit řadu rozhodnutí, která ovlivní podobu českého hospodářství na dlouhé roky dopředu. Příští roky budou zásadní především kvůli tomu, v jakém stavu je dnes česká ekonomika. Jsme nejprůmyslovější zemí v Evropě, průmysl byl vždy zdrojem přidané hodnoty, byl vždy hlavním faktorem investic a inovací. A v těchto oblastech investic a inovací potřebujeme zásadní modernizaci. Pokud jde o velké investice, je zřejmé, že hospodářský růst v naší zemi naráží kromě bariéry nedostatku pracovních sil a předpokládám, že o tom dnes tady také budeme diskutovat, i na bariéru kapacity dopravní infrastruktury, kterou má naše země k dispozici. Pokud tuto bariéru hospodářského růstu máme odstranit, musíme se vrátit k zákonu o liniových stavbách. A zákon o liniových stavbách a celková revize stavebního zákona by měly být jedním z prvních úkolů, do kterých se pustí vláda, která vzejde z voleb do Poslanecké sněmovny.
Po zkušenostech, které jsme učinili s dostavbou D11, D49 nebo D35, po problémech s Pražským okruhem, je evidentní, že tohle bude cesta, která se může ukázat jako nejrychlejší a efektivní.
Pokud jde o další oblasti. Zavázali jsme se k naplňování cílů Pařížské úmluvy a ke snižování emisí oxidu uhličitého. Je důležité, aby tyto závazky plnily i ostatní strany a další země. Budeme muset pracovat na proměně energetického mixu České republiky. Pro nás je důležité nejen zajistit nižší podíl emisí, ale také zachovat energetickou stabilitu naší země. I toto je pro nás velká konkurenční výhoda, kterou máme. Proto budeme muset podniknout další kroky k tomu, abychom nejpozději v roce 2025 začali stavět nový blok jaderné elektrárny v Dukovanech. Naše vláda stanovila organizační model, harmonogram příprav, snažíme se postupovat maximálně rychle a nová vláda by na to měla jednoznačně navázat a začít tím, že vyřeší otázku financování. Je také na místě změna legislativy tak, aby všechny strategické stavby bylo možné připravit bez zbytečných komplikací.
Myslím, že je důležité, aby energie u nás byla nadále cenově dostupná jak pro firmy, tak pro domácnosti. Cenově dostupná energie je spolu s dobrým připojením k vysokorychlostnímu internetu klíčovou podmínkou také pro digitalizaci českého průmyslu, pro přechod k Průmyslu 4.0.
Je jasné, že hlavní trend, který v nejbližších letech promění naše hospodářství, je právě digitalizace. Myslím si, že tady máme šanci získat nové možnosti a nový rozvojový potenciál.
Už zde zaznělo, že stát by měl jít příkladem. To znamená zavést digitální řešení do státní správy a do veřejných služeb jak to půjde co možná nejrychleji. Byl jsem na digitálním summitu v Estonsku a tam jsem měl možnost seznámit se i s tím, jakých výsledků Estonsko dosáhlo, a viděl jsem občanský průkaz s čipem, který v Estonsku používají. Zavedli ho už před 16 lety a v té době tomu také začali přizpůsobovat většinu veřejných služeb. Nám se podařilo prosadit legislativu, která připustí vydávání tohoto průkazu zdarma v příštím roce, až během tohoto volebního období. Myslím si, že tady máme prostor pro to, abychom se posunuli dál. Musíme upravit také zákony, aby uměly pracovat s digitálním podnikáním, aby uměly pracovat s novými službami. Musíme investovat do toho, aby se v naší zemi v krátkém čase skutečně rozšířila digitalizace průmyslu.
Musíme vnímat digitalizaci nejenom jako otázku, kterou by se měly zabývat velké nadnárodní firmy, ale měli bychom vyvinout maximální úsilí i pro podporu malých a středních podniků, které v této oblasti nemají mezinárodní zázemí, ale samozřejmě také přemýšlí o tom, jak nezaspat a posílit svoji konkurenceschopnost.
V této oblasti bychom měli maximálně využít evropské prostředky, ale nemůžeme spoléhat jen na ně. Měli bychom mít jako Česko i vlastní rozvojové nástroje. Ve větším měřítku bychom měli podporovat inovativní firmy, společnosti zaměřené na hi-tech obory a nové technologie. Proto za naší vlády začal vznikat Národní investiční fond a příští vláda by měla hned z kraje svého období rozhodnout o jeho přesných prioritách.
Dámy a pánové,
naše vláda zahájila diskuzi o změně systému investičních pobídek. Ministerstvo průmyslu připravuje návrhy, které bude moci využít příští vláda ke změně legislativy. Cílem by mělo být soustředit podporu na výroby s co nejvyšší mírou přidané hodnoty, na investice spojené s vývojem a inovacemi, více zpřístupnit investiční pobídky pro střední a malé firmy. To znamená více to otevřít jako nástroj, který bude pomáhat českým středním a malým firmám růst do budoucna.
Dámy a pánové,
strategickým cílem by mělo být posunout ekonomiku od ekonomiky založené na komparativní výhodě levnější práce k ekonomice založené na průmyslové výrobě a službách s vysokou mírou přidané hodnoty. Potřebujeme u nás takové ekonomické prostředí, které podpoří naši rychlou konvergenci s těmi nejvíce vyspělými částmi eurozóny. Je nutno počítat s tím, že důležitou součástí tohoto přibližování bude i růst platů, který musí být doprovázen růstem produktivity, zlepšováním infrastruktury, inovacemi, robotizací a digitalizací takovým způsobem, abychom posílili naši konkurenceschopnost uvnitř průmyslového výrobního jádra Evropy.
Pokud jde o otázku pomoci malým a středním firmám, chci připomenout, že jsme připravili projekt transformace Českomoravské záruční a rozvojové banky. Už dnes poskytuje záruky za podnikatelské úvěry. Chtěli bychom, aby do budoucna podporovala účast malých a středních podniků ve výběrových řízeních nebo více poskytovala rizikový kapitál. Ministerstvo průmyslu připravuje další kapitálové posílení této banky o 2,5 mld. Kč. Na příští vládě tedy bude, aby transformaci dokončila a definitivně připravila zákon o národní rozvojové bance.
Chtěl bych také zmínit jednu oblast, která v blízké budoucnosti projde změnou. Tou je evropský obranný průmysl. Bezpečnostní situace v Evropě a v jejím nejbližším okolí vedla k tomu, že státy Evropské unie začaly velmi vážně přehodnocovat své obranné a bezpečnostní strategie. V tuto chvíli vzniká posílená spolupráce na úrovni celé Evropské unie a vznikne také Evropský obranný fond, který by měl podporovat modernizaci a zvyšování kapacit evropského obranného průmyslu. Připomínám, že téměř všechny evropské země začínají více investovat do své obrany a prostor pro tuto část našeho průmyslu tady bude velmi zajímavý. Evropský obranný fond může být zdrojem inovací a také posílením konkurenceschopnosti českého průmyslu.
Dámy a pánové,
zastávám názor, že vláda má být pragmatická a nevést zemi pokud možno do ideologických nebo populistických experimentů. Zároveň vláda musí hledět dopředu a nesmí ignorovat problémy, o kterých ví, že přijdou. Nejvážnějším problémem na obzoru je podle mého názoru nejistota, která pro nás plyne z faktu, že Česká republika, ačkoliv je členem Evropské unie, dosud nepřijala společnou evropskou měnu. Jsou tady otazníky nad tím, jak bude vypadat ono jádro Evropské unie a jakým způsobem s ním budeme v kontaktu v situaci, kdy eurem zatím neplatíme.
Modernizační opatření, o kterých jsem mluvil, budou naplno fungovat pouze tehdy, pokud budeme součástí našeho přirozeného obchodního a kulturního prostoru. To znamená, pokud budeme mezi těmi nejvyspělejšími zeměmi Evropské unie. Pro nás je důležitou prioritou udržet fungující společný trh a zabránit tomu, aby vznikaly vnitřní bariéry. Musíme tedy aktivně bojovat se snahami o protekcionismus a o vytváření netarifních překážek. Debata o směrnici o vysílání, kterou aktuálně vedeme, je zarámována tím, že jednotlivé členské země, Německo, Francie, Rakousko, začaly přijímat svá vlastní opatření, ve kterých se snaží vytvořit ve skutečnosti určité netarifní překážky pro vývoz služeb z České republiky. Můžeme tomu zabránit tím, že se znovu vrátíme k fungování jednotného trhu a ta pravidla budou upravena na evropské úrovni tím, že se přijme nová směrnice o vysílání pracovníků. Ale i tady musíme hájit jasně své zájmy. Stejně tak je pro Česko velmi důležité, aby tady existovala aktivní Evropská unie, pokud jde o uzavírání globálních obchodních dohod. Jsme země, která je závislá na exportu. Musíme mít zájem na tom, aby se světový obchod posouval k odbourávání celních bariér, protože to nám otevírá tyto možnosti.
Pokud jde o eurozónu – kdyby na okrajích eurozóny vznikla jakákoliv hranice, pokud by se tam začaly vršit jakékoliv překážky pro ostatní členské země Evropské unie, ocitneme se v riziku nepatřičné a také zbytečné izolace. Na prvním místě, dámy a pánové, bude tedy udržet Českou republiku v Evropské unii. Možná Vám to připadne jako trochu zbytečné konstatování, když už členy Evropské unie jsme, ale pokud se podíváte na politickou scénu a z části i na předvolební debatu, tak víte, že je tady řada bláznů a polobláznů, kteří si zahrávají s myšlenkou vystupování z Evropské unie. Jsem přesvědčen o tom, že by to pro Česko byla ekonomická i bezpečnostní sebevražda. Naopak jsem přesvědčen o tom, že bychom si měli hlídat naši pozici, že bychom si ji měli hlídat co nejblíže jádru Evropské unie a jsem rád, že to ve svém vystoupení zmínil i pan prezident Hanák. Jsem přesvědčen o tom, že bychom měli přijmout euro, jakmile na to budeme z hlediska reálné konvergence připraveni.
Vážené dámy, vážení pánové,
chci poděkovat za vaši pozornost, jsem samozřejmě připraven reagovat na vaše otázky a ještě jednou mi dovolte, abych při příležitosti svého vystoupení poděkoval za věcnou, pragmatickou, slušnou a konstruktivní spolupráci a za dialog, který jsme spolu vedli. Velmi často nebyl úplně jednoduchý, často byl vzrušený, ale já jsem přesvědčen o tom, že byl ku prospěchu nejen průmyslu, ale ku prospěchu všech občanů České republiky. Děkuji.
Bohuslav Sobotka, předseda vlády ČR
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
