Nejoblíbenější velrybu uvidíte v premiéře 17. 1. ve 20.00 na Prima ZOOM

Do teplých vod Tichého oceánu kolem Havaje připlouvají každoročně tisíce keporkaků, pravděpodobně aby se tu pářili a vyvedli svá mláďata. Cestují sem 4 tisíce kilometrů, aby tu 4 měsíce pobyli. O životě keporkaků víme jen velmi málo. Dorůstají délky 13 metrů, váží 30 tun a dožívají se 50 let života. Pod mořskou hladinou tráví 90 % života. Jejich plíce jsou pětkrát efektivnější než plíce lidské – na jeden nádech vydrží pod vodou 40 minut. Rozmnožují se jednou za 2 až 3 roky. Mláďata keporkaků tráví první rok jen s matkami a je mezi nimi silné pouto. Kojící samice denně vyprodukuje asi 200 litrů mléka. Pohlavní dospělosti dosahují keporkaci ve 4 až 6 letech. Samci se ale páří až v pozdějším věku. Každý z keporkaků má jinou ocasní ploutev, podle které jde rozpoznat. Keporkaci projevují známky inteligence a možná mají i svůj jazyk, jímž se dorozumívají. V mozku keporkaků existují neurony, které mají lidoopi i lidé. Tyto neurony pravděpodobně řídí složité sociální funkce. Keporkaci spolupracují a snad spolu i komunikují. K samici s mládětem se často připojuje takzvaný eskort, který nejspíš slouží jako její ochrana před dalšími samci. Pokud se přiblíží, odhání je, a dokonce s nimi i bojuje.

Záhadou je zpěv keporkaků. Zpívají jen samci a zpěv obsahuje celou škálu zvuků – od sopránového cvrlikání až po dunivé basy. Zpěv má svá pravidla a strukturu. Skládá se ze slok a sloky z opakujících se vět. Písně se mění a toulající se osamělí samci je rozšiřují, až je nakonec zpívá celá populace. Vědci usuzovali, že jím samci vábí samice. Když se však k velrybě přidá společník, keporkakův zpěv ustane. Společníkem ale bývá převážně samec. Zpěv není formou jazyka, ale keporkaci ještě vyluzují jiný soubor sociálních zvuků, které by mohly být dorozumívacím prostředkem.