První den konference začal tématem rozšířené odpovědnosti výrobce v balíčku oběhového hospodářství EU. Generální ředitel EKO-KOM, Zbyněk Kozel, ve své úvodní prezentaci upozornil, že balíček nejspíš zdraží odpadové hospodářství v obcích. Spočívá v tom, že výrobce se musí postarat o výrobek, obal a také o to, co se s ním děje v odpadovém světě – v ideálním případě by se měl výrobek vracet zpět výrobcům do výroby. EPR systém musí působit i v obcích, kde to pro něj není ekonomicky výhodné, musí zajistit dostatečnou dostupnost sběru odpadu na celém území, kde působí, a musí také disponovat dostatečnými financemi.

Finální verzi balíčku k oběhovému hospodářství EU představil posluchačům v sále Aldisu Julius Langendorff, zástupce vedoucího oddělení odpadového hospodářství a recyklace z Evropské komise. Jeho informace byly skutečně velmi aktuální, protože nová evropská legislativa byla přijata po dvouletém jednání před dvěma týdny. „Snažíme se přejít k cirkulárnímu hospodaření,“ uvedl Langendorff. „V ideální situaci by nakonec nebyl žádný odpad, všechno by se pohybovalo v uzavřeném kruhu. Cílem plánu je vytvořit pracovní místa, zlepšit efektivitu zdrojů.“ Jak Langendorff na konferenci Odpady a obce 2018 prohlásil, akční plán cirkulární ekonomiky má přibližně padesát kroků, které mají být uskutečněny v následujících letech, přičemž v současném období jich už pětaosmdesát procent bylo učiněno.  Důležité je podle něj, aby jednotlivé členské státy zlepšily sběr tříděného odpadu a na jednotlivých státech teď je, aby zlepšily sběr tříděného odpadu a snížily objem skládkování.

Na zástupce Evropské komise, jehož přednáška byla pro posluchače v sále nesmírně zajímavá, navázal se zkušenostmi z praxe Pavel Komůrka z norské společnosti Orkla Group Procurement. Ve svém příspěvku se zaměřil na obalový materiál a uvedl, že strategie Orkly v tomto směru počítá do roku 2025 s tím, že všechny obaly budou navržené jako znovupoužitelné a tři čtvrtiny obalů budou s podílem recyklovaných komponentů nebo z obnovitelných zdrojů.

Na začátku konference vystoupil se svým příspěvkem také tradiční řečník tohoto setkání, Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí ČR. Ten mimo jiné sdělil, že naše země je v mezinárodním srovnání recyklace pod průměrem Evropské unie. „Musíme přijmout takové nástroje, abychom recyklaci podpořili,“ konstatoval Maršák a konkrétně uvedl například zavedení povinného třídění sběru kovů, novou legislativu odpadového hospodářství, zavedení povinného třídění sběru olejů a tuků nebo posilování primárního tříděného odpadu. Omezení skládkování komunálního odpadu by se pak podle Maršáka mělo dít cestou omezování množství směsného komunálního odpadu, legislativního zákazu skládkování vybraných odpadů, změnou poplatku za skládkování komunálních odpadů, úpravou parametrů pro ukládání výstupů z úpravy směsných komunálních odpadů na skládky, dotřiďováním směsných komunálních odpadů a novou legislativou v oblasti paliv z odpadů. „Zbývá nám pouze osm let k navýšení recyklace komunálních odpadů o 17 %,“ konstatoval Maršák.

V následné diskuzi, která nově umožňovala posluchačům digitální cestou pokládat otázky přes moderátorku Zuzanu Hodkovou, odpovídali přednášející na dotazy z pléna. Velmi zajímavou otázku zodpovídal i generální ředitel EKO-KOM Zbyněk Kozel, na kterého směřoval dotaz, zda je reálná stoprocentní recyklace: „Otázku otočím. Je reálné, aby česká domácnost vytřídila sto procent? Byla doba před osmdesáti lety, kdy žádné plastové obaly nebyly, také byla ale jiná záruční doba výrobků. Stoprocentní recyklace je reálná, je ale otázka, jak je člověk ochoten změnit svůj životní styl.“