Markéta Adámková z Ministerstva pro místní rozvoj se věnovala podpoře nízkoemisních vozidel, která má být do českého právního rámce zavedena právě na základě unijní směrnice 2019/161. Transpozičním předpisem bude zákon o podpoře nízkoemisních vozidel, který v současné době schvaluje Poslanecká sněmovna PČR. Cílem zákona je dosažení určitých podílů nízkoemisních vozidel v rámci veřejných zakázek, ať už při nákupech vozidel nebo při nákupu služeb, v jejichž rámci jsou vozidla využívána. Chystané unijní nařízení o subvencích ze třetích zemí narušujících vnitřní trh představil Vojtěch Horsák z ÚOHS. Plánovaná legislativa má zabránit tomu, aby firmy, které získají podporu ze země mimo EU, mohly tohoto zvýhodnění využít například v rámci fúzí nebo právě při získávání veřejných zakázek na evropském trhu. Návrh nařízení je v současné době finalizován a bude možná přijat ještě v rámci současného francouzského předsednictví nebo při následném předsednictví České republiky. Petr Vévoda z ÚOHS následně přiblížil, jaké budou předpokládané konkrétní dopady nařízení na veřejné zadavatele, zejména pak na průběh zadávacího řízení. U velkých zakázek s hodnotou přesahující 300 milionů eur bude mít zadavatel povinnost vyžádat si od dodavatelů oznámení o přítomnosti subvencí ze třetích zemí převyšujících 5 mil. eur, případně prohlášení o absenci subvencí. Evropská komise bude následně prověřovat, zda taková subvence narušila vnitřní trh a při zjištění narušení může zadání zakázky danému dodavateli zakázat, případně povolit s podmínkami.

Následná část programu se týkala možných důsledků závažných pochybení dodavatelů. Jedním z těchto pochybení může být kartelová dohoda dodavatelů, tzv. bid rigging, o němž hovořil místopředseda Úřadu Kamil Nejezchleb. Zdůraznil, že hlavním účelem existence pravidel zadávání veřejných zakázek je zajištění široké hospodářské soutěže o zakázky. Právě kartelová dohoda dodavatelů přitom soutěž v zásadě eliminuje, přestože formálně nemusí dojít k porušení zákona o zadávání veřejných zakázek. „Doporučuji, aby zadavatelé minimalizovali rizika a naučili své zaměstnance rozpoznávat znaky možné zakázané dohody,“ doporučil místopředseda Nejezchleb, jenž rovněž zmínil možnost zadavatelů žádat o náhradu škody, která jim byla kartelem způsobena.

Vylučování dodavatelů podle § 48 odst. 5 písm d) ZZVZ analyzovala ve své přednášce Iveta Pospíšilíková z ÚOHS. Zadavatel podle něj může vyloučit účastníky, kteří se v posledních 3 letech dopustili závažných nebo dlouhodobých pochybení při plnění smlouvy pro téhož nebo jiného veřejného zadavatele a vedlo to ke vzniku škody, předčasnému ukončení smlouvy nebo jiným negativním důsledkům. Upozornila, že zadavatel musí v případě vyloučení dodavatele unést důkazní břemeno. Rovněž vznesla do publika otázku, zda by bylo vhodné vést určitý veřejný seznam pozitivních a negativních referencí dodavatelů. Přístup k vylučování uchazečů v dalších členských státech EU následně prezentovali soudkyně Karin Schnabl ze Správního soudu ve Štýrsku a Goran Matešić, emeritní předseda chorvatské komise pro dozor nad veřejnými zakázkami.