ÚSTR pořádá debatu o vztahu současné společnosti a socialistické architektury

22.08.2017 16:01

Hotel Praha, Ještěd, Palác kultury či panelová sídliště. O stavbách spojených s minulým režimem se v posledních letech vedou živé diskuze a spory.

ÚSTR pořádá debatu o vztahu současné společnosti a socialistické architektury
Foto: ustrcr.cz
Popisek: Ústav pro studium totalitních režimů ČR

Ústav pro studium totalitních režimů a DOX - Centrum současného umění se rozhodli podívat se na toto téma komplexněji, než jak to zatím dovolovaly vzrušené debaty okolo bourání či zachování konkrétních staveb. Diskuze nazvaná „Architektura paměti? Socialistická výstavba a současné vzpomínání” se koná ve čtvrtek 31. srpna 2017 od 19 hodin v galerii DOX. S odborníky na společenské a pedagogické aspekty architektury a prostoru se zaměříme na širší otázky o vztahu současné společnosti a socialistické architektury.

Podle Čeňka Pýchy z Ústavu pro studium totalitních režimů, který se dlouhodobě věnuje vzdělávání ve veřejném prostoru, je památková ochrana takovýchto staveb důležitou společenskou otázkou. „Podle mne není náhodou, že otázka bourání budov ze 70. či 80. let vzbuzuje diskuze a emoce. Rádi bychom se v debatě dotkli toho, proč tyto kontroverze vznikají a co nám mohou říci o našem vztahu k minulému režimu jako celku,” říká Pýcha. Diskuze je otevřená veřejnosti a je doprovodným programem letní školy pro učitele „Paměť, město, krajina. Prostor ve výuce o minulosti“, kterou pořádají Ústav pro studium totalitních režimů a Centrum současného umění DOX.

Pozvání přijali:

Richard Biegel (Ústav pro dějiny umění FF UK)

Petr Klíma (Pěstuj prostor, z. s.)

Barbora Vacková (Ústav populačních studií FSS a Katedra občanské výchovy PedF MU)

Čeněk Pýcha (Ústav pro studium totalitních režimů)

Večerem provedou Karina Hoření a Kamil Činátl z oddělení vzdělávání ÚSTR.

Aktuální informace ZDE.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Tisková zpráva

Mgr. Lucie Potůčková byl položen dotaz

Jak je to s tou výjimkou?

I kdybysme pro teď měli výjimku z migračního paktu. Na jak dlouho by platila? Jak dlouho předpokládáte, že tu budou uprchlíci z Ukrajiny? Co když se z nich po čase stanou občané ČR? A proč bysme měli mít výjimku zrovna my, když uprchlíci (ne třeba z Ukrajiny) jsou i v jiných státech, ale třeba Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

13:21 Ředitelství vodních cest: Velká plavidla mohou nově bezpečně přečkat povodeň u modernizovaného ochranného stání u Lovosic na Labi

Ředitelství vodních cest ČR uvedlo do plného provozu modernizované ochranné stání pro velká plavidla…