ÚZIS: Přístrojové vybavení zdravotnických zařízení ČR v roce 2017

Výkaz se zaměřuje převážně na sledování zdravotnického přístrojového vybavení využívajícího ionizující záření. V roce 2017 došlo k nárůstu o 245 vykázaných sonografů (4,2 %), 181 zubních rentgenů (2,4 %), 82 hemodialyzačních přístrojů (3,5 %) a 10 tomografů pro magnetickou rezonanci (11,1 %). Naopak byl zaznamenán úbytek o 22 laserů (1,6 %) a 3 DSA angiokomplety (3,5 %). Návratnost výkazu T1 dosáhla v roce 2017 celkem 81,6 %, v tom 372 poskytovatelů lůžkové zdravotní péče (97,6 %) z 381 zpravodajských jednotek (ZJ) a 13 038 poskytovatelů ambulantní zdravotní péče (81,2 %) z 16 062 ZJ.

Metodické informace k výkaznictví přístrojového vybavení Zdravotnické prostředky technického typu se sledují v rámci Programu statistického zjišťování Ministerstva zdravotnictví na základě příslušné vyhlášky viz http://www.uzis.cz/nas/informace-nzis/legislativa-nzis, a to v rámci Ročního výkazu o přístrojovém vybavení zdravotnických zařízení T (MZ) 1-01 (dále jen T1) a v rámci Ročního výkazu o nákladech na nákup zdravotnické techniky a speciálního zdravotnického materiálu T (MZ) 2-01 (dále jen T2), viz: http://www.uzis.cz/vykazy. Sběr výkazů probíhá od roku 2014 již pouze prostřednictvím elektronických formulářů.

Výkaz T1 zjišťuje stav počtu a stáří přístrojů ke konci sledovaného roku a počet provedených výkonů na těchto přístrojích v průběhu téhož roku. Nově výkaz také v samostatném sloupci zjišťoval počty vyřazených přístrojů oproti předchozímu roku. Výkaz T1 se zaměřuje především na vybranou zdravotnickou techniku používanou pro diagnostiku či léčbu onemocnění, a to v souladu s příslušnými metodickými pokyny, které jsou nedílnou součástí každého výkazu. Hodnoty o počtech provedených výkonů se u některých skupin vykazovaných přístrojů nesledují. Rovněž se u některých přístrojů nesleduje stáří přístrojů. V těchto případech jsou tyto údaje k přístrojům v publikačních tabulkách nahrazeny tečkou, stejně tak v případě nespolehlivých a chráněných údajů malého počtu poskytovatelů.

Výkaz T1 se omezuje, v souladu s dikcí zákona č. 18/1997 Sb. o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (tzv. „atomový zákon“), především na sledování přístrojů využívajících k léčbě či diagnostice ionizující zařízení a další vybrané přístroje, jejichž pořizovací hodnota zpravidla přesahuje 2 mil. Kč. Vlivem rozvoje nových technologií, snižování nákladů a zvyšování tržní dostupnosti již tato druhá podmínka pro zařazení sledování na výkaze nemusí být vždy splněna.

Výkaz T2 sleduje stejný výčet zdravotnické techniky, jak je definován výkazem T1 na řádcích 11 až 82, zaměřuje se ale na počet a cenu nově zakoupených přístrojů v průběhu sledovaného roku vč. ceny a druhu příslušenství, typu zadávacího řízení a způsobu financování. Kormě zdravotnické techniky sleduje výkaz T2 ve stejném rozsahu ukazatelů také vybraný zakoupený zdravotnický materiál. Na rozdíl od výkazu T1 je výkaz T2 určen pouze poskytovatelům akutní lůžkové péče. Údaje výkazu T2 slouží převážně pro interní potřebu Ministerstva zdravotnictví a nejsou součástí této zprávy.

Od roku 2015 sleduje výkaz T1 i přístrojové vybavení poskytovatelů ambulantní péče evidované původně v rámci oborově specializovaných výkazů řady A (MZ) 1-01 (dále jen A1), a to za obor gynekologie (A018), stomatologie (A031), gastroenterologie (A005) a od roku 2016 také přístroje z výkazu hemodialyzačních středisek (A065). Zdravotnickou techniku i nadále samostatně sledují výkazy řady A1 v oborech dermatovenerologie (A032), radiační a klinické onkologie (A033), radiologie a zobrazovací metody (A049) a nukleární medicína (A053). Vyjma výkazu A032 odevzdávají zpravodajské jednotky ve výše zmíněných oborech výkaz T1 souběžně se svým oborovým výkazem A1.

Z důvodu zpřesnění informace o návratnosti výkazů je od roku 2016 možné v rámci vyplnění výkazu T1 zaškrtnout pole umožňující odevzdat prázdný výkaz. Díky tomu se podařilo minimalizovat zkreslení ukazatele návratnosti, který tak dosáhl v roce 2017 celkově téměř 82 %, tj. 13 410 z 16 443 z celkového počtu ZJ pro výkaz T1. V tom je zahrnuto 372 (97,6 %) odevzdaných výkazů poskytovatelů lůžkové péče z 381 ZJ a 13 038 (81,2 %) výkazů poskytovatelů ambulantní péče z 16 062 ZJ. Výkaz T1 sice neodevzdalo celkem 3 033 předepsaných ZJ, z toho včetně jedné nemocnice pouze 9 lůžkových zařízení s převahou lázeňských léčeben, které sledované přístroje prakticky nevyužívají. S ohledem na malou četnost zdravotnické techniky v ambulantních zařízeních může celková míra zkreslení způsobená nedodáním výkazů dosáhnout v roce 2017 maximálně 9 %. Na straně 7 jsou tabulky analyzující možné zkreslení prezentovaných dat s ohledem na neodevzdané výkazy. První tabulka prezentuje odhad počtu ZJ s přístroji s neodevzdaným výkazem a druhá tabulka pak možný rozsah počtu chybějících přístrojů.

Využívání přístrojového vybavení ve zdravotnictví je výrazně ovlivňováno technologickým i ekonomickým vývojem. Vzhledem ke stagnaci výčtu a definic přístrojů v rámci výkazů T1 a T2 a k tomu, že je způsob jejich statistického zjišťování založen na poskytování agregovaných dat a nikoliv na registraci, nelze vyloučit odchylku prezentovaných údajů od reality. Na základě sdělení Českého statistického úřadu o zavedení klasifikace Kategorizace zdravotnické techniky (KZT) č. 105/2018 Sb. se počítá s přechodem na komplexní kategorizaci, která zahrnuje veškerou zdravotnickou techniku.

Nový systém sběru dat by měl zajistit automatický export dat přímo z evidenčních systémů větších poskytovatelů, bez nutnosti převodu a ručního přepisu údajů dle metodiky výkazu.

Stav a využití sledovaného přístrojového vybavení

Nejširší skupinu přístrojů sledovaných výkazem T1 představují zařízení využívající rentgenové elektromagnetické ionizující záření. Celkem bylo ke konci roku 2017 vykázáno 10 137 RTG přístrojů, tj. o 200 více než v předchozím roce. Na milion obyvatel tedy připadalo 955 RTG přístrojů, o 16 více než v roce 2016. Na těchto přístrojích bylo provedeno celkem téměř 16,8 miliónu výkonů, tj. 1 588 výkonů v přepočtu na tisíc obyvatel, o 23 více než v roce 2016. Tyto přístroje se využívají pro diagnostické účely, pouze 57 přístrojů (0,6 %) tvoří terapeutické RTG. Přes 79 % všech RTG přístrojů provozují ambulantní zdravotnická zařízení a pouze pětina je umístěna v lůžkových zařízeních. V roce 2017 bylo pořízeno 854 nových RTG přístrojů (8,4 %) a 481 starších přístrojů bylo vyřazeno, přesto podíl RTG přístrojů starších 8 let dosáhl již 50,8 %.

Mezi přístroje využívající ionizující záření patří též RTG pro výpočetní tomografii, tzv. CT přístroje, kterých bylo koncem roku 2017 vykázáno 167 kusů, tj. o 3 více než v minulém roce. Přesto bylo v průběhu roku 2017 na těchto přístrojích provedeno 1,097 milionu výkonů, tj. o 38,2 tisíce méně než v minulém roce. V přepočtu na obyvatele činil pokles 3,6 % a podíl CT přístrojů na RTG diagnostice tak v roce 2017 představoval 6,5 %. Počet CT s 16 a více řadami detektorů tvořil 92 % přístrojů a 8 přístrojů bylo v průběhu roku 2017 nově zařazeno do provozu. Nejvyšší dostupností CT v počtu pod 50 tisíc obyvatel na přístroj se vyznačoval Karlovarský kraj a Hl. m. Praha. Nejvíce obyvatel na jeden CT přístroj bylo naopak s ohledem na spádovost pacientů do jiných krajů zaznamenáno ve Středočeském (113 tis.), Zlínském (97 tis.) a Pardubickém kraji (86 tis.).

Další sledovanou skupinu RTG přístrojů, využívaných pro diagnostiku rakoviny prsu žen, představují tzv. mamografy, kterých bylo v roce 2017 vykázáno 120 kusů, tj. o 4 více než v předchozím roce. Dostupnost těchto přístrojů dosáhla 22 přístrojů na 1 mil. obyvatel ženského pohlaví. Tyto přístroje jsou členěny na kategorii I. se zařízením pro stereotaxi (45) s výraznou převahou v lůžkových zařízeních (73 %) a kategorii II. bez tohoto zařízení (75) s převažujícím využitím v ambulantních zařízeních (58 %). Nově zprovozněno bylo 16 mamografů a podíl přístrojů starších než 8 let ke konci roku 2017 poklesl na 17,5 %. Celkem bylo v průběhu roku 2017 vykázáno na těchto přístrojích 1,010 mil. výkonů, tj. zvýšení o 5 % na 188 výkonů v přepočtu na tisíc žen. Nejvyšší dostupností mamografů s méně než 40 tisíci ženami na jeden přístroj se vyznačoval Olomoucký kraj, Královéhradecký kraj a Hl. m. Praha. Naopak více než 60 tisíc žen na jeden přístroj připadalo v Karlovarském, Zlínském, Středočeském a Pardubickém kraji.

Nejpočetnější skupinu RTG přístrojů představují rentgeny využívané ve stomatologii. Zubních RTG se v ČR ke konci roku 2017 nacházelo již 7 577, což představuje 75 % všech diagnostických RTG přístrojů v ČR. V přepočtu na 1 mil. obyvatel se počet zubních RTG zvýšil na 714 přístrojů, tj. o 15 více než v roce 2016. Tři čtvrtiny těchto zubních RTG přístrojů tvoří intraorální rentgeny. Panoramatické zubní rentgeny představovaly necelých 23 % těchto přístrojů a pouze 174 přístrojů (2,3 %) bylo zařazeno mezi extraorální a jiné nespecifikované zubní rentgeny. Ambulantně je provozováno více než 98 % všech zubních rentgenů. Z hlediska doby provozu tvoří přes polovinu přístroje starší 8 let. Nově bylo v roce 2017 zprovozněno 708 přístrojů (9,3 %). Počet provedených výkonů na zubních RTG kontinuálně roste a v roce 2017 dosáhl 5,159 miliónů. Za posledních deset let vzrostl počet výkonů na tisíc obyvatel o 46 % na 487. Výkony provedené na zubních RTG v roce 2017 tvoří 30,7 % výkonů vykázaných u diagnostických rentgenů. Nejlepší vybaveností s méně než průměrnými 1,4 tisíci obyvateli na přístroj se vyznačovalo Hl. m. Praha, dále Jihočeský, Zlínský, Olomoucký a Jihomoravský kraj. Naopak nejnižší dostupnost přesahující 2 tisíc obyvatel na jeden RTG přístroj vykázal Středočeský a Ústecký kraj. S ohledem k počtu neodevzdaných výkazů je u výše uvedených údajů za zubní RTG přístroje třeba brát v potaz možnou míru zkreslení až 15 %.

Významnou skupinu RTG přístrojů představují také digitální RTG angiokomplety umožňující provádění digitální subtrakční angiografie (DSA). Tyto RTG přístroje slouží pro diagnostiku oběhového systému. Ke konci roku 2017 bylo v ČR k dispozici celkem 83 DSA přístrojů, tj. o tři přístroje méně než v minulém roce, a 4 konvenční angiokomplety. Z celkového počtu DSA angiokompletů bylo 41 % starších než 8 let a 6 přístrojů bylo nově pořízeno. Ke konci roku 2017 připadalo milion obyvatel 7,8 DSA přístrojů. Angiokomplety s DSA se rozdělují na dvě kategorie a v rámci I. kategorie se odlišují ještě podle toho, zda disponují jednoprojekčním (kat. I. B) nebo dvouprojekčním C ramenem (kat. I. A). Největší zastoupení má s 50 přístroji kategorie I. B (60 %), I. A zahrnuje 14 přístrojů (17 %) a II. kategorie s 19 přístroji představuje čtvrtinu DSA angiokompletů. Až na jeden přístroj ve specializovaném ambulantním zařízení jsou veškeré RTG angiokomplety provozovány v nemocnicích. Celkový počet provedených angiologických výkonů na DSA přístrojích činil 130 tisíc, na konvenčních angiokompletech to bylo dalších 3,7 tisíce. Na tisíc obyvatel připadalo obdobně jako v předchozích dvou letech 12 provedených DSA výkonů.

Zvláštní skupinu terapeuticích přístrojů představují radionuklidové ozařovače a lineární urychlovače, které slouží pro radioterapeutické výkony především při onkologické léčbě. Lineární urychlovače (54 přístrojů) využívají energii záření usměrněných svazků elektronů anebo i fotonů. Na záření usměrněného proudu fotonů jsou založeny i radionuklidové ozařovače pro teleterapii (8 přístrojů) využívající jako zdroj gama záření kobalt (Co-60) nebo v jednom případě césium (Cs-137). Dále do této skupiny patří radionuklidové afterloadingové ozařovače (AFL) pro brachyterapii (16 přístrojů), při které se zavádí zdroj záření přímo k nádoru. V rámci skupiny ostatních nespecifikovaných radionuklidových ozařovačů (9 přístrojů), jsou sledovány např. gama nůž, neutronové brachyterapeutické přístroje, ozařovače krevních derivátů aj. Ke konci roku 2017 bylo ve zdravotnických zařízeních ČR celkem k dispozici 87 výše zmiňovaných radionuklidových ozařovačů vč. lineárních urychlovačů, tj. o jeden přístroj více než v minulém roce, z toho je 87 % přístrojů provozováno v lůžkových zdravotnických zařízeních. Převažující význam lineárních urychlovačů se v rámci této skupiny přístrojů projevuje v rostoucím počtu provedených výkonů, který v roce 2017 dosáhl již téměř 3,6 mil., tj. 338 výkonů na tisíc obyvatel, o 16 % více než v minulém roce. Na jeden lineární urychlovač připadalo již více než 66 tisíc výkonů. Oproti tomu na ostatní radionuklidové ozařovače v roce 2017 připadalo celkem 95,8 tisíce výkonů, tj. průměrně pouze 2,9 tisíce výkonů na přístroj. Zatímco u lineárních urychlovačů byla starších 8 let pouze třetina přístrojů, u ostatních radionuklidových ozařovačů to bylo téměř 58 %.

V nukleární medicíně se k diagnostice využívají přístroje snímající záření radiofarmak vpravených do těla pacienta. Jedná se o scintilační gama kamery a přístroje pro pozitronovou emisní tomografii. Ke konci roku 2017 bylo k dispozici stejně jako v minulém roce 121 scintilačních gama kamer. Pouze desetina těchto přístrojů je provozována specializovanými poskytovateli ambulantní péče, 30 přístrojů (25 %) tvoří méně využívané scintilační gama kamery planární, z nichž byla většina (28) starších 8 let. Planární gama kamery jsou postupně nahrazovány modernějšími gama kamerami typu SPECT, tzn. v překladu "jednofotonová emisní výpočetní tomografie". Ty umožňují tomografický obraz distribuce radiofarmak v orgánech. Celkem jich bylo ke konci roku 2017 vykázáno 91, z toho pouze 5 s jedním detektorem. Počet více detektorových SPECT gama kamer činil v roce 2017 již 71 % všech gama kamer vč. planárních, 51 % jich bylo starších 8 let a 3 přístroje byly v roce 2017 nově pořízeny. SPECT gama kamery zajistily již 88 % z celkových 275,6 tisíc všech výkonů gama kamer v roce 2017.

Druhou skupinu techniky využívané v nukleární medicíně představují přístroje pro pozitronovou emisní tomografii (PET). Počet evidovaných přístrojů PET ke konci roku 2017 v ČR vzrostl o jeden přístroj na 17 tomografů, z toho bylo 16 v kombinaci s CT. Počet provedených výkonů oproti minulému roku výrazně vzrostl na 49 tisíc, tj. o 28 % na 4,6 v přepočtu na tisíc obyvatel.

Z ostatních sledovaných přístrojů nevyužívajících k diagnostice ionizující záření, představují rozšiřující se nejčetnější skupinu ultrazvukové zobrazovací přístroje (UZ), resp. sonografy, s počtem 6,1 tisíce kusů v roce 2017, tj. o 245 více než v minulém roce. Pro jeden milion obyvatel je k dispozici již 572 UZ přístrojů, tj. o 3,9 % více než v roce 2016. Během 10 let vzrostla dostupnost těchto přístrojů o 41 %. Tomu také odpovídá nárůst poskytované diagnostické péče, který v roce 2017 dosáhl v průměru jednoho výkonu na obyvatele ČR a na jeden přístroj připadá každoročně okolo 1,8 tisíce výkonů. Přes 60 % sonografů je provozována u poskytovatelů ambulantní péče, 12 % UZ bylo nově pořízeno a 40 % UZ je starší než 8 let. Sonografy se člení na několik kategorií.

V současnosti převládají UZ s barevným mapováním (60 %), z toho 35 procentních bodů tvoří střední třída s meziročním nárůstem o 133 kusů, 17 p. b. nejvyšší třída s nárůstem o 49 kusů a zbývajících 7 p. b. nejnižší třída s nárůstem o 28 kusů. Mírně o 41 kusů vzrostl počet duplexních sonografů (8 %). Naopak o 6 přístrojů na 32 % poklesl podíl UZ pro 2D zobrazení. I přes nárůst využití zubních RTG a CT přístrojů, poklesl v rámci výkazu T1 podíl RTG přístrojů na diagnostických výkonech za posledních deset let z 64 % na 58 % a využívání UZ přístrojů ve stejném období vzrostlo z necelých 34 % na více než 38 % výkonů. Počet obyvatel ČR připadajících na jeden UZ přístroj poklesl na 1,7 tisíce a pod tímto průměrem se nachází Jihomoravský, Moravskoslezský a Olomoucký kraj. V Hl. m. Praze připadá dokonce pouze tisíc obyvatel na přístroj. Naopak výrazněji nadprůměrným počtem obyvatel na sonograf se vyznačuje Středočeský kraj (2,8 tis.), Pardubický (2,4 tis.), Liberecký kraj a Kraj Vysočina (2,2 tis.). U vykázaných ultrazvukových přístrojů dosahuje možná míra zkreslení vlivem neodevzdaných výkazů maximálně 12 %.

V rámci diagnostiky nabývají na významu také tzv. MR tomografy, které pro zobrazování organismu pacientů uplatňují technologii magnetické rezonance a nezatěžují tak lidský organizmus radiací. V roce 2017 bylo zprovozněno 8 nových přístrojů. Ke konci roku 2017 byl v ČR dosažen počet 100 MR tomografů, tj. 9,4 přístrojů na mil. obyvatel. Stejně tak jako se počet dostupných MR tomografů za posledních 10 let zdvojnásobil, zdvojnásobil se i počet provedených výkonů na 558 tisíc, tj. téměř 53 výkonů na tisíc obyvatel. MR tomografy určené pro vyšetření celého těla jsou členěny do 3 skupin dle výkonu, resp. síly magnetického pole. Nejpočetnější skupinu MR tomografů s nárůstem o 7 přístrojů na 78 představuje výkonnostní kategorie 1-1,5 Tesla. S výkonem nad 1,5 Tesla bylo evidováno 18 přístrojů a s výkonem pod 1 Tesla pouze 2 přístroje. Samostatnou skupinu s omezeným využitím pro vyšetření kloubů představují MR tomografy se silou magnetického pole do 0,5 Tesla, které byly vykázány také pouze dva. Většina MR tomografů je stále provozována v lůžkových zdravotnických zařízeních (83 %). Ve stáří nad 8 let se nachází již 27 % MR tomografů. I když se dostupnost MR tomografů v ČR zlepšila, v krajích Vysočina a Libereckém připadá na jeden přístroj stále více než 200 tisíc obyvatel, což odpovídá průměru ČR z roku 2007. Naopak méně než průměrných 106 tisíc obyvatel na MR přístroj vykazují kraje Hl. m. Praha, Jihomoravský, Plzeňský a Olomoucký.

Specifickou skupinu sledovaných přístrojů představují hemodialyzační přístroje, které slouží jako tzv. umělá ledvina a umožňují tak nárazově nahrazovat jejich nedostatečnou funkci. Těchto přístrojů bylo ke konci roku 2017 v ČR vykázáno již 2 442, tj. oproti roku 2016 o 82 více. Na milion obyvatel bylo k dispozici 230 přístrojů. Více než polovina těchto přístrojů (56 %) je provozována lůžkovými zdravotnickými zařízeními a zbývající část (44 %) provozují samostatná hemodialyzační střediska. V roce 2017 bylo 95 přístrojů nově uvedeno do provozu a podíl přístrojů starších než 8 let poklesl na 25 %. Počet a strukturu výkonů sleduje výkaz o činnosti hemodialyzačních středisek A065. Výrazně menší dostupností hemodialyzačních přístrojů v rámci kraje s více než 6 tisíci obyvatel na přístroj se vyznačuje Zlínský a Středočeský kraj, dále přes 5 tisíc obyvatel na přístroj připadá v Libereckém a Královéhradeckém kraji. Naopak méně než 4 tisíce obyvatel na přístroj připadá opět v Hl. m. Praze, Pardubickém, Karlovarském, Ústeckém a Plzeňském kraji.

Kromě výše zmiňované zdravotnické techniky sleduje výkaz T1 dalších více než 20 druhů přístrojů. V některých případech představují tyto další přístroje doplňková zařízení k jiným výše uvedeným přístrojům. Kromě toho výkaz od roku 2016 sleduje také rozsah ostatní využívané zdravotnické techniky v pořizovací hodnotě nad 2 mil. Kč za kus. V roce 2017 bylo poskytovateli takto vykázáno dalších 1,5 tisíce přístrojů. V roce 2018 byl nově zprovozněn interaktivní mapový vyhledávač prezentující údaje o počtech přístrojů v rozsahu sledované zdravotnické techniky z výkazu T1 ve vybraných lůžkových zařízeních: https://ztnemocnice.uzis.cz/. Vzhledem k tomu, že se v rámci tohoto mapového vyhledávače prezentují data za jednotlivá zdravotnická zařízení, jsou zde uváděny pouze přístroje poskytovatelů, kteří dali souhlas se zveřejněním. Z tohoto důvodu jsou statistiky zveřejněné v této zprávě v úhrnných počtech přístrojů za ČR v porovnání s mapovým portálem výrazně odlišné.