Pět procent z toho, co každá země NATO vyprodukuje, se do deseti let bude dávat na obranu. Tak zní závazek všech členských států Severoatlantické aliance z dnešního summitu v Haagu.
Nejde o úlitbu americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, který dlouhodobě kritizoval evropské členy za nízké obranné výdaje, ale o nutnost danou agresivní politikou Ruska. Tak situaci shrnul generální tajemník NATO Mark Rutte.
„Beru to jako fakt. Je to nějaký závazek. NATO bude posilovat nejenom své obranné kapacity, ale i průmyslové obranné kapacity. Zbrojíte proto, aby válka nebyla – ne proto, abyste válčil,“ uvedl v pořadu Interview ČT24 bývalý ministr financí Miroslav Kalousek k závazku zemí NATO dávat 5 % HDP na obranu.
Podle jeho slov hrála v závazku navýšit obranné výdaje roli i snaha udržet Spojené státy ve strukturách NATO. „Pravděpodobně tam byl silný akcent i na to, plnit přání prezidenta Trumpa, aby nezačal z NATO couvat. Myslím si, že pro Evropu je životně důležité Spojené státy udržet v severoatlantickém spojenectví, to ano. Protože Evropa neumí tolik, co Amerika. To je pravda. Přítomnost USA jako vojenského spojence v atlantickém prostoru je pro naši existenci tak zásadní, že není úplně záhodno je z toho svazku vyhnat,“ doplnil exministr.
Nejde o válečné výdaje, ale o trvalý mandatorní závazek
Otázkou však podle Kalouska je, z čeho bude Česká republika navyšování obranného rozpočtu financovat. „Je otázka, z čeho to budeme platit. Všichni říkají, že když je válka, tak se všechny státy zadluží. Ano, ale tohle nejsou mimořádné válečné výdaje, kdy se samozřejmě všechny státy zadluží a v době míru to pak splácí. Tohle bude trvalý výdaj mandatorního typu a bude to trvalý mírový výdaj, ne válečný výdaj. A protože to bude trvalý mírový výdaj mandatorního typu, tak prostě každá vláda by tomu měla přizpůsobit své priority a financovat ho nikoliv jenom z dluhu,“ pokračoval Kalousek.
Jak to bude dál s navyšováním obranných výdajů na 5 % HDP? Kalousek očekává, že tempo závisí na vývoji bezpečnostní situace. „Předpokládám, že tam bude nějaký náběh, zůstane-li ta bezpečnostní situace taková, jako je teď, protože teď opravdu veselá není, tak si myslím, že to zůstane prioritou a ty závazky se budou plnit,“ doplnil.
Zároveň však upozornil, že veřejné finance jsou již neudržitelné: „Máme neudržitelné veřejné finance už teď, i bez vyšších výdajů na obranu. Musíme s těmi příjmy a výdaji něco udělat, aby to udržitelné bylo,“ prohlásil Kalousek.
Následně reagoval na atmosféru kolem navyšování výdajů na obranu i na způsob, jak o něm veřejnost a politici uvažují. Odpověděl s patrným znepokojením i vůči charakteristice otázek moderátora Daniela Takáče: „Já jsem trochu nervózní z toho – vy reagujete úplně stejně jako velká část veřejnosti – a z těch reakcí… Já jsem nervózní. My máme neudržitelné veřejné finance i bez vyšších výdajů na obranu. Teď přijdou vyšší výdaje na obranu a spousta politiků volá: hurá, pravidla neplatí a můžeme se vesele zadlužovat pod heslem obrana. Ale prostě ten problém, že i bez té obrany máme neudržitelný státní rozpočet a musíme s těmi příjmy a výdaji něco udělat, aby to udržitelné bylo, o tom se najednou jakoby nemluví. Ale ono se o tom musí mluvit o to víc, když máme ty vyšší výdaje na obranu,“ zdůraznil opakovaně Kalousek.
Zvýšení obranných výdajů na 5 % HDP by znamenalo ročně zhruba 400 miliard korun. I bez těchto výdajů jsou však podle něj veřejné finance v hlubokém deficitu. „Státní finance, i bez těch vyšších výdajů na obranu, jsou v takovém stavu, že strukturální deficit, tedy rozdíl mezi pravidelnými příjmy a pravidelnými výdaji, je přes 2 % HDP. A politiky těch příjmů a výdajů jsou nastaveny tak, že se po roce 2026 nebudou příjmy a výdaje k sobě přibližovat, ale naopak se začnou vzdalovat velmi slušným tempem. Takže jakákoliv vláda – a teď dejme výdaje na obranu stranou, jako kdyby ten závazek neexistoval – jakákoliv vláda v roce 2026, pokud by chtěla dodržet zákon o rozpočtové odpovědnosti v roce 2027, tak musí udělat poměrně razantní konsolidační opatření. O něco tvrdší, než byl konsolidační balíček v roce 2023. To je stav našeho rozpočtu,“ upozornil Kalousek.
Zdůraznil, že stát tak musí přenastavit priority, a to férově, a nahlas říct lidem. „Musíme to dělat jinak, než jsme zvyklí. To je v tom ten fór. Jestli někdo říká, že se musí zvyšovat výdaje na obranu, tak je podle mého názoru jeho povinností, aby přesně… Aby začal říkat: Přátelé, nezlobte se, ty priority se změnily a musíme to dělat jinak, než jsme zvyklí. To znamená – některé výdaje budou nižší, některý váš komfort zajišťovaný z těch výdajů bude nižší, popřípadě některé daně budou vyšší. To je potom férový přístup.
Ale už teď nejsme schopni to ufinancovat tak, jak jsme zvyklí, a k tomu si přidáváme jednu obrovskou prioritu – správnou –, ale dál budeme mít všechno tak, jak jsme zvyklí, no to může skončit jedině průšvihem. To nemůže skončit nějak jinak,“ konstatoval bývalý ministr financí.
Některými otázkami moderátor Takáč Kalouska rozesmál. Například, když připomněl, že Miroslav Kalousek působil jako náměstek ministra obrany, a zajímalo ho, kolik peněz se tehdy ve zbrojení ztrácelo a kolik bylo využíváno efektivně. Kalousek se pousmál, na chvíli se zarazil a s úsměvem odpověděl: „Pane redaktore, já jsem byl náměstek ministra obrany naposledy před 25 lety. To byste se taky mohl zeptat, jak efektivně byla vyzbrojovaná vojska za napoleonských válek. To si snad děláte legraci. Byl jsem u toho před 25 lety, ty mechanismy se naprosto změnily, všechno se dělá jinak než před 25 lety,“ smál se Kalousek otázce.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasoval 1 čtenář)
Souhlasíte s navyšováním výdajů na obranu na 5% HDP?
autor: Natálie Brožovská
_profil_top.jpg)
