Úřad práce: Nezaměstnaných bylo v srpnu o 91 tisíc méně než před rokem

Z celkového počtu lidí bez práce bylo v uplynulém měsíci 274 825 dosažitelných uchazečů. Podíl nezaměstnaných osob klesl na 4 % (červenec 2017 – 4,1 %, srpen 2016 – 5,3 %). Meziměsíčně i meziročně se zvýšil počet volných pracovních míst. Zaměstnavatelé jich v srpnu nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 199 273, více než 17 400 z nich pak na DPP nebo DPČ. V mezinárodním srovnání měla ČR podle posledních dostupných dat EUROSTATU (za červenec 2017) nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU. Aktuální výsledky dnes zveřejnil Úřad práce ČR.

V srpnu se situace na pracovním trhu vyvíjela podle očekávání. Po mírném nárůstu v červenci nezaměstnanost opět klesla.

„Navzdory snížené aktivitě na trhu práce během prázdnin nadále rostl počet volných pracovních míst, a zároveň klesl počet evidovaných uchazečů o zaměstnání. Ke konci srpna jich bylo v evidenci nejméně od června 1998, kdy tehdejší úřady práce evidovaly 289 537 nezaměstnaných. To svědčí nejen o dobré kondici české ekonomiky, ale také o dobrých výsledcích českých služeb zaměstnanosti,“ shrnuje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Vývoj na pracovním trhu nadále ovlivňují sezónní práce, které jsou v plném proudu. V uplynulém měsíci nabízeli zaměstnavatelé prostřednictvím ÚP ČR celkem 11 247 pozic v rámci krátkodobých pracovních poměrů, tedy brigád. Hledali například pomocníky v oblasti těžby a stavebnictví či ve výrobě, uklízeče, pomocné pracovníky v dopravě a skladování, v zemědělství, lesnictví a rybářství, montážní dělníky, řidiče nákladních automobilů, řemeslníky, obsluhu pojízdných zařízení, nebo obsluhu na výrobu a zpracování výrobků z pryže, plastu a papíru.

Přestože se absolventi zpravidla hlásí na ÚP ČR až v průběhu září, patřila právě tato skupina uchazečů mezi ty, které během srpna přicházely v hojnějším počtu do evidence. Ke konci předchozího měsíce bylo bez práce celkem 12 107 absolventů škol všech stupňů vzdělání a mladistvých - meziměsíčně o 443 více, meziročně pak o 5 167 osob méně. Na nezaměstnanosti se podíleli 4,1 % (červenec 2017 – 3,8 % srpen 2016 – 4,4 %).

K 31. 8. 2017 bylo v evidenci ÚP ČR celkem 9 006 bývalých studentů, o 822 více než v předchozím měsíci (srpen 2014 – 21 538, srpen 2015 – 17 844, srpen 2016 – 13 677). Zaměstnavatelé jim nabízeli prostřednictvím ÚP ČR 55 316 volných pracovních míst. Nejčastěji se jednalo o pozice pro montážní dělníky, pomocné pracovníky ve výrobě, kováře, nástrojáře obsluhu pojízdných zařízení.

„Počet absolventů v evidenci Úřadu práce ČR klesá celkově. Řada mladých lidí se navíc snaží hledat si práci už v době, kdy ještě mají status studenta. Také zaměstnavatelé mají zájem o uchazeče, kteří mohou do firem vnést inovativní myšlení, nové prvky a nadšení. Právě to se velmi dobře osvědčuje v praxi, zejména v rámci smíšených týmů,“ vysvětluje generální ředitelka ÚP ČR Kateřina Sadílková.

Pokud jde o učitele a další pedagogické pracovníky ve školství, v srpnu jejich počet klesl. Nově se jich přihlásilo 1 021 (srpen 2016 – 1 056, červenec 2017 – 2 036), naopak do zaměstnání jich nastoupilo 1 497. Celkem jich úřad evidoval 5 042 (srpen 2016 – 6 916, červenec 2017 – 5 624), z toho nejvíce (982) bylo učitelů středních škol (kromě odborných předmětů), konzervatoří a 2. stupňů ZŠ. Meziměsíčně stoupl počet volných míst v tomto oboru.

Zaměstnavatelé jich nabízeli celkem 2 547 (srpen 2016 – 1 945, červenec 2017 – 2 763). Školy měly zájem hlavně o specialisty a odborné pracovníky v oblasti výchovy a vzdělávání (507 pozic), učitele 1. stupně ZŠ (429 míst) a středních škol (397 míst).

Meziměsíční pokles nezaměstnanosti zaznamenalo v srpnu 66 regionů. Největší pak okresy Jeseník (o 7,3 %), Písek (o 5,9 %), Rychnov nad Kněžnou (o 5,6 %), Rakovník (o 5,5 %), Děčín a Chomutov (shodně o 4,1 %), Prachatice (o 3,9 %) a Cheb (o 3,7 %). Naopak nezaměstnanost vzrostla v 11 regionech. Nejvíce v okresech Jindřichův Hradec (o 2,8 %), Benešov (o 2 %), Pelhřimov (o 1,7 %), Kolín (o 1,6 %) a Strakonice (o 1,2 %).

Nejnižší nezaměstnanost vykázaly ke konci předchozího měsíce okresy Rychnov nad Kněžnou (1,3 %), Praha-východ (1,5 %), Jindřichův Hradec (1,9 %), Písek (2 %), Benešov, Pelhřimov a Jičín (shodně 2,1 %), Praha západ, Cheb a Plzeň-jih (shodně 2,2 %). Podíl nezaměstnaných osob stejný nebo vyšší než republikový průměr hlásí 32 regionů. Nejvyšší byl v okresech Karviná (9,3 %), Most (8,7 %), Ostrava-město (7,6 %), Ústí nad Labem (7,2 %), Bruntál (6,6 %), Chomutov (6,4 %), Hodonín (5,9 %), Děčín a Brno-město (oba 5,8 %). Podíl nezaměstnaných mužů poklesl na 3,5 % a žen na 4,4 %.

Kromě rostoucí ekonomiky se na vývoji na pracovním trhu také pozitivně podepisuje další prohloubení proaktivní komunikace ÚP ČR se zaměstnavateli, cílený přístup k uchazečům o zaměstnání a v neposlední řadě pak i efektivní státní podpora prostřednictvím nástrojů a opatření aktivní politiky zaměstnanosti (APZ). V rámci monitoringu trhu práce kontaktují jeho zaměstnanci zaměstnavatele v regionu, vyhledávají volné pracovní pozice pro uchazeče o zaměstnání a poskytují jim informace o možnostech vzájemné spolupráce a o jednotlivých nástrojích a opatřeních APZ.

Výsledkem je mimo jiné stále vysoký počet volných pracovních míst v databázi ÚP ČR. V uplynulém měsíci jich úřad evidoval celkem 199 273, což je o 11 207 více než v červenci a o 60 005 více než před rokem. Nejvíce volných pozic chtějí obsadit zaměstnavatelé v Praze (38 775), ve Středočeském (25 810), v Jihomoravském (16 913), Plzeňském (16 639), Pardubickém (16 468) a Moravskoslezském (14 296) kraji. Z celkového počtu volných pracovních míst nabízeli zaměstnavatelé 11 578 pozic na dohodu o provedení práce a 5 869 na dohodu o pracovní činnosti. Na jedno volné pracovní místo připadá v současné době 1,5 uchazeče. Z toho nejvíce v okresech Karviná (8,9), Ústí nad Labem (6,8), Most (4,8), Bruntál (4,4), Hodonín (4,1), Kladno (3,9), Sokolov (3,8), Jeseník a Děčín (3,7). Celkem 13 684 volných pracovních míst bylo vhodných pro osoby se zdravotním postižením (OZP), nejčastěji šlo o pozice v oblasti ochrany a ostrahy, pro uklízeče a pomocníky nebo pracovníky informačních služeb.

Obecně měli zaměstnavatelé v srpnu největší zájem o dělníky v oblasti výstavby budov, pomocníky ve výrobě, řidiče nákladních automobilů, tahačů a speciálních vozidel, uklízeče, montážní dělníky, kuchaře (kromě šéfkuchařů) a pomocné kuchaře, svářeče, řezače plamenem a páječe, obsluhu vysokozdvižných vozíků nebo nástrojáře. Tradičně velká poptávka je po technických profesích napříč všemi obory. Právě v této oblasti se zaměstnavatelé nejčastěji potýkají s problémem najít kvalifikované zaměstnance. Úřad práce ČR proto klade velký důraz na prohloubení poradenství a individuálního přístupu nejen ve vztahu k uchazečům a zájemcům o zaměstnání, ale i k jednotlivým zaměstnavatelům.

„Úřad práce ČR se snaží v rámci cíleného poradenství motivovat klienty k tomu, aby byli při hledání práce aktivnější. Tomu napomáhá i působení našich zaměstnanců v terénu prostřednictvím šetření. V praxi se tak pozitivně projevuje nastavení ještě užší spolupráce mezi agendami Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek, kdy se ÚP ČR zaměřuje mimo jiné na zamezení neoprávněného pobírání nepojistných sociálních dávek. Velmi významná je v tomto ohledu také naše proaktivní komunikace s obcemi, a to díky jejich primární znalosti místního prostředí, ve kterém žije náš klient,“ upřesňuje generální ředitelka.

Za zmínku stojí i organizace výběrových řízení či předvýběry vhodných uchazečů o zaměstnání, které ÚP ČR zajišťuje pro zaměstnavatele na základě jejich konkrétních požadavků. Osvědčují se např. i setkání v rámci regionálních partnerství či osobní návštěvy starostů měst a obcí. V této souvislosti je ale třeba poukázat na fakt, že uchazeči o zaměstnání z evidence Úřadu práce ČR nejsou pro zaměstnavatele jediným zdrojem pracovní síly na trhu práce. O tom, kterého zaměstnavatele si zaměstnanec nakonec zvolí, rozhoduje řada aspektů - výše mzdy, benefity, dobře nastavená firemní kultura zaměstnavatele nebo třeba jeho ochota ustoupit z původních požadavků.

Během srpna se do evidence ÚP ČR nově přihlásilo 36 088 lidí. Ve srovnání s minulým měsícem byl jejich počet nižší o 5 681 osob, meziročně pak o 6 386 uchazečů. Z evidence naopak odešlo celkem 42 336 uchazečů o zaměstnání (ukončená evidence, vyřazení uchazeči o zaměstnání). To je o 6 202 více než v červenci a o 4 331 méně než v srpnu 2016. Novou práci získalo 25 462 lidí - o 5 106 více než v předchozím měsíci a o 3 180 méně než před rokem. Celkem 5 513 z nich ji našlo díky přímé aktivitě zaměstnanců Úřadu práce ČR.

V evidenci byli nejčastěji klienti s nízkou kvalifikací, se základním, nedokončeným a středním odborným vzděláním, s výučním listem či středním vzděláním s maturitou. Průměrný věk nezaměstnaných činil v srpnu 42,7 roku.

Mezi evidovanými bylo 104 721 lidí nad 50 let a na celkové nezaměstnanosti se podíleli 35,3 %. Z celkového počtu uchazečů bylo těch, kteří jsou nezaměstnaní déle než 12 měsíců, 37,4 % - celkem 110 983 osob. Průměrná délka nezaměstnanosti činí 723 dní. Počet dlouhodobě nezaměstnaných se daří i nadále snižovat. Jen za uplynulý rok klesl v meziročním srovnání podíl těch, kteří jsou bez práce déle než 12 měsíců, o 3,3 %. Ve srovnání s rokem 2015 pak o 7,6 %.

„Úřad práce ČR klade velký důraz na prohloubení finanční gramotnosti. Ta je také součástí řady projektů určených konkrétní cílové skupině uchazečů. Právě tato oblast je pro lidi, kteří jsou dlouhodobě bez práce, velmi důležitá. Je to cesta, jak zamezit tomu, aby se ocitli v dluhové pasti. Popřípadě z ní dokázali vystoupit a naopak se snažili, aby zaměstnání či samostatná výdělečná činnost a podobně pro ně byly skutečně hlavním zdrojem příjmu,“ upozorňuje Kateřina Sadílková.

V uplynulém měsíci bylo bez práce 162 468 žen (54,7 % z celkového počtu nezaměstnaných) a 48 625 OZP (16,4 % z celkového počtu nezaměstnaných). Z profesního hlediska bylo v evidenci nejvíce pomocných pracovníků ve výrobě, prodavačů, všeobecných administrativních pracovníků, uklízečů, pracovníků v ostraze, řidičů osobních a malých dodávkových automobilů, pomocných manipulačních dělníků, pracovníků v gastronomii, zedníků, kamnářů či dlaždičů.

Všem skupinám ohroženým dlouhodobou nezaměstnaností věnuje Úřad práce ČR zvýšenou péči. Ke konci srpna podpořil ÚP ČR prostřednictvím příspěvků APZ celkem 32 898 uchazečů a zájemců o zaměstnání. APZ přispívá k zaměstnávání uchazečů prakticky ve všech odvětvích. Zaměstnanost významně podporují také projekty financované z národních a evropských peněz. V tomto
ohledu sklízí úspěch především zprostředkovatelská práce ÚP ČR, úzká spolupráce se zaměstnavateli, realizace aktivní politiky zaměstnanosti (APZ), kde jde zejména o veřejně prospěšné práce (VPP) a společensky účelná pracovní místa (SÚPM), intenzívní poradenská práce s uchazeči o zaměstnání a v neposlední řadě také úzká spolupráce zaměstnanců agend Zaměstnanosti a Nepojistných sociálních dávek. V případě uplatnění uchazečů o zaměstnání na VPP není důležitá vysoká kvalifikace či výborný zdravotní stav. Zároveň ale umožňují dlouhodobě nezaměstnaným, aby si oživili nebo získali pracovní návyky, a po jejich skončení snáze našli stálou práci. Pokud jde o SÚPM, ta nabízejí klientům možnost získání zaměstnání i ve specializovaných oborech.

Úspěch sklízí též pilotovaný příspěvek na dojížďku, který ÚP ČR poskytuje od dubna 2016. Do konce srpna 2017 o něj požádalo celkem 4 391 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (1 305), Olomouckém (1 045), Jihomoravském (446) a Ústeckém (375) kraji. Jen v srpnu Úřad práce ČR přijal 353 žádostí. S 2 711 žadateli už uzavřel dohodu o poskytnutí příspěvku (se 196 z nich v srpnu). V jejich rámci přiznal měsíční částku většinou ve výši 1 500 Kč. Podpoření uchazeči nejčastěji dojíždí do práce 10 – 25 km. Jsou mezi nimi lidé různých profesí, např. administrativní pracovníci, výrobní dělníci, prodavači, pracovníci v pohostinství, skladníci, obchodní zástupci, učitelé, sociální pracovníci, vrátní, operátoři call centra nebo třeba strážný.

Lidé mohou žádat také o jednorázový příspěvek na přestěhování se za prací ve výši 50 000 Kč. Dosud tak učinilo 150 zájemců. Nejvíce v Moravskoslezském (37), Olomouckém (31), Zlínském (13) a Jihomoravském (12) kraji. Celkem 62 z nich už ÚP ČR žádost schválil. Ostatní posuzuje.

Vzdálenosti přestěhování se liší, v některých případech dosahují i téměř 300 km. Mezi žadateli se objevují např. administrativní pracovníci, odborní pracovníci v obchodní sféře, tlumočník, recepční, vývojový inženýr nebo pracovník infocentra.

Meziměsíčně narostl počet pozic pro výkon veřejné služby (VS), které má ÚP ČR nasmlouvané s jejími organizátory, především obcemi, nestátními neziskovými organizacemi nebo třeba základními a mateřskými školami, o téměř 850. Celkem jich úřad eviduje 10 553. Nejvíce pak v Ústeckém (2 986), Středočeském (1 333) a Moravskoslezském (1 330) kraji. A nejedná se jen o činnosti při zajištění čistoty ulic a dalších veřejných prostranství a zeleně, ale i o aktivity, které lidé vykonávají během veřejnosti přístupných sportovních, kulturních a obdobných akcí a v neposlední řadě během pomocných činností při poskytování sociální péče (např. při ambulantní a terénní sociální službě) apod. Dosud na veřejnou službu nastoupilo, nebo v nejbližší době nastoupí 4 882 klientů. Úřad práce ČR i nadále aktivně oslovuje (a to i opakovaně) další subjekty, které mohou veřejnou službu zabezpečit.

Tradiční vlajkovou lodí APZ jsou veřejně prospěšné práce. Ke konci srpna pracovalo na VPP celkem 16 143 lidí. VPP jsou určeny pro dočasné pracovní uplatnění uchazečů o zaměstnání, kterým ÚP ČR věnuje při zprostředkování zaměstnání zvýšenou pozornost. Jedná se o pozice v oblasti méně kvalifikovaných a pomocných prací. Úřad práce ČR tato místa vytváří ze zákona jako krátkodobé pracovní příležitosti. Smyslem VPP je podpora dlouhodobě nezaměstnaných uchazečů. Opakovaně může ÚP ČR podpořit stejného klienta pouze výjimečně, např. v případě, že se jedná o osobu se zdravotním postižením, uchazeče do 30 nebo naopak nad 50 let či rodiče, který pečuje o dítě do 15 let nebo o uchazeče, kterému hrozí sociální vyloučení, jestliže se opakovaně prokáže, že nemůže najít zaměstnání na volném trhu práce. Měsíční výše příspěvku ÚP ČR činí 15 tis. Kč. V případě Asistentů prevence kriminality, Koordinátorů VPP a veřejné služby pak 16 tis. korun.

VPP zaměstnavatelé nejčastěji využívají při úklidu a údržbě veřejných prostranství a zeleně, pomocných pracích, opravách veřejného majetku, v lesnictví, v charitě, sociálních službách, v dohledové službě, při zaměstnávání asistentů prevence kriminality nebo k zajištění dalších veřejně prospěšných činností. Obce a kraje je mohou využít také při odstraňování následků živelných pohrom nebo při zimních a jarních údržbách.

SÚPM vyhrazená hrají prim hlavně u firem, a to napříč všemi obory. Díky podpoře v této oblasti dostalo ke konci srpna šanci získat zaměstnání 9 849 uchazečů. Celkem 41 lidí podpořil ÚP ČR v rámci nově zřízených SÚPM u zaměstnavatele (jde o místa, v jejichž rámci ÚP ČR přispívá na jejich vybavení). Nejčastěji zaměstnavatelé využívají SÚPM ve všeobecné a odborné administrativě, v gastronomii, hotelnictví, úklidu, obchodě, ve výrobě a službách (i osobních), ve stavebnictví, zahradnictví, zemědělství, strojírenství či v charitě. Přijímají na ně řidiče, prodavače, řemeslníky, opraváře, kadeřnice, kosmetičky, účetní, výrobní a montážní dělníky nebo skladníky. Celkem 1 910 nezaměstnaných mohlo na základě příspěvku na SÚPM začít podnikat. Nejčastěji v oblasti osobních služeb, pohostinství, v obchodě, řemeslech či administrativě.

Uchazečům a zájemcům o zaměstnání vydatně pomáhají v návratu na trh práce i rekvalifikační kurzy, které ÚP ČR finančně podporuje. K 31. 8. 2017 se jich účastnilo celkem 802 lidí. Mezi klienty je značný zájem o kurzy zaměřené na základní počítačové dovednosti, kurzy pro získání řidičských a profesních průkazů, svářečské kurzy a kurzy účetnictví. Pro změnu profese nebo další prohloubení znalostí se nejčastěji rozhodují lidé mezi 35 – 39, 40 - 44 a 50 – 54 lety, z hlediska kvalifikace jsou mezi účastníky nejvíce zastoupeni uchazeči s výučním listem, úplným středním vzděláním s maturitou a klienti se základním vzděláním. ÚP ČR může financovat plně nebo částečně tři varianty rekvalifikací – ty, které zajišťuje sám a zvolené rekvalifikace. Poslední variantou je rekvalifikace zaměstnanců, kteří jsou ohroženi ztrátou zaměstnání u stávajícího zaměstnavatele, např. z důvodu změny podnikatelské činnosti či útlumu jedné části podnikatelských aktivit.

Mezi skupiny uchazečů o zaměstnání ohrožených dlouhodobou nezaměstnaností patří též osoby se zdravotním postižením. Proto i v jejich případě poskytuje ÚP ČR příspěvky na podporu pracovního uplatnění. Prostřednictvím chráněných pracovních míst (CHPM) finančně podpořil ke konci srpna 1 845 OZP (z toho jich 52 vykonává samostatně výdělečnou činnost). Nejčastěji se jedná o pozice určené výrobním, montážním a pomocným dělníkům, řemeslníkům, pracovníkům v osobních a úklidových službách, administrativě, obchodě, prodeji a ostraze, skladníkům, šičkám,
operátorům call center apod. Celkem 189 uchazečům přispěl ÚP ČR na provoz CHPM.

Podporu v nezaměstnanosti pobíralo v předchozím měsíci 82 612 lidí, tj. 27,8 % všech uchazečů vedených v evidenci (červenec 2017 – 27,2 %, srpen 2016 – 24,2 %). Nezaměstnaní pobírali v průměru 6 976 Kč. O rok dřív ji ÚP ČR vyplácel 94 189 uchazečům o zaměstnání.

Míra nezaměstnanosti podle EUROSTAT (Statistický úřad Evropského společenství), která se používá pro mezinárodní srovnávání a vychází z výsledků za červenec 2017, ukazuje, že se Česká republika drží dlouhodobě pod průměrem EU. V tomto měsíci měla ČR nejnižší míru nezaměstnanosti v celé EU (sezónně neočištěná míra nezaměstnanosti ČR – 2,9 %, EU28 – 7,4 %, sezónně očištěná míra nezaměstnanosti ČR 2,9 %, EU28 7,7 %).

Podrobnosti na http://ec.europa.eu/eurostat/web/lfs/data/database. Informace o vývoji nezaměstnanosti v elektronické formě jsou zveřejněny na http://portal.mpsv.cz/sz/stat.