Stěžovatel zejména nesouhlasil se způsobem vyhodnocení petice na podporu jeho kandidatury na funkci prezidenta republiky provedené podle § 25 odst. 5 a odst. 6 zákona o volbě prezidenta republiky. Současně podal v petitu i několik variantních návrhů, mimo jiné navrhl právě  zrušení uvedených ustanovení zákona o volbě prezidenta republiky.

Podle Ústavního soudu se stěžovateli již dostalo plného přezkumu Nejvyšším správním soudem. Jeho argumentaci směřující proti posouzení Nejvyšším správním soudem Ústavní soud považoval za zjevně neopodstatněnou a postrádající ústavní rozměr.

Výhrady stěžovatele proti právní úpravě prezidentské volby se pak zčásti překrývají s obdobnou ústavní stížností stěžovatele Tomia Okamury z konce roku 2012, kterou Ústavní soud zčásti zamítl a zčásti odmítl (nález sp. zn. Pl. ÚS 27/12). V tomto rozhodnutí Ústavní soud shledal postup ministerstva při kontrole vybraného vzorku podpisů vybranou statistickou metodou ústavně souladným. Stěžovatelem předloženým výpočtem „intervalu spolehlivosti“ se Ústavní soud nemohl zabývat, neboť jej zákonná ani ústavní úprava nezná.

Text usnesení Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 36/22 je dostupný ZDE.

Psali jsme:

ČR vstupuje do roku 2023 volbou prezidenta

Ústavní soud obdržel stížnost Rohanové, která byla vyloučena z prezidentské volby

Ústavní soud: 30 let Ústavy

Ústavní soud se zastal Zdeňka Zemka

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Líbil se Vám tento článek?

---

Nezávislost naší redakce můžete podpořit peněžitým darem v jakékoliv výši bankovním převodem na účet:

131-981500247/0100

QR kód obsahuje údaje k platbě, výši částky si určete sami.