Za plného provozu pohotovosti přijíždí 10 namaskovaných figurantů včetně jednoho dítěte. Jak je jedna z největších nemocnic v České republice připravena na hromadné neštěstí? Zcela bezpečná simulace pro všechny zúčastněné má za úkol společnými silami hledat efektivní systém, který bude fungovat a pomůže zachránit lidské životy.
Na akci, která chce poukázat na kritické body stávajících traumaplánů a nastavit systém tak, aby v případě opravdového neštěstí byl jeho průběh co nejvíc přínosný pro postižené osoby, se podílela firma KRISIM s.r.o. specializující se na simulační výuku a krizovou připravenost a společnost Medical service Davepo s.r.o., ta poskytla sanitní vozidla.
Motivací pro organizaci dnešního, pro všechny zúčastněné zcela nečekaného, cvičení byly zkušenosti lékařů z VFN, kteří se aktivně účastnili řešení následků hromadného neštěstí na zahraničních misí v Lybii, Sýrii, Iráku, na Ukrajině. Při první konfrontaci s realitou aktivace traumatologického plánu se totiž objevují problémy, které při jeho přípravě takzvaně od stolu nejsou patrné.
Prostory, volná lůžka, příjezdové cesty i telefonní linky hrají roli
„Jedná se především o nedostatečný prostor pro triáž, tedy první třídění pacientů při příjezdu do nemocnice, další komplikací je nedostatek volných lůžek, hromadění pacientů v kritických místech jako jsou RTG, CT, operační sály, JIP, nemožnost vnitřní komunikace při přetížených telefonních linkách, ucpané přístupové cesty pro přijezd pacientů nebo nekontrolovaný pohyb příbuzných zraněných a médií,“ vypočítává traumatolog MUDr. Filip Burget, Ph.D., který v rámci humanitárního projektu Medevac pravidelně jezdí pomáhat do válečných zón.
Fiktivní výbuch bytového domu v přímém přenosu
Celá akce probíhá bez omezení běžného provozu kliniky, včetně příjmu pacientů od zdravotnické záchranné služby. V době pohotovostní služby, v čase od 15:30, kdy běžně slouží 4 – 6 lékařů. Námětem je fiktivní výbuch zemního plynu v obytném domě na Karlově náměstí. Do cvičení je zapojeno 10 figurantů, kteří představují zraněné osoby. Maskéři provedli věrné namaskování zranění, jež opovídající charakteru události: mnohačetná končetinová a dutinová poranění, vnitřní krvácení, pneumothorax, poranění hlavy, kritická poranění bezprostředně ohrožující život. Do cvičení jsou zapojeny jak ambulance, tak operační sály či radiodiagnostické oddělení a klinika KARIM.
Postup dle traumatologického plánu
Při příjmu většího počtu zraněných osob se postupuje podle takzvaného traumatologického plánu. Každé velké zdravotnické zařízení má vytvořený vlastní, odpovídající jeho možnostem personálním a vybavení. Ten stanovuje organizační postupy, úkoly a odpovědnosti. Ve VFN se spouští při nahlášení minimálně 6 – 10 zraněných. Informace se následně šíří telefonními linkami, pagery a esemeskami k lékařům. Plán má 3 stupně aktivace podle počtu postižených (1. 6 – 10, 2. 11 – 30 a nejvyšší nad 30 zraněných. Zde už je nutná spolupráce dalších zdravotnických zařízení). Podle typu zranění se pak určuje hlavní příjmové pracoviště. Vozidla ZZS přivezou raněné označené na zápěstí třídící kartou, kde je vyznačen průběh ošetření a prvotní terapie. Dále je karta označena dle výsledku triage (třídění dle stupňů naléhavosti/závažnosti). Barvy rozlišují pacienty v kritickém stavu (červená), kteří potřebují urgentní pomoc, žlutá barva zase informuje o tom, že je potřeba pacienta ošetřit v průběhu nejbližších hodin, zeleně označení pacienti nevyžadují resuscitační nebo intenzivní péči a jsou schopni dojít sami na určené místo, kde jim bude poskytována náležitá pomoc. Smyslem třídění je zachránit co největší počet obětí a zajistit jejich rychlý transport do správného zdravotnického zařízení. Problémem je, že spousta zraněných dorazí do nemocnice dřív, po svých. Pěšky, taxíky, tak, jak se stalo například při nehodě autobusu u Středokluk. A logicky požadují ošetření. Třídění proto přispívá k usměrnění zdravotní péče a materiálu tam, kde je nejvíce potřeba a kde mají pacienti dobrou perspektivu přežít. Zároveň pomáhá snížit stupeň chaosu.
Při hromadných neštěstích může být zraněných 10x víc než mrtvých
Na území centra Prahy, kde funguje Všeobecná fakultní nemocnice, žijí statisíce lidí, denně zde projdou desetitisíce cizinců. „Při hromadném neštěsí může být i 10x více zraněných než obětí, to potvrzují nešťastné zkušenosti případů z Madridu, Paříže, Londýna a dalších měst zasažených hromadnými neštěstními. Ovšem stačí srážka tramvají, což se na Karlově náměstí už před pár lety bohužel stalo, rizika hrozí na velkých nádražích (Hlavní a Masarykovo) či při husté lodní dopravě na Vltavě. Protože chceme být na podobné případy připraveni a zajistit našim pacientům maximální péči a pomoc, spouštíme akci Karlák 2019. Měla by ukázat, co je potřeba změnit v nastavení traumaplánů, jak vybavit jednotlivá oddělení personálně i technikou,“ vysvětluje prof. MUDr. Zdeněk Krška, Dr.Sc., přednosta I. chirurgické kliniky – břišní, hrudní a úrazové chirurgie.
Buďte při tom
Sledujte Facebook VFN (ZDE), kde se ještě dnes objeví exkluzivní fotografie přímo z akce. Aktuální fotografie si můžete stáhnout a stanete se přímými účastníky naprosto výjimečné akce.
Všeobecná fakultní nemocnice v Praze (VFN) představuje významné zdravotnické zařízení, patřící mezi největší nemocnice v ČR. Všeobecná fakultní nemocnice v Praze poskytuje základní, specializovanou a zvláště specializovanou léčebnou, ošetřovatelskou, ambulantní a diagnostickou péči dětem i dospělým ve všech základních oborech. Zajišťuje také komplexní lékárenskou péči, včetně technologicky náročných příprav cytostatik nebo sterilních léčivých přípravků.
Kromě poskytování zdravotní péče je VFN hlavní výukovou základnou 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze a současně jedním z nejvýznamnějších vědeckých pracovišť v oblasti léčebných a diagnostických metod v České republice. Nemocnice má nejdelší tradici akademické medicíny v ČR a od svého založení do současnosti je největším výzkumným medicínským pracovištěm v ČR. Více ZDE
Psali jsme:
autor: Tisková zpráva
