Nově přistěhovaní obyvatelé tam nemohli získat doplatek na bydlení — tedy dávku určenou lidem v tíživé sociální situaci. K návrhu senátorů se v roce 2018 připojila už předchozí ombudsmanka a jako vedlejší účastnice řízení po Ústavním soudu také požadovala zrušení zmíněné části zákona. Ta podle ní zasahovala do práva lidí na pomoc v hmotné nouzi, a proto byla v rozporu s Listinou základních práv a svobod.
„Dnešní nález Ústavního soudu přichází po několika letech nejistoty. Vidím ho jako opožděnou spravedlnost, nejen pro ty, na které právě zrušená část zákona nepříznivě dopadla, ale i pro obce. Ty musely dlouho čekat na jasné rozhodnutí. Řešení samotné podstaty problému, tedy existence vyloučených lokalit v obcích, přitom stát i samosprávu teprve čeká,“ komentuje rozhodnutí Ústavního soudu ombudsman Stanislav Křeček.
Problém teď už zrušené části zákona byl podle ombudsmana v tom, že právní úprava dopadala plošně a bez výjimek na všechny, kdo se do „bezdoplatkové zóny“ nově přistěhují. Mohla navíc bránit i mobilitě v rámci obce - například přestěhování seniorů či rodičů samoživitelů do menšího bytu s nižšími náklady. Pokud by se takový člověk přestěhoval do „bezdoplatkové zóny“, o doplatek na bydlení by přišel.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPřidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Článek obsahuje štítky
sociální dávky , ÚS , TZ , VOP , bezdoplatkové zóny
autor: Tisková zpráva
Veřejná doprava
Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?
Další články z rubriky

20:16 FNUSA: Šetrnější přístup k léčbě parodontitidy přináší méně komplikací
Záněty dásní se vyskytují často a většinou probíhají bezproblémově. Jakmile ovšem zánět přejde na ji…