„Nejen dnes, ve světový den životního prostředí, bychom měli myslet na to, že jakákoli lidská činnost ovlivňuje životní prostředí v dlouhodobém horizontu a často nevratně. Zodpovědný přístup by měl být samozřejmostí, a to nejen u jednotlivců, ale především u orgánů státu,“ připomíná ombudsman Stanislav Křeček.

Se zásahy do životního prostředí se ve své práci setkává především v oblasti stavebnictví. Prolínání stavební činnosti s ochranou životního prostředí může ilustrovat žaloba ve veřejném zájmu týkající se známé nepovolené stavby fotovoltaické elektrárny v Krušných horách. Ombudsman v ní napadal postup stavebního úřadu, který nezákonně povolil a umožnil realizaci stavby. Významnou okolností byla právě ochrana životního prostředí, protože stavební úřad mj. nevyhodnotil vliv této průmyslové stavby na životní prostředí, možný a pravděpodobný zásah do krajinného rázu, umožnil realizaci stavby ve volné krajině, nevyhodnotil dopady na stav chráněné ptačí oblasti Krušných hor.

Posuzování vlivů na životní prostředí

Ombudsman se také opakovaně setkává s nedostatečným posuzováním vlivů investičních záměrů na životní prostředí a území. „Každý záměr nového využití území by se měl stát předmětem důkladného posouzení. Zejména v případě návrhu aktivit s očekávanými významnými dopady na okolí je zapotřebí, aby státní správa i samospráva dbaly na komplexní posouzení s cílem maximálně citlivého začlenění do území. Právě posuzování vlivů záměrů na životní prostředí je klíčové,“ zdůrazňuje ombudsman. V některých případech snaha o urychlení povolení upozaďuje zájem na ochranu životního prostředí. Stále tak dochází k případům záměrného rozdělení velkého projektu na několik menších, aby se investor vyhnul povinnosti posouzení vlivu na životní prostředí. Podle ombudsmana by takovým postupům měly stavební úřady důsledně bránit.

Průmyslové areály a ochrana ovzduší