Jeden z takových případů jsme nedávno uzavřeli. Obrátil se na nás stěžovatel, který byl po rozchodu se svou manželkou nespokojen s úpravou styku se svými čtyřmi dětmi. Za hlavní příčinu problémů označoval skutečnost, že současně opustil křesťanskou církev, zatímco zbytek rodiny zůstal jejími členy. Vinil také orgán sociálně-právní ochrany dětí (OSPOD), že straní manželce. Během šetření se však ukázalo, že příčiny problémů ležely spíše na jeho straně.

Po rozchodu s manželkou se stěžovatel odstěhoval z okresního města, kde společně žili, do malého městečka vzdáleného dvacet čtyři kilometrů. Požadoval střídavou péči, aniž by bral ohledy na přání dětí. Své nové bydlení s dětmi nekonzultoval a postavil je před hotovou věc. Zvláště starší dcery, které tou dobou vstupovaly do náročného období puberty, odmítaly žít střídavě na různých místech. Ve stávajícím městě si našly zájmové aktivity a také přátele, se kterými chtěly trávit čas.

Otec nevnímal, že dcery postupně dospívají a mění se tak jejich představy o tom, jak chtějí trávit svůj čas. Za jejich odmítání střídavé péče vinil matku a církev, ze které vystoupil. Také z těchto důvodů byl vypracován odborný znalecký posudek, který však neshledal, že by za jednáním dětí nebo matky byla manipulace ze strany církve, byť se toto podezření ze začátku nabízelo.