Dámy a pánové,

předkládám Vám výroční zprávu Úřadu pro ochranu osobních údajů za rok 2015. Předsedkyní Úřadu jsem byla Senátem Parlamentu zvolena a prezidentem republiky následně jmenována k 1. září 2015. Směřování a činnost Úřadu jsem tak mohla ovlivnit pouze v necelé polovině loňského roku. Nicméně zpráva, tak jak zákon požaduje, zahrnuje logicky i období před mým příchodem. Protože jde o moji první zprávu, nabízí se zároveň možnost zamyslet se nad základními otázkami smyslu, významu a místa ve společnosti, kterou by Úřad pro ochranu osobních údajů měl do budoucna zastávat.

Úřad pro ochranu osobních údajů je zřízen k tomu, aby chránil soukromí při zpracování osobních údajů, tedy informací týkajících se konkrétních lidí. Definovat pojem soukromí není jednoduché a všeobecně přijímaná definice snad ani neexistuje. Podle mého názoru lze říci, že soukromí je v dnešní době a v naší kulturní oblasti nutno pojímat jako součást osobní sféry každého člověka, která zahrnuje jak informace o jeho identitě, životě, místě a postavení ve společnosti, tak i projevy osobnosti jedinečné lidské bytosti včetně jejího myšlenkového a názorového prostoru a interakcí s ostatními. Bez soukromí, bez možnosti být alespoň někdy a někde sám a rozhodovat o tom, co o sobě ostatním řeknu a co si již nechám pro sebe, nemůže být člověk svobodným. A bez svobodných a zároveň za svůj život a své skutky odpovědných lidí nemůže existovat ani svobodná a spravedlivá společnost.

Nemyslím si, že je to pouze Úřad pro ochranu osobních údajů, který může lidské soukromí a tím i svobodu a důstojnost jednotlivce zajistit. O ochranu svých práv musí dbát na prvém místě každý z nás. Nezastupitelná je rovněž úloha moci soudní. Úřad pro ochranu osobních údajů proto, aby plnil svoji roli, musí být důsledný, přesvědčivý a srozumitelný jak při kontrole nebo řízení o porušení zákona, tak i při formulování a prosazování připomínek k návrhům nových právních předpisů. Stejně tak je důležitá jeho role jako konzultačního orgánu pro odbornou i širokou veřejnost. Jsem přesvědčena, že bez silného, nezávislého a výkonného
Úřadu, který na zpracování osobních údajů různými způsoby dohlíží, by byla ochrana soukromí mnohem těžší.

V lidské společnosti přirozeně dochází ke střetu zájmů, různí lidé či skupiny lidí hájí odlišné zájmy. Soukromí a ochrana osobních údajů jsou z podstaty věci do jisté míry protichůdné k právu na získávání a šíření informací, stejně můžeme jako protikladné vnímat lidské soukromí a otázku bezpečnosti státu, mít k dispozici co nejvíce informací.