Ministr obrany Martin Stropnický zapálil svíci na Národní třídě u pamětní desky. Jeho náměstek Pavel Beran a brigádní generálka Lenka Šmerdová poté resort obrany reprezentovali na pietních aktech u Hlávkovy koleje a v kasárnách 17. listopadu v Praze – Ruzyni.
Symbolem koleje Josefa Hlávky v Praze 2 je student Jan Opletal, který zde pobýval do 11. listopadu 1939. Tehdy podlehl smrtelnému zranění při protinacistické demonstraci během německé okupace. Nejen tuto historii si přišli připomenout zástupci veteránských organizací, Československé obce legionářské, hodnostáři církve Československé husitské a další představitelé politického a společenského života. Pietní vzpomínku oběti nacistické perzekuce každoročně pořádá nadace Nadání Josefa, Marie a Zdeňky Hlávkových ve spolupráci s Českým svazem bojovníků za svobodu, Univerzitou Karlovou a Českým vysokým učením technickým.
„Jméno Jan Opletal je známé i ve světě. Bylo o něm mnoho řečeno i napsáno a jak někdy říkají historikové, prožil si svůj druhý život. To však neplatí o pekařském pomocníkovi Václavu Sedláčkovi, který zemřel ve dvaadvaceti letech a veřejnost jeho jméno často ani nezná. Je to chyba. Alespoň letos, kdy si připomínáme jeho nedožité sté narozeniny, bych si přál, kdyby se mu věnovalo více pozornosti,“ řekl předseda Senátu Milan Štěch.
Studenty odvezli do kasáren v Ruzyni
Před desítkami lidí u Hlávkovy koleje vystoupil i Vojmír Srdečný, pamětník, student z roku 1939, jemuž je 98 let a dotklo se ho uzavírání vysokých škol nacisty. Při této příležitosti vzpomněl na tehdejší spolužáky. „Většině z nás bylo 20 let. Německé vojsko a gestapo vniklo do vysokoškolských kolejí v Praze, Brně a Příbrami. Nákladními auty nás odvezli do kasáren v Ruzyni. V těchto místech bez soudu bylo zavražděno devět představitelů studentského hnutí. Nejmladší byl Václav Šafránek, kterému v době vraždy ještě nebylo 19 let," řekl Srdečný. Připomněl také odvlečení více než tisícovky studentů do koncentračního tábora Sachsenhausen.
Vzpomínkové setkání k 17. listopadu představitelé resortu obrany zakončili v ruzyňských kasárnách. Věnec k památníku nazvanému „1939 – 1941 – Nezapomeneme“ položil náměstek ministra obrany Pavel Beran a brigádní generálka Lenka Šmerdová, dále místopředseda Senátu Ivo Bárek, náměstkyně pražské primátorky Eva Kislingerová, vedoucí starší důstojník – specialista Vojenské kanceláře prezidenta republiky podplukovník Karel Kolařík, zástupci Českého svazu bojovníků za svobodu a dalších organizací a sdružení.
Po skončení pietního aktu si zájemci mohli prohlédnout rekonstruovanou jízdárnu Ruzyňských kasáren, kde bylo v listopadu 1939 zavražděno devět vysokoškolských studentů a o dva roky později generálové a vysocí důstojníci z odbojové organizace Obrana národa.
Václav Sedláček se narodil v Německu a strávil tam prakticky celé dětství. Jeho rodina se vrátila do Československa až po nástupu Hitlera k moci. Po jeho tragické smrti byl pohřben v tichosti pod dohledem gestapa. Sedláčkův hrob byl úředně zrušen vroce 1965, tedy po dvaceti letech konce druhé světové války.
Vojmír Srdečným student z roku 1939, se narodil vroce 1919 v Albrechticích nad Orlicí. V roce 1939 byl přijat do Ústavu pro vzdělávání profesorů tělesné výchovy v Praze. Po pěti týdnech studia byl 17. listopadu 1939 zatčen na Švehlově koleji gestapem a spolu s dalšími studenty deportován do koncentračního tábora Sachsenhausen. Po více než roce byl propuštěn.
V kasárnách 17. listopadu bylo 17. listopadu 1939 zastřeleno devět představitelů studentských organizací: Josef Matoušek, Jaroslav Klíma, Jan Weinert, František Skorkovský, Josef Adamec, Bedřich Koula, Václav Šafránek, Marek Frauwirth a Jan Černý.
Do koncentračního tábora Sachsenhausen bylo odvezeno 1200 studentů. Většina z nich byla koncem roku 1942 propuštěna, poslední skupina tábor opustila v lednu 1943. Z této skupiny 1200 studentů 35 nepřežilo útrapy německého koncentračníhotábora.
Uvolněné vysokoškolské objekty byly dány k dispozici gestapu, SS, wehrmachtu a německým vysokým školám.
17. listopad 1939 se stal Mezinárodním dnem studentstva na základě událostí, k nimž došlo od 28. října do 17. listopadu 1939. Následný vývoj zapříčinilo potlačení tiché demonstrace u příležitosti 21. výročí vzniku Československé republiky, během níž byl zraněn student lékařské fakulty Univerzity Karlovy Jan Opletal. Demonstraci, odehrávající se na Václavském náměstí, okupační moc potlačila. Další střety s demonstranty se poté odehrály v Žitné, Melantrichově a Nezábranské ulici, ale i na Karlově náměstí. A právě v Nezábranské ulici byl zabit pekařský dělník Václav Sedláček, v Žitné postřelen Jan Opletal, který na následky střelné rány v dutině břišní zemřel.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
_profil_top.jpg)
