V návaznosti na Světový den luskounů čeští ochránci přírody oficiálně představují nový záchranný program na ochranu těchto unikátních a ohrožených šupinatých savců na indonéském ostrově Sumatra.
Kvůli poptávce po údajně léčivých či magických účincích šupin luskounů a jejich mase jsou v současnosti luskouni nejpašovanějšími savci světa. Nově spuštěný záchranný program Trenggiling Conservation Program se na Sumatře zaměřuje na původní a dnes již kriticky ohrožený druh – luskouna ostrovního. Na ostrově spolupracuje s místními lidmi a buduje specializované záchranné a rehabilitační centrum. Zoo Ostrava je hlavním partnerem programu.
Luskouni jsou v mnoha ohledech zcela unikátní. Představují evolučně jedinečnou, starobylou skupinu bezzubých savců příbuzných šelmám, kteří se specializují na pojídání mravenců a termitů. Bezpochyby nezaměnitelní jsou však pro svůj vzhled připomínající šišku – jako jediní savci na planetě mají totiž tělo pokryté šupinami. Ačkoliv jsou tyto šupiny stejně jako třeba chlupy, kopyta či drápy jiných živočichů tvořeny keratinem, především právě kvůli nim se luskouni ocitli na pokraji vyhubení. Některé tradiční asijské a africké kultury totiž věří v jejich údajné léčivé či magické účinky. Přestože léčebný účinek nebyl vědecky potvrzen, obdobně jako třeba u nosorožčích rohů, lidé věří, že prášek z luskouních šupin léčí kožní a pohlavní nemoci, podporují krevní oběh a laktaci, léčí otoky, astma, abscesy, revma, artritidu atd. Kromě toho jsou však luskouni loveni i pro maso, které je v Asii považováno za luxusní delikatesu, symbol bohatství a vyššího společenského postavení, v Africe pak představuje především základní zdroj bílkovin jako tzv. bushmeat („maso z lesa“). Tito tajemní a málokomu známí samotáři jsou tak v současnosti nejvíce pašovanými savci světa.
V reakci na kritickou situaci luskounů proto nyní vznikl nový záchranný program na ochranu těchto unikátních savců na Sumatře v Indonésii nazvaný Trenggiling Conservation Program (trenggiling je indonéský výraz pro luskouna). Program zaštiťuje indonéská nadace PASAL Foundation, kterou v roce 2017 založili čeští ochránci přírody. Ti se nyní společně se svými indonéskými kolegy začali zaměřovat na kriticky ohroženého luskouna ostrovního (Manis javanica), který se na Sumatře přirozeně vyskytuje. V Indonésii je absolutně chráněným druhem, za jehož držení, zabití či obchodování hrozí trest až pět let odnětí svobody a pokuta v přepočtu až 150 000 Kč. I přesto je podle odhadů mezinárodní organizace TRAFFIC, zabývající se odhalováním nelegálního obchodu s chráněnými druhy, v Indonésii každý rok upytlačeno na 10 000 těchto luskounů. Cílem programu je proto snížit ilegální obchod s těmito luskouny a úbytek jejich populací ve volné přírodě. „Urgentní potřeba zvyšovat globální povědomí o velmi vážné situaci luskounů a hledat funkční řešení rezonuje celou ochranářskou komunitou napříč naší planetou. O tom svědčí i velký dosah Světového dne luskounů, který se koná každoročně třetí sobotu v únoru. Symbolicky krátce po jeho konání jsme se proto rozhodli oficiálně představit náš nový záchranný program Trenggiling veřejnosti. Ačkoliv to bude těžký běh na dlouhou trať, i my se pokusíme udělat pro záchranu těchto jedinečných živočichů maximum,“ říká mezinárodní koordinátorka programu a pracovnice ochrany přírody v Zoo Ostrava Kateřina Holubová.
Mezi hlavní aktivity programu patří osvěta a vzdělávání místních obyvatel, spolupráce s místními lidmi na přímé ochraně luskounů. „Snažíme se vzdělávat místní lidi o životě a ohrožení luskounů a mj. také o postizích, které jim hrozí za porušení zákona – tedy za lov, prodej či nákup luskounů a jejich šupin. V rámci práce s komunitami ale také zaměstnáváme bývalé lovce luskounů jako naše terénní asistenty. Ti díky tomu přestali luskouny a další ohrožená zvířata lovit, a naopak se stali jejich zapálenými ochránci. Tento způsob zapojování místních obyvatel je opravdu velmi efektivním nástrojem ochrany přírody,“ popisuje ředitel záchranného programu Trenggiling a koordinátor mezinárodních in situ projektů Zoo Ostrava František Příbrský. Kromě toho na severu ostrova probíhá výstavba specializovaného záchranného a rehabilitačního centra pro luskouny, které je první svého druhu na Sumatře. „V centru bude luskounům zabaveným indonéskými úřady z černého trhu poskytnuta veškerá potřebná veterinární péče, neboť přeživší pašovaní luskouni často bývají ve velmi zuboženém stavu. Překupníci se totiž neostýchají tato bezbranná zvířata násilně 'vykrmit' sádrou, aby je pak díky jejich vyšší váze prodali za vyšší cenu. To je pro mnoho z nich fatální. Luskouni v centru projdou nezbytnou karanténou a rehabilitačním procesem, jehož vyústěním by v ideálním případě mělo být vypuštění zotavených jedinců zpět do volné přírody. Možnou lokalitu pro jejich návrat do divočiny již několik let systematicky monitorujeme a zajišťujeme ji proti možnému pytláctví,“ vysvětluje účel centra koordinátorka veterinární péče a welfare Lucie Čižmářová.
Zoo Ostrava je, spolu se Zoo Praha a Zoo Olomouc, hlavním partnerem programu. „Situace luskounů v přírodě je natolik kritická, že o jejich záchranu a ochranu je třeba se snažit všemi možnými prostředky. Partnerství programu Trenggiling je důkazem, že o to usiluje i Zoo Ostrava. Chránit luskouny na Sumatře však může pomoci každý návštěvník či příznivec naší zoo. Na podporu programu jsme spustili veřejnou sbírku, do které lidé mohou přispět zasláním finančního daru na sbírkový účet (č. ú.: 123-658580267/0100), až se zoo opět otevře, pak i vhozením mincí do mincotoče v Pavilonu evoluce. Kromě toho mohou zájemci přiložit nohu k dílu v Běhu Zoo Ostrava pro luskouny, který se snad již bude moci uskutečnit v srpnu tohoto roku,“ říká ke spolupráci pověřený ředitel Zoo Ostrava Tomáš Hanzelka.
Více o programu Trenggiling Conservation Program lze nalézt na nových webových stránkách www.trenggiling.org. Novinky ze záchranného programu můžete sledovat na facebookové stránce věnované ochranářským projektům Zoo Ostrava Ochrana přírody v Zoo Ostrava.
Ilegální obchod s luskouny
Všech osm asijských a afrických druhů luskounů je na Červeném seznamu ohrožených druhů IUCN (Mezinárodní svaz ochrany přírody) zařazeno mezi ohrožené druhy. Jelikož spadají do Přílohy I CITES (Úmluva o mezinárodním obchodu s ohroženými druhy volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin), je jakýkoliv mezinárodní obchod s luskouny či částmi jejich těl zakázán. I přesto však bylo podle odhadů za posledních 10 let uloveno přes milion luskounů. Největší část obchodu s nimi probíhá v Asii, konkrétně v Číně, Vietnamu, Malajsii a Hong Kongu. Jejich obrannou strategií je stočit tělo do velmi pevného klubíčka, které je sice díky tvrdým šupinám chrání před predátory, proti pytlákům jsou ale luskouni zcela bezbranní.
Více informací o ilegálním obchodu s luskouny naleznete na stránkách kampaně Ukradená divočina ZDE.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tisková zpráva
