Chudoba prý vyhání mladé ženy prodávat na ulici sex

17.10.2011 19:21 | Zprávy

Jedním z největších problémů chudoby, s nimiž se setkávají sociálně působící organizace, je právní negramotnost. Vyplynulo to z diskuze na semináři „Pražské setkání lidí se zážitkem chudoby", který se uskutečnil pod záštitou poslankyně Lenky Kohoutové (ODS) v Poslanecké sněmovně.

Chudoba prý vyhání mladé ženy prodávat na ulici sex

„Právní povědomí lidí, s nimiž se setkáváme, je téměř nulové. A právě z toho pramení největší problémy," řekl psycholog Jaroš z nadace Naděje, jeden z účastníků diskuze. Je přesvědčen, že počet právníků v sociálních neziskových organizacích je kriticky nedostatečný. „Lidé jsou vyhozeni z bytů, mají zablokovaný účet a nevědí, co s tím," dodal. Podle něj je právní pomoc naprosto nezbytná, protože může lidi nasměrovat správným směrem. „Oni se většinou radí s jim podobnými, což je špatně," řekl. Přitom problémy podchycené právně v začátku by se daly řešit relativně snadno a nedocházelo by k tomu, že se pro ty postižené jedince stane návrat do normálního života pro výši dluhů nedosažitelný.

Zadluženost je podle něj jedna z „betonových bot", které táhnou lidi dolů. „Rádi bychom tento problém řešili, ale nikdo nepromluví, nikdo na ně neukáže," řekla ParlamentnímListům.cz Kohoutová. „Lichva je velmi obtížně postižitelná, jestliže ji nikdo neoznámí," trvá na svém poslankyně. A to se prý podle ní neděje. Na upozornění redakce, že lichva je v Česku trestným činem a policie se může infiltrovat do řad lidí vydíraných lichváři Kohoutová konstatovala, že „stát nemůže nést odpovědnost za zadlužování u lichvářů, takže v tomto případě je možné pouze vzdělávání, vzdělávání a ještě jednou vzdělávání. Nejsem právník a nemohu to proto přesně říct, ale bez oznámení lichvy jsme bezmocní," zopakovala poslankyně.

Azylové domy praskají ve švech, stěžuje si Armáda spásy

Na tristní situaci v azylových domech upozornila Inka Králová ze sociální služby Armády Spásy. „Od roku 2010 máme v azylových domech 21 procent osob nad 60 let," konstatovala. Teoreticky by podle ní měli tito lidé zůstat maximálně jeden rok, v praxi ale zůstávají až pět let. Inka Králová to zdůvodnila tím, že domovy důchodců mají čekací lhůtu většinou pět let. „Navíc tito lidí často nedosáhnou na samostatné bydlení, protože jim nezřídka zbývá pouze existenční minimum. Ti podle Králové také zůstávají v azylových domech podstatně déle.

„Ještě horší je to s následnou péčí u lidí, kteří jsou propuštěni na doléčení z nemocnice," upozorňuje Králová. „Sanitka nám přiveze propuštěného pacienta s propouštěcím listem, prý po dohodě s Armádou spásy. Nikdo s námi nic nekonzultoval, ale oni toho člověka vyloží a nechají nám ho tam. A nejhorší na tom je, že my nejsme zdravotnicky odpovídajícím způsobem vybavení, ale přece toho člověka nenecháme na ulici," stěžuje si Králová.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Ing. Klára Dostálová byl položen dotaz

Trafika

Můžete mi říci, jaká je kvalifikace vašeho syna koordinovat stavební zákon, když co vím, jeho odbornost je v gastru? Za mě je to tak jen trafika, kterou jste mu zařídila. Přitom myslím, že v rodině o peníze nouzi nemáte, tak proč zřizovat trafiky pro rodinné příslušníky. Pak to tu také nemá takto vy...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou

13:28 MŽP podpoří efektivnější hospodaření se srážkovou vodou

Ministerstvo životního prostředí a Státní fond životního prostředí ČR vyhlašují v závěrečné fázi pro…