"V našem těle se hormony štítné žlázy podílejí například na regulaci růstu, odolnosti proti zátěži a únavě, pohlavním životě či přirozeném životním tempu. Člověk, kterému nefunguje dobře štítná žláza, je celkově zpomalený, spavý a zimomřivý," vysvětluje MUDr. Ondřej Nývlt, předseda Lékařské rady sítě nutričních poraden Svět zdraví.
Nedostatek jódu nás ovlivňuje od samotného početí a podílí se základních funkcích našeho těla až do smrti. V průběhu let se jeho nedostatek projevuje zvětšením štítné žlázy, zvýšenou únavou a zapomínáním, sklonem k depresím. Klesá plodnost a těhotné mají sklon k potratům. Dlouhodobý nedostatek jódu může přispět k rakovině prsu a štítné žlázy. U dětí se zpomaluje duševní vývoj. Dítě, které nemá dostatek jódu, se například hůře učí a pomaleji roste.
„Pokud dlouhodobě přijímáme málo jódu, začíná se štítná žláza postupně zvětšovat a netvoří dostatek hormonů. Problémy se štítnou žlázou jsou také často způsobeny tzv. autoimunitním zánětem, kdy imunitní systém nesprávně ničí buňky štítné žlázy. Štítná žláza může být také poškozena nádorem,“ doplňuje MUDr. Ondřej Nývlt.
Moře - přírodní zdroj jódu
Jód se do těla dostává potravou, cirkuluje v krvi a je vychytáván štítnou žlázou, která jej využívá na tvorbu hormonů. Podle potřeby se pak hormony ze zásob uvolňují do krve.
"Pokud delší dobu nepřijímáme dostatek jódu, štítná žláza ještě dokáže fungovat nějakou dobu normálně díky zásobám hotových hormonů. Při hladovění či nevhodném stravování se však nedoplňuje potřebné množství jódu a štítná žláza netvoří dostatek životně důležitých hormonů," konstatuje MUDr. Ondřej Nývlt, předseda Lékařské rady Světa zdraví.
Psali jsme:
Hlavním zdrojem jódu je moře. Vysoké množství jódu obsahují především mořské plody, ryby a řasy. „Z ryb má nejvíc jódu aljašská treska, hodně ho mají i ryby ze Středozemí. Méně jódu obsahují ryby z oceánů, vždy však záleží na koncentraci soli v mořské vodě,“ doplňuje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Ing. Monika Bartolomějová.
Sůl nad zlato
Vnitrozemské oblasti naopak mají jódu nedostatek. Jediným systematickým řešením tak zůstává takzvané průmyslové jódování, tedy obohacování kuchyňské soli jódem.
Kolem konzumace soli panuje několik obecně rozšířených mýtů. Jedním z nich je ten, že mořská sůl obsahuje dostatečné množství jódu. Jenže opak je pravdou. Podle současných norem musí být v 1 kg soli 27 mg jódu (+- 7 mg).
V mořské soli je obecně jódu málo. Aby byla z pohledu odborníků vhodná, musí být dodatečně jódovaná, totéž platí pro oblíbenou alpskou sůl, v ní je jódu dokonce ještě méně. “Pokud chcete tyto soli běžně používat v kuchyni, čtěte pozorně jejich etikety a vybírejte jen ty s obsahem jódu. Dalším problémem je však postupný únik jódu z otevřeného balení, je tedy vhodné sůl skladovat v uzavřené nádobě," vysvětluje hlavní nutriční specialistka Světa zdraví Ing. Monika Bartolomějová.
Co si dát?
Vedle mořských ryb, mořských plodů a mořských řas je jód obsažen rovněž v mléce, mléčných a masných výrobcích, obohacuje se jím také kuchyňská sůl, jódová sůl se dává třeba do pečiva a některých druhů sýrů.
„Denní potřebu jódu pro dospělého člověk pokryje například 150 gramů makrely, 100 gramů lososa nebo 25 ml Vincentky, ale doporučuji vyzkoušet i něco netradičního, třeba mořské řasy. Můžete je přidat do polévek a ani je nemusíte konzumovat celé, stačí z nich udělat pouze vývar,“ doplňuje Monika Bartolomějová.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
