Střídání dne a noci je pro nás přirozené, ale v noci zpravidla spíme. V bdělém stavu však spousta lidí špatně snáší posun letního a zimního času, a stejně tak špatně snáší i dlouhé zimní dny s nedostatkem slunečního svitu. Každý z nás má totiž jinou duševní sílu, která mimo naši vůli ovlivňuje naše duševní pochody.
Někteří z nás vyloženě nesnášejí zimu a ani sami nevědí proč. Důvodem může být právě to, že se krátí dny a jim chybí intentivní sluneční záření, trpí nedostatkem světla. Padá na ně nepřekonatelná únava, smutek, špatně spí, nedokáží se řádně soustředit na práci a jsou bez příčiny podráždění. Často pociťují bolesti hlavy, snižuje se jejich zájem o okolí, trpí pocity beznaděje a sebepodceňování.
Někdy situaci řeší sklony k přejídání, což má za následek zvyšování hmotnosti, které jejich problém ještě prohloubí. Přecitlivělost na nedostatek světla vyvolává problémy i v partnerských vztazích, protože takový člověk ztrácí i zájem o sex.
Tento jev má zhruba od konce 80. let minulého století i svůj odborný název. Je to sezónní afektivní porucha - SAD.
Označuje se tak civilizační porucha, která je způsobena změnou našeho životního stylu. Tento problém vznikl totiž právě v souvislosti s civilizačními jevy. Naši předkové, jejichž život se řídil převážně světelnými cykly, tyto problémy neřešili. Vstávali se svítáním a spát chodili po západu slunce. V zimě, kdy byly dny kratší vykonávali méně činností a vydávali tak méně energie.
My dnes rozdíly mezi dnem a nocí téměř nerozlišujeme, naše životní cykly se řídí náporem práce a dalších činností, méně spíme a odpočíváme a výkony podáváváme někdy ještě vyšší právě v zimě, kdy se nemůžeme věnovat jiným činnostem.
Vlivem světla na lidskou psychiku se dnes dokonce zabývají i výzkumná pracoviště, která zkoumají, jak ovlivňuje světlo naše mozková centra. Bylo zjištěno, že pokud zvýšíme intenzitu světla, naše oko ji zaznamená a přenese do mozkových center, pod jejichž vlivem se začne měnit složení hormonů v našem těle. Tyto hormony, zejména melatonin, ovlivňují řízení biorytmů v našem organismu.
Zvýšení tvorby tohoto hormonu se dá ovlivnit i uměle, pomocí světelné terapie. Nejlepší terapií je ovšem příchod jara, zvýšení intentity slunečního svitu a pořádné nadechnutí svěžího, prohřátého a prosluněného vzduchu na louce plné rozkvetlých petrklíčů.
Někteří z nás vyloženě nesnášejí zimu a ani sami nevědí proč. Důvodem může být právě to, že se krátí dny a jim chybí intentivní sluneční záření, trpí nedostatkem světla. Padá na ně nepřekonatelná únava, smutek, špatně spí, nedokáží se řádně soustředit na práci a jsou bez příčiny podráždění. Často pociťují bolesti hlavy, snižuje se jejich zájem o okolí, trpí pocity beznaděje a sebepodceňování.
Někdy situaci řeší sklony k přejídání, což má za následek zvyšování hmotnosti, které jejich problém ještě prohloubí. Přecitlivělost na nedostatek světla vyvolává problémy i v partnerských vztazích, protože takový člověk ztrácí i zájem o sex.
Tento jev má zhruba od konce 80. let minulého století i svůj odborný název. Je to sezónní afektivní porucha - SAD.
Označuje se tak civilizační porucha, která je způsobena změnou našeho životního stylu. Tento problém vznikl totiž právě v souvislosti s civilizačními jevy. Naši předkové, jejichž život se řídil převážně světelnými cykly, tyto problémy neřešili. Vstávali se svítáním a spát chodili po západu slunce. V zimě, kdy byly dny kratší vykonávali méně činností a vydávali tak méně energie.
My dnes rozdíly mezi dnem a nocí téměř nerozlišujeme, naše životní cykly se řídí náporem práce a dalších činností, méně spíme a odpočíváme a výkony podáváváme někdy ještě vyšší právě v zimě, kdy se nemůžeme věnovat jiným činnostem.
Vlivem světla na lidskou psychiku se dnes dokonce zabývají i výzkumná pracoviště, která zkoumají, jak ovlivňuje světlo naše mozková centra. Bylo zjištěno, že pokud zvýšíme intenzitu světla, naše oko ji zaznamená a přenese do mozkových center, pod jejichž vlivem se začne měnit složení hormonů v našem těle. Tyto hormony, zejména melatonin, ovlivňují řízení biorytmů v našem organismu.
Zvýšení tvorby tohoto hormonu se dá ovlivnit i uměle, pomocí světelné terapie. Nejlepší terapií je ovšem příchod jara, zvýšení intentity slunečního svitu a pořádné nadechnutí svěžího, prohřátého a prosluněného vzduchu na louce plné rozkvetlých petrklíčů.
ml,foto:archiv
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Redakce
