ODS obstruuje jednání sněmovny! křičí sociální demokraté. A mají pravdu. Pro zadržení hlasování o navrácení mateřské na úroveň roku 2009 nebo o zrušení třídenní nemocenské bez platu pravice využila všechny triky, které jí dává jednací řád sněmovny.
Související: Komunistický recept na obstrukce. Už jen mimořádné schůze
Ve srovnání s parlamenty některých jiných států jde ale zatím jen o slabý odvar. „Je to něco úplně normálního, co se děje i jinde,“ řekla pro ParlamentniListy.cz politoložka Vladimíra Dvořáková z VŠE. A Lada Šušlíková z Univerzity Karlovy dodává: „Například v Itálii je situace ještě daleko horší.“
Amerika: Na pořadu jednání telefonní seznam
Snahy o zdržení jednání sáhodlouhými projevy znali již v římském senátu. Nejvíce ale proslul obstrukcemi senát Spojených států. Jeho pravidla totiž dopřávají senátorům takovou míru svobody slova, až umožňují takzvaný filibuster – „potopení“ zákona nepřerušovaným projevem.
Na zastavení takového nekonečného projevu je v současnosti potřeba 60 hlasů, tedy třípětinová většina ze sta senátorů. „To je ale výrazná většina, která v americkém Senátu nebývá obvyklá,“ říká politoložka Dvořáková.
„V historii obvykle mívala vedoucí strana maximálně dva tři hlasy navrch.“ Proto byl filibuster často používanou taktikou, především v turbulentních padesátých a šedesátých letech, kdy se hlasovalo o zrušení segregace černochů nebo o nových volebních zákonech.
Kvůli filibusterům proslul především senátor Strom Thurmond z Jižní Karoliny. Tento neúnavný politik (zemřel ve věku 100 let, z toho 47 seděl v Senátu) vystoupil v roce 1957 s projevem dlouhým přes čtyřiadvacet hodin. Během své řeči předčítal z ústav jednotlivých amerických států či z prohlášení nezávislosti. Zákon, proti kterému bojoval (měl zajistit volební právo černošským Američanům) však nakonec prošel.
„Na jednání Senátu předčítali jako součást filibusteru i telefonní seznam Washingtonu,“ upozorňuje Vladimíra Dvořáková.
Na Italy jsme krátcí
„V Itálii je v parlamentu situace daleho horší. Využívají se všechny možnosti jednacího řádu, navrhují se nové připomínky, body, politici přednášejí projevy o věcech, které s politikou nijak nesouvisejí,“ říká pro ParlamentniListy.cz politoložka Lada Šušlíková z pražské FSV, která se specializuje na italskou politiku. „Hlavně je to tam mnohem běžnější, u nás je obstrukce ojedinělá taktika,“ doplňuje Šušlíková.
Vysvětluje to odlišnou politickou tradicí: „Zatímco v Česku pořád cítíme vliv Rakouska-Uherska, v Itálii byly vždy diskuse bouřlivější. Zajímavostí je i to, že v Itálii často přicházejí obstrukce ne od opozice, ale z koaličního tábora. Prodiho levicové vládě často obstruovali návrhy komunisté a zelení, kteří byli součástí jeho koalice. Je v tom jistý vyděračský potenciál, když strana vystoupí z koalice, vláda může padnout a sestavuje se nová."
Británie: Klid. Díky přísnějším pravidlům
Politolog Tomáš Lebeda, který se specializuje na britský parlamentarismus, říká, že v Británii jsou obstrukce spíše neobvyklé: „Velkou roli má speaker dolní sněmovny, který má možnost odebrat řečníkovi slovo. A hlavně: britský parlament má jiná pravidla, vláda a opozice jsou od sebe odděleny, nemluví se zpoza řečnického pultu, ale z místa. Proto není možné řečnický pultík doslova obsadit,“ vysvětlil serveru ParlamentniListy.cz Lebeda.
Mámě měnit jednací řád? Raději ne
Politologové, které oslovila redakce serveru ParlamentniListy.cz, se shodují, že ke změně jednacího řádu české sněmovny by ale dojít nemělo. Obstrukce, jak je v současné době provádí ODS, prý stojí za ubránění svobody projevu na parlamentní půdě.
„Demokracie je složitý systém, který je efektivní z dlouhodobého hlediska. Obstrukce může zabrátit přijetí geniálních nápadů, nebo úplných blbostí. Měnit pravidla v zájmu krátkodobé efektivity není dobré,“ říká Dvořáková.
„Obstrukce je daň za svobodu demokracie,“ říká politolog Lebeda. "Je to prostředek, který se u nás používá pouze výjimečně. A svazovat demokracii není dobré,“ dodává.
Podle Petra Justa by omezení obstrukcí mělo být spíše věcí politické kultury, ne přijmutí nových pravidel. „Parlament je třeba zařadit do rámce základního fungování státu. Pokud někteří poslanci jeho jednání blokují, měli by si uvědomit, že to může mít nedozírné následky. Nestihnou se novelizace zákonů, které to potřebují,“ říká Just.
Foto: Hans Štembera
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: cti
