Ústav výzkumu globální změny Akademie věd ČR dokončil poměrně rozsáhlý výzkum letokruhů stromů. Co zjistili? „My jsme se v podstatě snažili zjistit něco o kolísání sucha v posledních 2 000 letech a myslím, že jsme získali poměrně dobrou představu o tom, jak se, řekněme, v nížinách českých zemí a v širší střední Evropě vlastně vyvíjely anomálie půdní vlhkosti. Zjistili jsme, že na jednu stranu ten proces je samozřejmě velmi variabilní, z roku na rok se nám střídají vlhké suché roky, ale střídají se nám také delší suchá a vlhká období, ale nejvíc překvapivý byl dlouhodobý trend, který v podstatě od doby Římské říše sledujeme v té naší řadě a také dramatické zrychlení v posledních sto letech, které vlastně předčilo jakýkoliv pokles, který jsme tam v té řadě mohli sledovat,“ sdělil Trnka. 

To, že se zkoumala i Římská říše, byl podle něj záměr. „My jsme se snažili získat, nebo vlastně rekonstruovat vývoj sucha na základě všech letokruhů, které jsme v době, když jsme před nějakými šesti lety začínali, měli k dispozici, nebo jsme tušili, že bychom ta data mohli sehnat. Takže to byla ambice našeho výzkumu,“ dodal.