Jen slov chvály se dostane v aktuálním přehledu mediálních zajímavostí článku Daniela Kaisera, který pod titulkem „Drzost Marka Hilšera a dalších“ vyšel v placené sekci Echo24. „Budu tu z něj několikrát citovat, protože ho považuji za jeden z nejlepších textů, které jsem za poslední rok četl. Jde absolutně přesně k věci a pojmenovává ty nejdůležitější fenomény. Zabývá se peticí těch 19 senátorů, organizovanou panem Hilšerem a podpořenou lidmi, jako je Halík a podobně. Ti otevřeným dopisem požádali Českou biskupskou konferenci, aby si rozmyslela nominace ekonomky Hany Lipovské do Rady ČT. A pan Kaiser to glosuje s jistou ironií velice pěkně slovy: ‚Zřejmě považují biskupy za takové senily, že je musí poinformovat o něčem, co jim ten, kdo je k nominaci svedl, neřekl‘. V tomhle duchu tenhle článek dál pokračuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Považuje to za velmi sympatické, protože aktivita senátora Hilšera je po všech stránkách absurdní. „Za prvé senátoři z principu nemají vůbec co mluvit do nominací pro mediální rady. Za druhé máme zákon, který vznikl po televizní krizi a který zcela jednoznačně určuje, kdo navrhuje, jakým způsobem a kdo může, či nemůže být členem té rady. Ale nic z toho, co Hilšer následován Halíkem a dalšími vyčítají České biskupské konferenci, není v kolizi s tímto zákonem 483/91 Sb. v novele z roku 2001. Dále pan Kaiser píše, cituji: ‚První vrstva cibule, kterou tu zřejmě musíme odkrojit, se týká Dominika Duky. Pražský arcibiskup a kardinál ztělesňuje tak nepochopitelnou věc, jakou je to, že některá konzervativní instituce ještě většinově zastává konzervativní postoje‘. Naprosto trefa do černého,“ oceňuje mediální analytik s tím, že útok byl veden nejenom na Hanu Lipovskou, ale i na Dominika Duku jako projev názorového střetu uvnitř římskokatolické církve.
Fotogalerie: - Maturita z matematiky ?
Liberálové uvažují tak, že veřejné instituce patří jim, a to navždy
Ve shodě s autorem je i v úvaze o zástupcích v europarlamentu. „Vzpomněl jsem si, jak se pánové Zahradil, Mach a další vždy zaklínali při kandidatuře do Evropského parlamentu, že jdou bojovat proti Evropské unii a usilovat o její rozklad, czexit nebo podobné procesy. Tak to by tedy také nesměli, protože se nechali zvolit do Evropského parlamentu, a tak jsou absolutně bezmocní a nesmějí vznést jedinou námitku či kritickou připomínku. To není svět demokracie, to je svět elitokracie, monarchie nebo nevím, jak si to představují pánové typu pana Hilšera. Úplně na konec to pointuje pan Kaiser velice přesně: ‚Reprezentanti ‚liberálního‘ světa evidentně uvažují tak, že ta či ona veřejná instituce patří jim – tedy jejich názorům a jejich sociální straně – a to navždy. Vzhledem k tomu, že chod těch institucí jsme přinuceni financovat my všichni, je to od nich docela netaktická drzost‘. Daniel Kaiser se ‚dopustil‘ nejlepšího článku na toto téma, jaký jsem v našich médiích viděl,“ tvrdí mediální odborník.
Oprašují se elitářské návrhy spolku Svobodu médiím
Pravým opakem byla část úterního pořadu Události, komentáře na ČT 24, v níž měl moderátor Martin Řezníček tři hosty. „Šlo o pány Filipa Rožánka, Štěpána Kotrbu a Jiřího Kučeru, který se prezentoval jako zakladatel a právník Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Tématem byla samozřejmě volba členů Rady České televize. Musím říct, že až na jednu věcnou chybu, za níž se pak omluvil, mi docela imponovalo, jak se pan Řezníček navzdory tomu, že je pracovníkem instituce, které se celá věc týká, zdržel manipulativních technik a vedl tu diskusi poměrně velmi korektně, což v České televizi nebývá zvykem. Docela se mi jeho moderování zamlouvalo. Velmi se mi ovšem nelíbil pan Kučera z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky, který se dopustil několika opravdu ‚úžasných‘ tvrzení. Opakoval mantru, že by členy Rady neměli být ti, kteří nechápou význam veřejnoprávních médií,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Psali jsme:
Také plédoval pro způsob výběru mezi těmi, kteří by mohli nominovat své kandidáty na radní. „Ten se velice blíží tomu, co prezentovala grupa Svobodu médiím Marvanové, Smoljaka a dalších, kteří navrhovali už asi před pěti lety změnu zákona o nominacích a volbách po bavorském vzoru. To znamená, že by se členy Rady České televize a Českého rozhlasu mohli stát pouze členové organizací, které by oni vytipovali, typu FITES, ARAS, Syndikát novinářů a dalších. Přitom ti jsou v naprosto flagrantní kolizi zájmů, poněvadž většina z nich je svými existenčními zájmy navěšena zejména na veřejnoprávní média. To by v podstatě znamenalo, že si znárodní to, co si už v České televizi de facto znárodnili v lednu 2001, když Karel Schwarzenberg tehdy prohlásil, že Česká televize patří těm, kteří v ní pracují. To heslo si zřejmě tito lidé vzali za své a drží se ho,“ připomíná mediální analytik neblahé důsledky dvacet let vzdálené televizní krize.
Zvykněte si! Právník Nadačního fondu nabádá, ať jsme zticha
Jiří Kučera perlil, když srovnával způsoby řízení byznysových korporátů a České televize. „Když na toto srovnání zareagoval Štěpán Kotrba lehkým úsměškem, tak pan Kučera velmi nervózně prohlásil: ‚Česká televize je veřejnoprávní korporace. Na to si zvykněte‘. A to velmi apodiktickým a diktatorním způsobem. ‚Na to si zvykněte.‘ Proč si máme zvykat na to, co říká pan Kučera, aniž by to jakkoli zdůvodnil? To je velmi arogantní postoj, který prezentuje, a to tvrdí, že je z Nadačního fondu nezávislé žurnalistiky. Musím ocenit Štěpána Kotrbu, že udržel nervy na uzdě a naopak tu a tam prohodil velmi vtipné průpovídky, jako že do Rady jsou nominováni nejenom ti včelaři a sportovci, ale také zahrádkáři, takže když v zahradních koloniích mohou sídlit nezávislí žurnalisté, pak je vše v pořádku. Tím narážel na to, co nedávno o tomto nadačním fondu se sídlem v zahradní chatce v nějaké takové kolonii odhalil pan Xaver Veselý,“ podotýká Petr Žantovský.
Mgr. Bc. Vít Rakušan
Ve svém vystoupení v pořadu Události, komentáře zástupce tohoto fondu ještě požadoval, že by napříště neměli navzdory znění zákona 483/91 Sb. o České televizi nominovat členy Rady organizace k tomu nezpůsobilé. „Když to přeložíme, tak to znamená, že způsobilé jsou jen ty, které se líbí Nadačnímu fondu nezávislé žurnalistiky, spolku Svobodu médiím, FITESu, ARASu, Syndikátu novinářů a tak dále. Čili jsme už zase zpátky o těch pět let. A mě by zajímalo, což pan Kučera jaksi neupřesnil, kdo posoudí způsobilost organizace, která smí, nebo nesmí nominovat, když zákon žádné takové kritérium neuvádí. Česká biskupská konference to v jeho očích zjevně není, to je nezpůsobilá organizace. Kdo je podle těchto lidí způsobilý kromě jich samých? Myslím, že to vědí jenom oni sami. K tomu v podstatě není co dodat. Jen to, že je to nechutná povýšenost a arogance,“ má jasno mediální odborník.
Stálo by za to zamyslet se nad existencí České televize
Dává však za pravdu dalšímu účastníkovi debaty Filipu Rožánkovi, který upozornil, že se jedná o bouři ve sklenici vody. „Žádná revoluce nehrozí, volba šesti nových radních nic zásadního neovlivní. Co si budeme povídat, všichni víme, že ti nominanti jsou stejně z logiky věci posuzováni politicky, jsou voleni v Poslanecké sněmovně. Nikdo se ani nesnaží zakrývat, že se ve finále jedná o politické volby. Pánové Rakušan i Fiala říkají, jak povedou zákulisní jednání, aby se dohodli na finálních členech Rady ČT. Takže jací zahrádkáři, jaké církve a jaké spolky tenistů? To je všechno jenom hra na demokracii. O nic jiného nejde. Ale určitě by stálo za to se zamyslet především nad tím zákonem a nad existencí České televize. Tak, jak dnes existuje, je podle mého názoru velmi nevyhovující. Nevím, jaký model by byl nejlepší. Modelů je mnoho, ale tento náš je absolutně vadný,“ konstatuje pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.
Závěr pojal zvesela díky článku „Opozice se spojila, chce odvrátit ‚ďábelskou koalici‘“ Martiny Machové na SeznamZprávy. „Tou ‚ďábelskou koalicí‘ jsou míněni pánové Okamura, Filip a Babiš, také tam jsou společně vyfoceni. A v článku jde o to, že by se mělo těmto ‚třem ďáblům‘ zabránit v tom, aby si navolili Radu ČT podle svého zřejmě tedy ‚ďábelského‘ úmyslu. Vyjadřují se tam k tomu všichni ti „demokraté“, ODS, také piráti. Jejich předseda Ivan Bartoš uvádí, že je hlavní, aby byla Rada nezávislá a nestávala se politickým bičem. Přitom je to v článku, který se celý zabývá tím, jak se jednotlivé politické strany staví k té volbě a jak budou vyjednávat o těch kandidátech. Tak to je trochu protimluv. Ale ten článek by mi sám o sobě nestál za tolik slov, kdyby mi neudělal trošku radost. No, dovolte mi trošku subjektivní radosti,“ dožaduje se Petr Žantovský.
Někteří kandidáti se v důsledku neosvědčili, jsou totiž neřiditelní
Způsobila mu ji tato věta z článku: „Ve sněmovních kuloárech se hovoří o změně strategie hnutí ANO kvůli tomu, že někteří kandidáti podporovaní například hnutím SPD (jako Petr Žantovský a spol.) se v důsledku neosvědčili – jsou totiž neřiditelní, a tedy nepotřební“. Ta mu přinesla opravdu nekonečnou radost. „Sice nevím, jak přišla na to, že jsem podporován SPD, asi ta paní nebo slečna byla při tom, když se volila tajně Rada ČTK, a zřejmě viděla do toho tajného hlasování. Ale mě na tom samozřejmě nejvíc potěšilo to, že jsem se neosvědčil, protože jsem neřiditelný. Bože můj, na tuhle větu jsem čekal několik let. Konečně někdo – a jsem rád, že je to právě Seznam Zprávy – pochopil, že jsem neřiditelný, že jsem absolutně neposlušný, že mě nelze podřídit žádným partajním nařízením. Konečně to někdo napsal, teď to mám černé na bílém, jsem tomu moc rád a budu to stále opakovat, že jsem neřiditelný. Přátelé, Petr Žantovský je neřiditelný. Tím se s vámi loučím,“ uzavírá Petr Žantovský.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
