Jen slov chvály se dostane v aktuálním přehledu mediálních zajímavostí článku Daniela Kaisera, který pod titulkem „Drzost Marka Hilšera a dalších“ vyšel v placené sekci Echo24. „Budu tu z něj několikrát citovat, protože ho považuji za jeden z nejlepších textů, které jsem za poslední rok četl. Jde absolutně přesně k věci a pojmenovává ty nejdůležitější fenomény. Zabývá se peticí těch 19 senátorů, organizovanou panem Hilšerem a podpořenou lidmi, jako je Halík a podobně. Ti otevřeným dopisem požádali Českou biskupskou konferenci, aby si rozmyslela nominace ekonomky Hany Lipovské do Rady ČT. A pan Kaiser to glosuje s jistou ironií velice pěkně slovy: ‚Zřejmě považují biskupy za takové senily, že je musí poinformovat o něčem, co jim ten, kdo je k nominaci svedl, neřekl‘. V tomhle duchu tenhle článek dál pokračuje,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Považuje to za velmi sympatické, protože aktivita senátora Hilšera je po všech stránkách absurdní. „Za prvé senátoři z principu nemají vůbec co mluvit do nominací pro mediální rady. Za druhé máme zákon, který vznikl po televizní krizi a který zcela jednoznačně určuje, kdo navrhuje, jakým způsobem a kdo může, či nemůže být členem té rady. Ale nic z toho, co Hilšer následován Halíkem a dalšími vyčítají České biskupské konferenci, není v kolizi s tímto zákonem 483/91 Sb. v novele z roku 2001. Dále pan Kaiser píše, cituji: ‚První vrstva cibule, kterou tu zřejmě musíme odkrojit, se týká Dominika Duky. Pražský arcibiskup a kardinál ztělesňuje tak nepochopitelnou věc, jakou je to, že některá konzervativní instituce ještě většinově zastává konzervativní postoje‘. Naprosto trefa do černého,“ oceňuje mediální analytik s tím, že útok byl veden nejenom na Hanu Lipovskou, ale i na Dominika Duku jako projev názorového střetu uvnitř římskokatolické církve.

Liberálové uvažují tak, že veřejné instituce patří jim, a to navždy