Pro Hamáčka byla prý vládní krize poučením. „Máme za sebou tři měsíce diskuzí vlastně o banalitě. Já když jsem se rozhodl, že vyzvu Antonína Staňka na post ministra kultury, tak mě nenapadlo, že z toho bude tříměsíční zákopová válka, která končí diskuzemi ústavních právníků, kam až můžeme natahovat Ústavu a jakou odbornost má mít ten či onen ministr.“ Dodal, že požádal o úplně normální věc, ale skončilo to „fackovačkou“. Na konci pořadu dodal, že při vládní krizi už napůl očekával, že krize skončí odchodem z vlády, takže už měl vyklizenou půlku kanceláře.

Soukup pravil, že mu přišlo, že se Hamáček v jednom bodě lekl kulturní veřejnosti, a proto Staňka odvolal. „To přece nebylo o tom, že bych se lekl kulturní veřejnosti,“ opáčil místopředseda vlády. Staňka prý nevyhodil proto, že odvolal ředitele Fajta. „Ba naopak, to bylo po konzultaci se mnou, já jsem o tom věděl, věděl o tom i pan premiér a já jsem pana ministra Staňka hájil a říkal, že kdyby se to stalo na Ministerstvu vnitra, že podřízený má takovéhle problémy, tak ho vyhodím taky.“

„Problém byl, že v následujících dnech Antonín Staněk prostě nebyl schopen to obhájit, on začal dávat rozhovory jak na běžícím páse, v jednom rozhovoru se ukázalo, že on úplně netuší, kolik je rozpočet Ministerstva kultury, a já jsem byl v situaci, že jsme byli před evropskými volbami, ten rezort rozhodně nebyl stabilní, my jako vedení strany jsme ho vyzvali, ať ten rezort uklidní a ať přijde s výběrovým řízením na ředitele Národní galerie. Tam se nic nedělo, k žádnému uklidnění nedošlo, tak jsem za ním zašel a řekl jsem mu: ‚Antoníne, asi by bylo nejrozumnější, kdybys tu funkci vzdal.‘ Úplně otevřeně, já jsem očekával, že tu funkci položí, my navrhneme nového ministra a pojedeme dál,“ vysvětlil Hamáček. A dodal, že Staňkovi se z ministerstva nechtělo, a to prý podcenil.