Pro Hamáčka byla prý vládní krize poučením. „Máme za sebou tři měsíce diskuzí vlastně o banalitě. Já když jsem se rozhodl, že vyzvu Antonína Staňka na post ministra kultury, tak mě nenapadlo, že z toho bude tříměsíční zákopová válka, která končí diskuzemi ústavních právníků, kam až můžeme natahovat Ústavu a jakou odbornost má mít ten či onen ministr.“ Dodal, že požádal o úplně normální věc, ale skončilo to „fackovačkou“. Na konci pořadu dodal, že při vládní krizi už napůl očekával, že krize skončí odchodem z vlády, takže už měl vyklizenou půlku kanceláře.
Co soudíte o Lubomíru Zaorálkovi?Anketa
Soukup pravil, že mu přišlo, že se Hamáček v jednom bodě lekl kulturní veřejnosti, a proto Staňka odvolal. „To přece nebylo o tom, že bych se lekl kulturní veřejnosti,“ opáčil místopředseda vlády. Staňka prý nevyhodil proto, že odvolal ředitele Fajta. „Ba naopak, to bylo po konzultaci se mnou, já jsem o tom věděl, věděl o tom i pan premiér a já jsem pana ministra Staňka hájil a říkal, že kdyby se to stalo na Ministerstvu vnitra, že podřízený má takovéhle problémy, tak ho vyhodím taky.“
„Problém byl, že v následujících dnech Antonín Staněk prostě nebyl schopen to obhájit, on začal dávat rozhovory jak na běžícím páse, v jednom rozhovoru se ukázalo, že on úplně netuší, kolik je rozpočet Ministerstva kultury, a já jsem byl v situaci, že jsme byli před evropskými volbami, ten rezort rozhodně nebyl stabilní, my jako vedení strany jsme ho vyzvali, ať ten rezort uklidní a ať přijde s výběrovým řízením na ředitele Národní galerie. Tam se nic nedělo, k žádnému uklidnění nedošlo, tak jsem za ním zašel a řekl jsem mu: ‚Antoníne, asi by bylo nejrozumnější, kdybys tu funkci vzdal.‘ Úplně otevřeně, já jsem očekával, že tu funkci položí, my navrhneme nového ministra a pojedeme dál,“ vysvětlil Hamáček. A dodal, že Staňkovi se z ministerstva nechtělo, a to prý podcenil.
„Já jsem sloužil pod Stanislavem Grossem, pod Jiřím Paroubkem, pod Slávkem Sobotkou, měl jsem vždy nějaké funkce, a kdyby za mnou přišel jakýkoliv z těchto předsedů soc. dem. a řekl: ‚Polož tu funkci,‘ tak ji položím. Rozhodně bych nepořádal tiskové konference, nevysvětloval, že to vidím jinak a že možná to předseda vidí špatně. Já bych respektoval stranickou disciplínu, to se nestalo a tam to vlastně začalo,“ dodal ještě předseda ČSSD. Soukup mu dal za pravdu, že stranická disciplína porušena byla.
Prezident prý věděl od začátku, že místo Antonína Staňka chce Michala Šmardu, Hamáček tvrdí, že mu tuto skutečnost oznámil již v květnu. A objasnil důvody, proč na Šmardovi trval: „Michal Šmarda je zkušený komunální politik, je to místopředseda ČSSD, který dostal nejvyšší počet hlasů na sjezdu, je to člověk, který umí mluvit, a já jsem říkal, v tom se lišíme od Andreje Babiše, že ministr kromě toho, že má řídit svůj rezort, tak je tam také od toho, aby lidem vysvětloval, proč ta strana, která je ve vládě, dělá to, co dělá. Tedy aby nevysvětloval jen kulturu, ale i další politiku sociální demokracie.“ Řekl, že problémy nečekal, mimo jiné také proto, že na sjezdu ČSSD jim Miloš Zeman vyčítal, že si neváží úspěšných komunálních politiků. Soukup dodal, že s prezidentem nesouhlasil, když tvrdil, že Michal Šmarda nemá kvalifikaci na Ministerstvo kultury.
Hamáček pokračoval: „Pan prezident, to je jeho vlastnost, on už jiný nebude, když vidí na politické scéně volný prostor, tak ho vyplní. Tak ho vyplnil i teď.“ Již od začátku měl v diskuzích s prezidentem pocit, že problém není jmenování Šmardy, ale odvolání Staňka. Prezident pak prý dospěl k názoru, že podle Ústavy Staňka odvolat musí, a tak se debata stočila k důvodům k nejmenování Šmardy. Soukup pak pochválil Šmardu za jeho prohlášení, že mu mandát od vedení strany nestačí, že chce mandát od voličů. Hamáček slíbil, že Šmarda bude jednou z nových tváří sociální demokracie.
Fotogalerie: - Hamáček zůstává
Luboš Zaorálek byl dle Hamáčka sázka na jistotu. Ale prý to nebylo tak snadné. „Museli jsme spolu dlouho mluvit a on pak akceptoval ty moje důvody, jakkoliv byl pro to, abychom nešli do vlády. Ale říkal, že to rozhodnutí už padlo a na rozdíl od jiných kritiků, kteří dodneška řvou, že z té vlády máme odejít, tak on řekl, že když už tam jsme a zaplatili jsme tu politickou cenu, tak pojďme společně udělat všechno pro to, aby ten projekt byl úspěšný, a za to si ho vážím,“ popsal výběr již zvoleného ministra.
Soukup se dotkl i preferencí ČSSD, které se podle posledních průzkumů nezvyšují, a zeptal se, zda za to může vládní angažmá s ANO. Dle Hamáčka za nízké preference a debakl ve volbách může to, že nezvládli „zkomunikovat“ poslední rok, kdy došlo k velkému sporu mezi Andrejem Babišem a Bohuslavem Sobotkou, který skončil odchodem tehdejšího ministra financí z vlády. „On pak působil jako volný radikál mimo vládu a soustředil se na volební kampaň a pak nám to osolil tou kauzou lithium, která nás srazila. Kdyby nebyla kauza lithium, která mimochodem po volbách vyšuměla...“ posteskl si Hamáček. A ohradil se i proti textům, které tehdy vyšly: „Když jsem viděl ty inzeráty, co dával Andrej Babiš tehdy, tak to vypadalo, jako že jsme to ložisko vytěžili, to lithium máme v Liďáku ve sklepě a chceme ho někomu prodat.“
Ale i po tom všem podle Hamáčka bylo lepší jít do menšinové vlády než se ztratit v opozici. Ale část sociální demokracie se s tím prý nikdy nesmířila. „Jako v Rozmarném létě, taky mu klepali tím provazem, až spadnul,“ popsal svou pozici. Je prý těžké bojovat o preference a vysvětlovat lidem, že ve vládě pracují dobře a plní svůj program, když lidé ve stejném tričku říkají: „Všechno blbě.“
„Přes to léto to vygradovalo do mně naprosto nepochopitelné situace, kdy čelní představitelé z regionů, jednoho specifického, z Ústí, v České televizi v prime time místo toho, aby vysvětlovali voličům, proč by nás měli volit, ve volbách, ve kterých oni budou kandidovat, tak 40 minut strávili tím, že vysvětlovali, jak je to všechno špatně,“ přidal Hamáček příklad. Pak souhlasil se Soukupem, že velká většina voličů odešla od nich a komunistů směrem k ANO, ale jejich úkolem ve vládě je ukázat, že to Andrej Babiš nemyslí se znevýhodněnými skupinami obyvatelstva tak dobře.
Soukup namítl, že jedno z nejvýraznějších opatření Babišovy vlády, zvýšení důchodů, prodal spíš Andrej Babiš než sociální demokracie. Za první zvýšení ještě z období menšinové vlády Hamáček zásluhy nechtěl, ale druhé si prý odpracovala Jana Maláčová. „Já si pamatuju tu debatu na koaliční radě, kdy pan premiér ze začátku moc neslyšel na devět stovek. Sociální demokracii se dá vyčítat spousta věcí, ale konkrétně v tom rezortu práce a sociálních věcí je Jana Maláčová velmi výraznou figurou, a i když se podíváte na podporu veřejnosti, tak lidé prostě vidí, že tou ministryní práce je ona a ona je tam rok. Za ten rok je to podle mě velmi dobrá práce.“ Soukup zapochyboval, že zda je toto cesta, jak lidi přesvědčit, ale dle Hamáčka ano.
Jana Maláčová
Soukup poznamenal, že Maláčová už byla dvakrát v Aréně. „Ona je tak zvláštně konfliktní, taková startovací,“ poznamenal. Hamáček řekl, že jeho zkušenosti jsou jiné, ale prý Soukup není první, kdo to říká. Moderátor ještě dodal, že mu přišla velmi energická a pohotová, ale občas také jako někdo, kdo mluví rychleji, než to má rozmyšlené. Hamáček opáčil, že to si doba žádá, kdo udělá kompromis, je podle něj dnes za pitomce a jako styl politiky bouchání do stolu dal Donalda Trumpa, Borise Johnsona nebo právě Andreje Babiše. „Já si myslím, že to skončí nějakým průšvihem, protože ta konfliktní politika většinou končí konfliktem, a pak to nedopadne dobře,“ tvrdil. Ale pokud se Maláčová bije za potřebné, tak to je dle něj správně.
Celý pořad ZDE
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: kas
