Začněme pěkně popořádku. „Zpráva nám dorazila dnes. Státní zástupce ji nyní prostuduje a poté ji postoupí policejnímu orgánu. Zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu, to znamená, že se k ní nebudeme nijak vyjadřovat, nebudeme ji komentovat ani zveřejňovat, aby nebyl zmařen účel trestního řízení,“ oznámila 2. ledna mluvčí Štěpánka Zenklová.

Městské státní zastupitelství v Praze podle řady médií nedoporučilo Ministerstvu financí zveřejnění zprávy OLAFu o vyšetřování farmy Čapí hnízdo zveřejňovat. „V tomto smyslu jsme reagovali i na dotaz Ministerstva financí, kdy jsme sdělili, že zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu a že podle nás jsou důvody pro to, aby nebyla zveřejněna právě s ohledem na trestní řízení,“ dodala mluvčí. Upozornila ale, že zveřejnění ministerstvu nemohou žalobci zakázat, jde pouze o jejich vyjádření k věci.

Pojďme se podívat, jak na takové případy hledí trestní řád. „Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům,“ stojí v trestním řádu. Laicky řečeno, státní zastupitelství mohlo Ministerstvu financí zveřejnění zprávy OLAFu prostě zakázat. Ale nakonec resortu „jen“ doporučilo ji nezveřejňovat.