Začněme pěkně popořádku. „Zpráva nám dorazila dnes. Státní zástupce ji nyní prostuduje a poté ji postoupí policejnímu orgánu. Zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu, to znamená, že se k ní nebudeme nijak vyjadřovat, nebudeme ji komentovat ani zveřejňovat, aby nebyl zmařen účel trestního řízení,“ oznámila 2. ledna mluvčí Štěpánka Zenklová.
Městské státní zastupitelství v Praze podle řady médií nedoporučilo Ministerstvu financí zveřejnění zprávy OLAFu o vyšetřování farmy Čapí hnízdo zveřejňovat. „V tomto smyslu jsme reagovali i na dotaz Ministerstva financí, kdy jsme sdělili, že zpráva bude zařazena do vyšetřovacího spisu a že podle nás jsou důvody pro to, aby nebyla zveřejněna právě s ohledem na trestní řízení,“ dodala mluvčí. Upozornila ale, že zveřejnění ministerstvu nemohou žalobci zakázat, jde pouze o jejich vyjádření k věci.
Pojďme se podívat, jak na takové případy hledí trestní řád. „Osoby, kterým byly orgány činnými v trestním řízení poskytnuty informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění, pro účely trestního řízení nebo k výkonu práv nebo plnění povinností stanovených zvláštním právním předpisem, je nesmějí nikomu dále poskytnout, pokud jejich poskytnutí není nutné k uvedeným účelům,“ stojí v trestním řádu. Laicky řečeno, státní zastupitelství mohlo Ministerstvu financí zveřejnění zprávy OLAFu prostě zakázat. Ale nakonec resortu „jen“ doporučilo ji nezveřejňovat.
Psali jsme:
Státní zástupci ovšem měli ještě jednu možnost. V poslední době je u řady citlivých informací z vyšetřování hodně skloňován takzvaný veřejný zájem. Z tohoto důvodu ustál před časem svoji kárnou žalobu před Nejvyšším správním soudem například jeden z žalobců olomouckého Vrchního státního zastupitelství. A operoval s ním ve svém nedávném soudním řízení i někdejší detektiv ÚOOZ.
A trestní řád myslí i na veřejný zájem, který v případě stíhání premiéra české vlády Andreje Babiše a vlivného představitele Poslanecké sněmovny Jaroslava Faltýnka, o jejichž vydání se hraje, rezonuje víc než harfa v symfonickém orchestru. „Informace, na které se vztahuje zákaz zveřejnění, lze v nezbytném rozsahu zveřejnit pro účely pátrání po osobách, pro dosažení účelu trestního řízení, nebo umožňuje-li to tento zákon. Uvedené informace lze také zveřejnit, odůvodňuje-li to veřejný zájem, pokud převažuje nad právem na ochranu soukromí dotčené osoby,“ stojí dále v trestním řádu. Proč pražské státní zastupitelství zvolilo alternativu „nedoporučujeme zveřejňovat“, a oč ji opírá, není dosud známo.
Další záležitostí, která by neměla zůstat bez pozornosti veřejnosti, je postoj Ministerstva financí. To 4. ledna na svém webu uveřejnilo tiskovou zprávu ve znění: „Ministerstvo financí zveřejňuje závěry ze Zprávy OLAF k Čapímu hnízdu“. Respektive na web dalo tři odstavce, „na základě provedené právní analýzy zveřejňuje podstatné závěry, ke kterým dospěl OLAF v rámci svého vyšetřování“. Čtenář se tak dozví, že v projektu Čapí hnízdo byly nesrovnalosti. „Zpráva nám byla doručena 27. prosince. Hned po převzetí byla přeskenována. Dokumenty mají kolem padesáti stránek a tisíc příloh, vše uvedeno v angličtině. Hned po přeskenování byly papíry poslané příslušným orgánům, jako například Nejvyššímu státnímu zastupitelství a podobně,“ vysvětlila ještě týž den v televizi Barrandov ministryně financí Alena Schillerová. A jak odůvodnila, že zprávu ministerstvo nezveřejnilo celou? „Dostali jsme kolem padesáti žádostí o zaslání dokumentů na základě práva na informace. Nicméně jsme dostali doporučení, abychom ji nezveřejňovali, neboť probíhá trestní řízení,“ uvedla na pravou míru Schillerová. Podle ní však zveřejnili tři odstavce, které dokládají pochybení při schvalování dotačního programu.
Na dotaz moderátora Jaromíra Soukupa, zdali se jedná o výjimečnou událost, nebo je obvyklé, že OLAF vyšetřuje pravidelně různé projekty, Schillerová uvedla, že se o nic mimořádného nejedná. „OLAF provádí vyšetřování několikrát do roka, bylo tomu tak i v minulosti, proto bych netvrdila, že se jedná o něco mimořádného. Dnes jsme například posílali výzvy k vyjádření ohledně vyjmutí sedmi dotačních programů,“ vysvětlila. Ministerstvo podpořily i Lidové noviny, které napsaly, že „zprávu četly“. „Výsledky vyšetřování potvrzují existenci nesrovnalostí, které se dotýkají finančních zájmů Evropské unie,“ píše se v závěrech podle Lidových novin, které zvolily titulek: „LN nahlédly do zprávy OLAF o Čapím hnízdě. Kolem Babiše jen našlapuje“.
Kde je tedy problém, když je věc podle Schillerové až na nesrovnalosti v pořádku? Podle šéfa poslanců Pirátů Jakuba Michálka například v tom, že ministerstvo na svém webu nezveřejnilo přepis ze zprávy, ale část z takzvané doporučující zprávy. „To, co má ministerstvo na webu, to není zpráva OLAF. Ta zpráva se opravdu týká toho, jakým neoprávněným způsobem měly být použity prostředky Evropské unie. A proč Evropská unie požaduje, že by je měli zaplatit občané České republiky,“ prohlásil po prostudování zprávy OLAF na pražské policii Michálek. On i další člen výboru Miroslav Kalousek (TOP 09) po návštěvě policie uvedli, že se ve zprávě skutečně mluví o dotačním podvodu. „Musím dementovat informace médií, že se tam neobjevuje slovo podvod,“ dodal Kalousek.
Gerhard Nowak
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
