„Nějak zapomněli, že je nikdo nevolil.“ Neumann, Šafr, Klíma… Žantovský se do nich obul

09.07.2022 4:44 | Komentář

TÝDEN V MÉDIÍCH O vykutálených myslitelích, kteří se vydávají za nezávislé novináře, aby si urvali podíl na miliardách, co mají vyplynout z nové formulace autorského zákona, pojednává úvod pravidelného přehledu mediálních zajímavostí. Petr Žantovský v něm také upozorňuje na založení společenství PRAK, což je zkratka složená z prvních písmen slov Proti Represi A Kriminalizaci. „PRAK vznikl jako reakce na skutečnost, že se v naší společnosti rozmáhá neblahá praxe eliminace vládě a dalším oficiálním strukturám nepohodlných názorů a jejich nositelů,“ prozrazuje mediální analytik.

„Nějak zapomněli, že je nikdo nevolil.“ Neumann, Šafr, Klíma… Žantovský se do nich obul
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mediální analytik Petr Žantovský

Anketa

Co vy a letní dovolená?

hlasovalo: 5991 lidí
„Boj o miliardy z autorských práv. Nezávislá média chtějí férový podíl.“ Takový titulek vetknul portál Forum24 k článku Ondřeje Neumanna z Hlídacího psa. „Článek otevírá zajímavá věta: ‚Nezávislá média jsou čtvrtým pilířem demokracie, bez nich se systém dříve či později zhroutí‘. To je stará známá mantra novinářů s ambicí být postavení na roveň těm předchozím pilířům, tedy moci zákonodárné (parlament), exekutivní (vláda) a soudní. Tihle vykutálení myslitelé však – jistě nikoli nevědomky – opomíjejí podstatnou věc: všechny tři jmenované mocenské pilíře jsou výsledkem nějakého typu volby, a z ní mají odvozen svůj mandát. Kdežto novinář je ten, kdo cosi publikuje a jeho jediným ‚oprávněním‘ je pracovní smlouva. To je jasné jak facka. Jenže tu platí Čapkovo ‚Je strašně nudné říkat pravdu lidem, kteří chtějí slyšet něco úplně jiného‘,“ uvádí pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Z Neumannova článku se dovídáme, že u nás nejsou média nezávislá, za což může Babiš, Rusko, Čína a Zeman. „To je, jako by to vystřihli z předvolebních novin koalice Spolu. Fráze bez obsahu a aktuálnosti. Nálepka bez argumentu. Přitom kdo jsou podle Neumanna ti ‚nezávislí‘? Například jeho vlastní Hlídací pes, Reportér Magazín či regionální síť Drbna.cz. Tedy vesměs média, přinejmenším ta první dvě jmenovaná od A do Z, která jsou hlásnými troubami současné mocenské elity, jdou jí na ruku a nenacházejí na ní zpravidla ani smítko něčeho nekalého. Prostě propagandistické kanály v různých smyslech toho slova. Prohlašovat taková média za ‚nezávislá‘ či dokonce ‚ohrožená‘ je podobné, jako kdybychom v roce 1977 označovali Rudé právo za orgán Charty,“ kroutí mediální analytik hlavou nad Neumannovými nesmysly.

Za podíl na miliardách budou „nezávislí“ ještě nezávislejší

Jak je to ve skutečnosti a co žene Neumanna a spol. k podobnému balamucení veřejnosti, odpovídá vzápětí. „Za šermováním frázemi o nezávislosti a svobodných médiích slyšíme cinkot peněz. Tahle squadra se totiž domáhá podílu na miliardách, které prý mají vyplynout z nové formulace autorského zákona. Tito ‚nezávislí‘ si proto vytvořili nátlakovou partu jménem Asociace online vydavatelů a snaží se urvat část těch miliard pro sebe. Jenomže je zde namístě jednoduchá otázka. Jestliže se tzv. nezávislá média stanou finančně závislá na mocenských rozhodnutích státu, kam se pak poděje jejich ‚nezávislost‘? Nebude ještě více nahrazena slouhovstvím a ostentativní vděčností? Hádejte, můžete jednou,“ nepochybuje Petr Žantovský, že bude každému hned jasné, co jsou ti „nezávislí“ Hlídací psi a spol. zač.

Migrační téma, otevřené Angelou Merkelovou před sedmi lety a týkající se většinou běženců ze zemí Třetího světa, má dnes nové a nečekané obrysy. „Mluvíme o migraci Ukrajinců z jejich vlasti. Zvedla se vlna solidarity, mnoho lidí chápalo pomoc lidem z válčící země jako přirozené gesto humanity. Mnoho lidí ale už postupně vystřízlivělo, když se ukázalo, že velká spousta migrantů nepochází z ohrožených zón, ale přijíždějí k nám v autech, jejichž cena se pohybuje v milionech, vystojí si frontu na finanční dávku a odjedou do jiného, podobně benevolentního státu. Je řada případů, například mediálně známý od Matěje Stropnického, kdy naši lidé poskytli ubytování Ukrajincům, a ti se odvděčili dosti nepěkně – se vším byli nespokojeni, stále měli nataženou dlaň, nic jim nebylo dost dobré,“ poukazuje mediální odborník.

Zmocněnec pro oblast dezinformací šéfa na pranýř nepožene

Proto také není divu, že mnoho podobných výpomocí skončilo odchodem hostů. „To je však stále docela tabuizované téma, alespoň v mainstreamových médiích, která odezírají ze rtů premiéra Fialy tu jeho nepravdivou mantru ‚jsme ve válce‘. Přitom nejsme. Ale premiéra jeho vlastní poradce pro dezinformace Michal Klíma jistě nepožene na pranýř za veřejné lhaní. Skutečně dobrých materiálů na toto téma je pomálu. Jeden z těch nejzajímavějších zveřejnil formou rozhovoru před pár dny Vlastimil Veselý ze Společnosti pro obranu svobody projevu na svém blogu Za oponou migrace. Tak rozumný a vyvážený text jsem už dlouho nečetl. Proto si dovolím ocitovat několik pasáží,“ říká pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Čeká nás těžká doba. Stát, kraje i města nebudou míst dost peněz, aby zajistily základní potřeby svých občanů – energie na vytápění a svícení, provoz škol a nemocnic, veřejnou dopravu. Opravdu si můžeme dovolit podporovat integraci cizinců?
To by bylo téma na dlouhý článek. Úspěšná integrace vysoce kvalifikovaných cizinců, špičkových odborníků, kteří dají přednost naší zemi před konkurenčními nabídkami odjinud, se rozhodně vyplatí. Problém je, že politici a úředníci pod tlakem politických neziskovek často rezignují na pečlivou selekci příchozích. Na válečné uprchlíky a ekonomické migranty se vztahují naprosto odlišná pravidla a je také rozdíl, zda poskytujeme dočasnou ochranu nebo podporu pro trvalé usazení. Dost podceňovanou otázkou je, zda chceme peníze z veřejných rozpočtů, které budou napjaté víc než kdy dřív, vydávat na nezbytnou podporu integrace v oblasti zdravotnictví (najít si lékaře, specialistu apod.), bydlení, školství, anebo jej vyplýtváme na dotování zábavy a kulturního vyžití.

Bezpečnostní riziko při nekontrolované imigraci z tohoto regionu

Co si myslíte o řešení vlny ukrajinské migrace do ČR?
Solidární pomoc uprchlíkům na začátku války byla rozhodně správná. Nyní už je čas na selektivní přístup. Ti, kteří se zatím nemohou vrátit do svých domovů, podporu jistě nadále zaslouží, i když nejsme první sousední země podle Dublinské úmluvy. Je však třeba myslet i na bezpečnost našich občanů a na kontrolu příchozích. Někteří mohou mít kriminální minulost a reagovat na to, že jsou pro tamní vládu nežádoucí. Na Ukrajině bylo rozdáno velké množství zbraní bez jakékoli evidence, což jen zvyšuje bezpečnostní riziko při nekontrolované imigraci z tohoto regionu.

Zájmem ČR by mělo být, aby se tu trvale usadili vysoce kvalifikovaní odborníci, kteří posílí konkurenceschopnost naší ekonomiky a nezatíží veřejné rozpočty. Ostatní, až pomine v jejich regionu bezpečnostní ohrožení, by se měli vrátit domů – i v zájmu své vlasti. Podobně to vnímá i prezident Hospodářské komory Vladimír Dlouhý: „Nejsem si jist, zda současná migrace z Ukrajiny může přispět k řešení nedostatku pracovníků na českém trhu. Jistě, využijme i tuto příležitost. Všichni však už dnes víme, že složení běženců se nesrovnává s profesní strukturou poptávky českých zaměstnavatelů“.

Dle odhadu úřadů nyní pobývá v ČR asi 300 tisíc ukrajinských uprchlíků, převážně žen s dětmi. Značná část se jich však pohybuje neznámo kde. Ministerstvo vnitra poslalo kontroly na 1600 adres, kde se uprchlíci měli zdržovat, a podle mluvčího Ministerstva vnitra „bylo zjištěno, že 20 % kontrolovaných se trvale nezdržuje na zadané adrese“. Pokud však stát nemá informace o tom, kde se nachází skoro 100 tisíc cizinců neznámé identity, není to v pořádku a je třeba urychleně sjednat nápravu. Jinak se lidé budou cítit ohroženi a původně vysoká míra solidarity s Ukrajinci se může obrátit proti nim.

„To jsou jasná slova. Proč nezaznívají odtud, odkud bychom to očekávali – od vlády a jí dirigovaných médií? Odpověz si každý sám,“ vybízí mediální analytik.

Mocensky vnucovaná dogmatika jediného správného názoru

Bezesporu za nejdůležitější událostí mediálního rozměru je oznámení o založení společenství PRAK, což je zkratka složená z prvních písmen slov Proti Represi A Kriminalizaci. „PRAK vznikl jako reakce na skutečnost, že se v naší společnosti rozmáhá neblahá praxe eliminace vládě a dalším oficiálním strukturám nepohodlných názorů a jejich nositelů. ‚Převahu opět začala nabývat podezíravost, pomluvy, nedůvěra, oportunistická snaha zneužít podanou ruku coby výraz slabosti, chamtivost, netolerance, sobectví a fanatismus. Postupně začalo být opět omezováno svobodné vyjadřování. Mediální prostor byl postupně ovládnut názorovými a zájmovými, ekonomicky silnými kartely, což znamenalo názorovou restrikci v mnoha oborech, od politických, přes ekonomické, až po vzdělávací, kulturní, vědecké – a v neposlední řadě i zdravotnické‘,“ cituje Petr Žantovský z úvodního prohlášení PRAKu.

V něm se dále píše, že oponentní, kontroverzní, nebo dokonce i pouze jen jiné než mocensky prosazované názory začaly být vytlačovány z masových sdělovacích prostředků a jejich nositelé ostrakizováni. „Namísto názorové plurality a nezbytně související diskuse začala být mocensky vnucována dogmatika jediné správné, ba dokonce jediné možné hypotézy, vyšetřovací verze, jediného správného názoru. Tyto autoritářské a diskriminující tendence, které začaly být uplatňovány jak v médiích, tak ve školních osnovách, ve vědeckém výzkumu, a prostřednictvím „cancel culture“ (falešné „politické korektnosti“) i ve společenském chování, považujeme z historického pohledu za vyloženě anticivilizační,“ konstatují zakladatelé společenství PRAK.

Likvidace nežádoucích myšlenek a lidí z veřejného prostoru

Ti zároveň upozorňují, že k tomu všemu jsou ještě jsou v poslední době připravovány pokusy tuto názorovou hegemonii uzákonit a všechny „protivné“ názory a postoje perzekvovat, a dokonce pomocí zneužitých či přímo k tomuto účelu pokroucených zákonů umožnit jejich kriminalizaci. „Úplným extrémem jsou pak vládní prohlášení, že ústavně zaručené svobody vyhledávat a šířit informace se netýkají tzv. lží (přičemž o tom, co je lež, rozhodne výlučně exekutiva), završené výzvou k oznamování výskytu vládě nevyhovujících názorů, včetně jejich nositelů, s cynickým dovětkem, že prý nejde o udávání, ale téměř o občanskou ctnost,“ připomíná PRAK iniciativu ze stránek Úřadu vlády s názvem „Braňme Ukrajinu, braňme Česko“.

Ing. Miloš Zeman

  • BPP
  • První přímo zvolený prezident ČR
  • prezident České republiky

„PRAK tedy zjevně povstal proti orwellovské praxi likvidace nežádoucích myšlenek a lidí z veřejného prostoru, a dokonce jejich trestního stíhání za pomoci překroucených nebo zneužitých zákonů, jak nám nedávno napověděl nejvyšší státní zástupce Igor Stříž. Připravuje se i nová ‚antidezinformační‘ legislativa, o čemž zase hovořil premiér Petr Fiala a jeho poradce pro média Michal Klíma. Ocitáme se tedy rovnýma nohama v jakési obdobě studené války, kdy názor může být zločinem a jeho držitel zločincem. Podle svého vyjádření společenství PRAK hodlá sledovat případy osob, které jsou perzekvovány či přímo trestně stíhány nebo dokonce vězněny za svobodné projevy svého přesvědčení, s těmito případy seznamovat veřejnost i úřady a podle svých možností pomáhat postiženým osobám. Pochopitelně půjde především o právní pomoc,“ podotýká Petr Žantovský.

Politické elity, nejste všemocné, nemáte absolutní moc nad životy

Považuje za skvělou zprávu, že v mezích Václavem Havlem kdysi tolik oslavované občanské společnosti vzniká iniciativa na ochranu názorových „vyvrhelů“. „Význam to má dvojí: jednak skutečně může dojít k účinné pomoci v takových případech, jednak je to jasný signál pro vládu a mocenské složky státu, který říká zhruba toto: ‚Politické elity, nejste všemocné, nemáte absolutní moc nad životy a názory lidí, nemáte důvěru velkého množství obyvatel, a ti se nebojí to vyslovit veřejně‘. Pokud tomuto sdělení politická vrchnost neporozumí, zavede ji to k vládnutí nikoli demokratickému, nýbrž diktaturnímu. A něco podobného jsme v minulém století zakusili nejméně dvakrát. Chceme-li jedinou nápadnou paralelu, pak vzpomeňme na chartistický Výbor na ochranu nespravedlivě stíhaných (VONS). Ten sledoval veškeré politické diskriminace, PRAK se chce soustředit zejména na ty, kdy půjde o svobodu slova.“ porovnává mediální analytik.

Podstata je ale dost podobná a smysl rovněž: pokusit se vrátit vlastními silami do společnosti více svobody a zbavit ji aspoň trochu strachu, který se stává velmi rychle hlavní mocenskou zbraní naší vrchnosti. „Není také jistě náhodou, že mezi zakládajícími členy PRAKu najdeme dva chartisty – Lenku Procházkovou a Jana Schneidera. Oba jsou důkazem, že zlé časy jsou zpátky. PRAK rozeslal na všechny mediální strany, včetně mainstreamových, pozvánku na svou první tiskovou konferenci, která se koná už toto pondělí dopoledne. Kolikpak asi našich liberálně-(údajně)-demokratických médiusů se dostaví a poreferuje o tom ve svých médiích? Nechci být škarohlíd, ale hádám, že žádný. Jednou z nejúčinnějších forem cenzury je totiž mlčení. O čem se nemluví, jako by nebylo. PRAK ale je a věřme, že dostojí svým příslibům,“ dodává pro ParlamentníListy.cz Petr Žantovský.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Jiří Hroník

lic. Marek Novák, MBA byl položen dotaz

česká ekonomika

Dobrý den, nemám žádné ekonomické zdělání, tak spoléhám na to, že mi to vy jako odborník -našel jsem si, že se hospodářské politice věnujete vysvětlíte a hlavně nastíníte řešení, protože se bojím, že se řítíme do zkázy. Co přesně znamená, že důvěra v ekonomiku u lidí roste? Jaké to pro ni bude mít n...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Co bude se Škodovkou? „Němci nejsou milosrdný národ,“ řekl Holec. A dal štulec Pekarové

21:32 Co bude se Škodovkou? „Němci nejsou milosrdný národ,“ řekl Holec. A dal štulec Pekarové

Hostem pořadu Podtrženo, sečteno na XTV.cz u moderátora Luboše Xavera Veselého byl komentátor Petr H…