„Škody už neodvrátíme.“ Pirát Pikal, místopředseda Sněmovny, pro PL o jednání s Babišem

8. 3. 2021 15:02

„Dostali jsme se do stavu, kdy vláda konečně začíná spolupracovat s opozicí. Bohužel nevím, zda to bude stačit k tomu, aby se odvrátily nejzásadnější škody, nebo aby se obnovila důvěra v politickou reprezentaci,“ řekl místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal (Piráti). Neschválit nouzový stav bylo podle jeho slov nutné, aby premiér Andrej Babiš začal s opozičními stranami vůbec mluvit. Pikal zároveň předpokládá, že poslanci stihnou schválit změnu volebního zákona, jinak by prý zklamali jako politici. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz také upozornil, že při schvalování vakcín a léků je nutné vyvarovat se politickému tlaku.

„Škody už neodvrátíme.“ Pirát Pikal, místopředseda Sněmovny, pro PL o jednání s Babišem
Foto: Piráti
Popisek: Vojtěch Pikal
reklama

Poslanci projednávají změnu volebního zákona kvůli rozhodnutí Ústavního soudu, který dosavadní nepoměrný volební přepočet hlasů označil za protiústavní. Během čtvrtečního jednání hnutí SPD odstoupilo od požadavku vidět celou republiku jako jeden volební obvod. Nakolik je podstatné zachovat rozdělení podle krajů?

Anketa

Má poslanec Lubomír Volný vaši důvěru?

34%
66%
hlasovalo: 14041 lidí

My jsme od začátku říkali, že má smysl zachovat volební kraje a jsou k tomu dva důvody. Jeden je, že Ústavní soud tuto část zákona nezrušil, tudíž vzhledem k nedostatku času vyjednat všechny další věci, zdrželo by otevření otázky volebních krajů – kolik jich má být a podobně – celý proces. Celou novelu by to mohlo vystavit nebezpečí, že bude přijata pozdě, a tím pádem i celé volby vystavit otázce legitimity.

Druhý důvod je, že v České republice probíhá politická soutěž na úrovni krajů, takže má smysl je použít ve volebním systému do Sněmovny. Vytváří se tím vazba poslance k nějakému regionu, volič má svého poslance, který je z jeho regionu, a podobně. Proto nám tento systém volebních krajů navázaných na samosprávné kraje tak, jak jsou dnes ustanoveny, dává smysl. 

Když jste sledoval ve Sněmovně diskusi kolem změny volebního zákona, máte dojem, že se podaří zákon schválit dostatečně včas, aby mohl pro letošní parlamentní volby platit? Jakou tomu dáváte naději? 

Z diskuse, která dnes proběhla na plénu, bych ten dojem úplně neměl, ale vyjednávání kolem běží už nějaký měsíc a postupuje přiměřeně rychle. Není to rychlost, jakou bych si představoval, nicméně se postupně daří nacházet nějaké styčné body a posouvat se dál, ať už je to rozhodnutí o 14 krajích, nebo shoda, na nějaké aditivní klauzuli pro koalice, kterou Ústavní soud také zrušil a je třeba ji přepracovat. 

Všichni ve Sněmovně vnímají, že kdybychom nedokázali přijmout úpravu volebního zákona, a jedná se opravdu o malou věc, o dva paragrafy, tak bychom zklamali jako politici a jako Sněmovna. 

To, k čemu v Poslanecké sněmovně dochází a proč je potřeba tak rychle schválit novelu, bylo načasování rozhodnutí soudu. Stalo se tak na začátku letošního roku po třech letech a rozběhla se bouřlivá diskuse, zda je účelové, nebo nikoliv, jestli mělo nějaký konkrétní důvod a tak dále. Jak načasování rozhodnutí vidíte vy? 

Já načasování nevnímám jako účelové, já ho vnímám jako nešťastné. Přijde mi trochu smutné, že se to řešilo na Ústavním soudu tři roky a my máme zákon za necelý rok vyřešit. Nestaví nás to do dobré pozice. Na druhou stranu chápu, že pokud Ústavní soud došel k názoru, že je současný systém protiústavní a odložil by vykonatelnost rozhodnutí až po volbách, šli bychom všichni k volbám s tím, že probíhají podle neústavních, neférových pravidel, což by pro jejich legitimitu určitě nebylo lepší. 

Od té doby, kdy v české vládě vznikla takzvaná opoziční smlouva, následkem čehož vznikl i nepoměrný volební systém, nastal v České republice problém, kdy opozice vždy kritizovala volební zákon, protože přichází o hlasy. Ale kdykoliv se pak do vlády někdo z opozice dostal, zákon nezměnil, protože z něj těžila právě sama vládní strana. Myslíte si, že se konečně blížíme do fáze, kdy se tohle změní? 

Nevím. My jsme k tomu měli volební heslo, které si nyní dovolím připomenout: Kapři si rybník sami nevypustí. Například pro nás, pro Piráty, je v současné době přechod v zásadě nevýhodný. Rozhodnutí Ústavního soudu nás reálně připravuje, ať už v samostatné kandidatuře nebo v koalici, o nějaké mandáty, protože už jsme v hladině voličské přízně, kdy by pro nás začal být nepoměrný systém výhodný. Smlouvu o vytvoření stabilního politického prostředí, jak se jmenovala, nepovažuji za úspěšnou, protože od té doby jsme měli s tímto volebním systémem daleko nestabilnější vlády. Je to způsobené tím, že vlády, i když měly většinu mandátů, se reálně neopíraly o většinu voličů, protože malé strany byly o mandáty připraveny. Takový systém v minulosti nepřispíval ke stabilitě, ale byl částečně výhodný pro toho, kdo byl zrovna oblíben nebo u moci. 

Teď to vypadá, že nastolíme skutečně rovný volební systém, co se týká přepočtů hlasů voličů na mandáty tak, aby měl každý volič stejný hlas bez ohledu na to, kterou stranu volí. Samozřejmě tam zůstane aditivní klauzule nebo klauzule pro vstup do Sněmovny (splnění určité procentuální hranice, pozn. red.), která vytváří nějakou nerovnost, ale tu se bohužel v tuto chvíli asi ve Sněmovně odstranit nepodaří. Takový odvážní tady nebudou a také jde o jednu z věcí, kterou Ústavní soud nezrušil, takže není otevřená cesta, aby se snižovala například klauzule pro kandidující strany. Snížení by vedlo k ještě větší a neúnosné fragmentaci Sněmovny, protože tady není kam dávat sekretariáty poslaneckých klubů. 

Je pravda, že Poslanecká sněmovna neměla nikdy tolik stran jako nyní a dochází místo…

…na začátku volebního období se dělala stavební úprava, aby se vytvořil prostor, tuším, pro sekretariát klubu TOP 09. 

Podle posledních výsledků průzkumu agentury Median dohání předvolební koalice Pirátů a Starostů a nezávislých hnutí ANO. To se od doby, kdy ANO vstoupilo do politiky, nestalo a hnutí nikdy nezaznamenalo takový pokles. Znamená to z vašeho pohledu změnu politické mapy? Nebude mít hnutí ANO už takovou sílu?

Nás podpora samozřejmě těší, ale uvidíme, co se ještě stane, do voleb je daleko. Vyjádření důvěry občanů v nás odpovídá i tomu, jak vnímají současná vládní opatření a jak vláda zvládá krizi. Nebo nezvládá. 

Jak koalici se Starosty a nezávislými vidíte vy? Je přínosná a má stále smysl i přesto, že se volební systém pravděpodobně změní? 

Určitě má pro nás mysl a pro mě osobně ze dvou pohledů. Za prvé, já pocházím z Olomouckého kraje, kde jsme si tuto spolupráci historicky vyzkoušeli – nejdříve na úrovni Olomoucké radnice, teď na úrovni kraje a nyní ve Sněmovně. Takže nám se obecně dobře spolupracuje a vím, že to může fungovat. Za druhé, v koalici můžeme být jasným vyzyvatelem vládnoucího hnutí ANO. 

Spolupráce byla poměrně náročná, co se týká přípravy a ještě náročná je, musí se sladit dvě samostatně fungující organizace, co se týká vnitřních zvyklostí a procesů. Nyní ještě pracujeme na společném a skutečně komplexním programu s výhledem na vstup do vlády. Jde o opravdu zásadní úkol, protože chceme mít program podrobný, abychom mohli představit jasný plán, abychom věděli, jak budeme po volbách postupovat, a aby panovala široká shoda. Vnímám spolupráci pozitivně. Osobně se mě to zásadně nedotkne, nejsem v kraji lídrem, ale osobní ambice se někde ukazovat jsem neměl, takže mi to nevadí. 

Váš kolega Mikuláš Ferjenčík mi řekl, že od doby, kdy Poslanecká sněmovna vládě neschválila prodloužení nouzového stavu, začal premiér alespoň trochu s opozicí jednat. Je to tak? 

Ano, tento pohled vnímám jednoznačně. Kolegové, kteří to přímo řeší, mají větší šanci a větší přístup k jednání. Jsou také vládou více vnímáni a naše návrhy si vláda adaptuje rychleji. 

Co si o tom myslíte? Znamená to, že bylo nutné vládu donutit, aby opozici alespoň trochu vyslyšela? Bylo k tomu nutné neschválit nouzový stav? 

Ukázalo se, že bohužel není jiná cesta, protože na začátku panovala napříč Sněmovnou o vyhlášení nouzového stavu poměrně shoda, pak byla shoda i na jeho prodlužování, ale neshoda na tom, jak se má nouzový stav používat a jak vypadají opatření. Přišli jsme s návrhem pandemického zákona, abychom se mohli přepnout z nouzového stavu do nějakého stavu přiměřenějšího tomu, jaké nebezpečí nám vlastně hrozí. To se bohužel prostě nestalo.

Pak jsme si tedy užili různé výzvy, ať nestrašíme druhou vlnou a jdeme schválit zahrádkářský zákon, což se tedy oboje stalo, bohužel v opačném pořadí. Takže teď jsme se dostali do stavu, kdy vláda konečně začíná spolupracovat s opozicí. Bohužel nevím, zda to bude stačit k tomu, aby se odvrátily nejzásadnější škody, nebo aby se obnovila důvěra v politickou reprezentaci, a tím i v ta opatření. 

Kolem nedůvěry lidí a respektování opatření se diskuse v posledních měsících hodně točí. Pokud nedojde k poklesu nově nakažených koronavirem, měl by se uzavřít průmysl a výroba v celé republice tak, jak to někteří odborníci doporučují? Je to možné nebo by ekonomické následky byly tak fatální, že by nešlo o dobrý nápad? 

Pokud se čísla nezlepší, tak bez ohledu na to, jestli zavřeme nebo nezavřeme průmysl, dojde k přetížení zdravotnictví, k nárůstu úmrtnosti a dlouhodobým ekonomickým škodám, které budou srovnatelné nebo větší. To je potřeba si říci. I když se na ten problém díváme ekonomicky, tak z hlediska dlouhodobých problémů, ať už se to týká dopadů na vzdělanost lidí, jejich psychické zdraví, jejich odkládanou péči a podobně, neobsahuje celá krize jen akutní zdravotní a ekonomické problémy, ale i dlouhodobé zdravotní a ekonomické následky, které jsou tím větší, čím větší je akutní krize nyní. 

Jaký je váš pohled na vakcínu Sputnik V, kterou konečně začala zkoumat Evropská léková agentura. Dosud tomu tak nebylo, zkoumat ji začal náš Státní ústav kontroly léčiv, Slovensko ji nakoupilo, používá ji Maďarsko a další země. Jak moc by se do rozhodování o tom, jakou vakcínu použít, měla plést politika? 

Myslím, že jednoznačnou věci, které je třeba se vyvarovat, je politický tlak na schvalování či neschvalování léků nebo zdravotních prostředků. Přijde mi velmi smutné, že se tím Sputnikem například zabývají lékové agentury až teď, ale to je prostě dáno tím, že dříve o to nebylo požádáno ze strany výrobce nebo vývojáře. Tato chyba je na jejich straně, byl moment, kdy se dalo diplomatickou cestou požádat už dříve. 

Co se týká, že vakcínu schvaluje náš Státní ústav pro kontrolu léčiv, je to cesta přiměřená, i když lepší by byla Evropská léková agentura, protože obavy z toho, že naše úřady budou pod politickými tlaky, jak to známe ostatně i z jiných aktuálních vyšetřování, prostě existují. A v tu chvíli to může podkopat důvěru v danou záležitost. Tahle možnost tady existovala vždy. Ostatně Velká Británie si AstraZenecu nechala schválit předem, když ještě fungovala v rámci Evropské unie. Možnosti zde existují, akorát po nich u nás nikdo nesáhne, dokud není pozdě.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vrbětice: „Takový nadšení po roce 89.“ Zklamaný Ondřej Hejma o Západu. Proroctví

7:42 Vrbětice: „Takový nadšení po roce 89.“ Zklamaný Ondřej Hejma o Západu. Proroctví

„Šaráda pokračuje,“ myslí si o Vrběticích komentátor Ondřej Hejma. „Je to pořád ta stejná politika k…