V úvodu se spolu dámy bavily o šíření koronaviru, Fridrichová chtěla vědět, jestli má paní docentka doma roušku nebo respirátor. „Nemám, ale když jsem šla dneska sem, tak jsem zvažovala, jestli si podávat tady s lidmi ruce, což jsem nakonec udělala, ale myslím si, že to je jedna z věcí, které bychom mohli zvážit. S tím zvýšeným každodenním mytím rukou je tohleto jedno z dobrých opatření, které sice naráží na nějaký úzus slušnosti a naší každodenní interakce, na který jsme zvyklý, ale možná by se vyplatilo najít nějaký jiný způsob, jak se zdravit bez toho, že se nutně dotýkáme s cizími lidmi, poznamenala Stöckelová hned na úvod. Fridrichová se na to konto zamyslela nad tím, s kolika lidmi se při příchodu do Českého rozhlasu políbila. „Doufám, že na vás teď nic nepřenesu. Spolu jsme se nelíbaly.“
Pokud jde o strach z koronaviru, paní docentku nepřekvapuje, protože nejen Češi nakupují potraviny ve velkém. „Když se podíváte, tak dneska ráno útok na Asiata v Londýně s tím, že tady nechceme ten tvůj koronavirus a tak dále. Takže určité projevy hysterie nebo paniky můžeme vidět v evropských i mimoevropských zemích,“ pravila paní docentka.
Psali jsme:
Propadají Češi zbytečné panice, pokud jde o koronavirus?Anketa
Fridrichová dodala, že se předseda vlády Andrej Babiš hojně vyjadřuje k epidemii koronaviru, a činí tak i v době, kdy delegace z Evropského parlamentu analyzuje jeho střet zájmů, který popsali auditoři Evropské komise. Sluší se dodat, že Babiš si trvá na tom, že střet zájmů nemá, a české europoslance, kteří na něj poukazují, označuje za zrádce a předsedkyni výboru pro rozpočtovou kontrolu Moniku Hohlmeierovou za pomatenou.
Docentku Stöckelovou však zaujalo něco jiného. Překvapilo ji, jak moc se zlepšila kvalita ovzduší v Číně za jeden měsíc, když kvůli koronaviru poklesla průmyslová produkce.„Je naprosto fascinující, jak tento mikrobiální svět ovlivňuje ten náš makrosvět způsobem, jakým s ním nedovede pohnout Pařížská dohoda nebo další věci,“ upozornila Stöckelová s tím, že se prostě lidé mohou chovat jinak, a šetřit tak klima planety.
Posléze konstatovala, že čeští odborníci uklidňují své spoluobčany, že koronavirus není v tuto chvíli horší než každoročně se opakující epidemie chřipky, na kterou také řada lidí zemřela, ale není jisté, že na to Češi, Moravané a Slezané slyší.
„Myslíte si, že Češi mají možnost odborníkům věřit, když zároveň de facto na vlastní oči sledují v médiích umírání lidí na ten virus?“ zeptala se.
Stöckelová konstatovala, že odborníkům nebude stačit bádat ve svých slonovinových věžích a musejí více komunikovat s veřejností, protože důvěra člověka k člověku nepadá z nebe.
„Vidíme, že odborníci se nemohou spoléhat na to, že tu důvěru dostanou zadarmo. Je důležitá dlouhodobá komunikace s veřejností, a to nejen jednostranná, ale také oboustranná. Také poslouchat, co hýbe společností, jestli např. všechny vize odborníků, kam se společnost pohne skrze nové inovace, je něco, na co společnost slyší,“ upozornila paní docentka.
Fotogalerie: - Na vládě
„Mně přijde, že po té migrační krizi znovu zažíváme takové ty obavy z neznámého, protože ten koronavirus vznikl v Číně, o které toho víme celkem málo. A nemáme, domnívám se, příliš empatie k pojídání luskounů, netopýrů, cibetek a taky psů. Považujeme to za barbarské. Myslíte si, že tohle může hrát roli? Podle mého názoru trochu jo,“ ozvala se moderátorka.
A paní docentce poznámka moderátorky zaváněla rasismem.
„Tak s tímhle bych teda velmi silně nesouhlasila. V tom smyslu, že mi to vlastně zavání rasismem tohle,“ ohradila se Stöckelová s tím, že Čína přece není nějakou společností na nižším stupni vývoje. „O co méně je barbarské pěstovat slepice v klecových chovech a možná v hygienických podmínkách, ale pod vysokými dávkami antibiotik?“ zeptala se.
Psali jsme:
Poté se zastala švédské středoškolské aktivistky Grety Thunbergové. Její aktivita se prý paní docentce líbí. Ocenila, že Nora Fridrichová použila celé jméno mladé ženy, jen by ho prý nepřechylovala. „Takové to ‚Greta, Greta‘ mě vlastně jakožto feministku trochu irituje. Není to jen případ Grety Thunberg, ale spousty dalších žen, které ve veřejném prostoru označujeme jejich křestním jménem, jak bychom to u mužů nedělali,“ pravila.
Právě koronavirus a vynucená přestávka ve výrobě ukázala, že klima lze chránit.
„Možná koronavirus dokázal za měsíc více než klimatické hnutí za poslední dva roky. Ale neviděla bych to jako něco, co jde proti sobě, spíš jde o to, co koronavirus dokáže ukázat o možnostech velmi rychlé transformace společnosti,“ uvedla docentka.
Fotogalerie: - Za klima a sněhuláky
Fotogalerie: - Klima teď, škola později
Fridrichová konstatovala, že Greta Thunbergová se zvláště na dezinformační scéně proměnila ve druhého George Sorose a je vnímána velmi nedůvěryhodně. „Přestože je nositelem tématu, které je relevantní a dost aktuální,“ upozornila Fridrichová.
Podle Stöckelové hraje v nazírání na Gretu Thunbergovou i skutečnost, že vyzývá celou společnost k prudké změně, do které se řadě lidí nechce. Možná tu hraje jistou roli i již zmíněný strach z neznámého. Greta Thunbergová navíc podle paní docentky nepůsobí jako klasická žena, kterou by bylo možné klasicky zaškatulkovat a do jisté míry ovládnout. O to víc jsou z ní prý především muži zneklidnění.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
