Evropou, vzpamatovávající se z loňského vrcholu ceny zemního plynu, v tomto týdnu otřáslo jeho opětovné prudké zdražení, které přišlo po informacích, jež vhání nejistotu ohledně jeho dodávek pro starý kontinent. Důvodů pro tuto nejistotu je hned několik.
Norsko, které je největším evropským dodavatelem plynu od doby, kdy byly po ruském vpádu na Ukrajinu výrazně omezeny dodávky od Moskvy, se postaralo hned o první znejistění trhu s plynem, jelikož se kvůli odstávce zpracovatelského závodu Nyhamna společnosti Shell sníží celková produkce norského plynu.
V pátečním prohlášení pro agenturu Reuters tamní provozovatel plynárenské infrastruktury Gassco s odvoláním na Shell uvedl, že se tato „složitá situace“, způsobená problémy ve zpracovatelském závodě, protáhne hned na několik následujících týdnů.
Jste pro schválení česko-americké obranné dohody DCA?Anketa
Podle zdrojů agentury se plynové pole na severovýchodě Nizozemska, které je největším ložiskem zemního plynu v Evropě a desátým největším na světě, má uzavřít již k 1. říjnu. Plány na tento krok jsou zatím neveřejné, mluvčí nizozemské vlády však potvrdil, že tamní kabinet ve věci skutečně chce rozhodnout oficiálně již během tohoto měsíce.
Fotogalerie: - Česko proti bídě
Energetický expert a někdejší šéf Pražské plynárenské Pavel Janeček upozornil, že by přitom zásoby plynu v Groningenu dokázaly pokrýt běžnou roční evropskou spotřebu plynu a v minulosti se groningenské plynové pole významně podílelo na pokrytí evropské spotřeby. „V dobrých letech Evropy před koronavirou pandemií tvořil plyn z Groningenu 12 procent evropské spotřeby,“ uvedl Janeček pro ParlamentníListy.cz.
Nyní již však těžba v Groningenu probíhá v utlumeném režimu a do října se již má vytěžit maximálně 2,8 miliardy metrů krychlových plynu. Dle zdrojů agentury Bloomberg chystané rozhodnutí o uzavření plynového pole ještě není zcela nezvratné, a pokud by nastala další energetická krize nebo velmi studená zima, trvalo by asi jen dva týdny, než by se vrty znovu otevřely. V příštím roce by však mohla podle jednoho z lidí obeznámených s plány nizozemské vlády plynové vrty zasypat betonem.
Nouzové obnovení těžby, o němž se Bloomberg zmiňuje, je podle Janečka skutečně možné. „Je to možné. Je to stejné jako když naši politici zkoumali, co se stane, když Rusové přestanou dodávat plyn do Evropy a budou muset utlumit těžbu. V Rusku to podle ideologického mínění našich politiků způsobilo obrovské škody a nemožnost obnovy. A v Groningenu to možné je? Jasně, že je to možné! Otázkou je pouze nákladovost. O ničem jiném to není,“ poznačil někdejší šéf Pražské plynárenské a vzpomenul tak na některé politiky, kteří tvrdili, že po udělení stopky ruskému plynu již Moskva nebude mít možnost těžbu znovu obnovit.
Psali jsme:
Argumentem pro kontroverzní rozhodnutí mají být především častá zemětřesení, jež postihují oblast těžby, přičemž tento problém jmenuje i samotná těžařská společnost Shell. Těžba plynu se kvůli častý otřesům, jež nejsou silné, ale způsobují nemalé škody a dle Bloombergu poškodily od 80. let již tisíce domů, setkává s nelibostí místních obyvatel, hlavní záchvěvy, které předznamenaly konec těžby v Groningenu, však nenastaly v této oblasti – došlo k nim na nizozemské politické scéně.
Na počátku měsíce se debata kolem těžby v Groningenu, probíhající již od roku 1963, dostala do nizozemského parlamentu poté, co zpráva tamního vyšetřovacího výboru ohledně nepříznivých dopadů těžby plynu dle serveru Euractiv.com dospěla k závěru, že nizozemský stát a těžební společnosti kvůli jejich finančnímu zisku z těžby „zanedbaly dlouhodobá rizika“. Následovala ostrá dvoudenní debata a nizozemský premiér Mark Rutte během ní jen těsně přežil hlasování o nedůvěře, nastalé po obviněních, že vláda necitlivě reaguje na stížnosti kolem těžby. Jelikož rozhodnutí o urychlení ukončení těžby v ložisku – které je klíčovým zdrojem plynu pro velkou část západní Evropy a také základem nizozemských veřejných financí – přišlo nedlouho po těchto perných chvílích pro Rutteho kabinet, dává obě události agentura Bloomberg do vzájemné souvislosti.
Souvislosti je třeba hledat jinde, míní Janeček
Podle energetického experta bychom měli „hledat paralely mezi tím, co je možné v Evropě a nemožné v Evropě a co je možné jinde ve světě a nemožné jinde ve světě“. „Jestliže v Evropě není možno těžit frakováním, a v Americe ano – a ještě jsme se odstřihli od potrubního plynu, tak pak je zcela zřetelné, že se stáváme závislí na někom jiném. Ať si milostiví čtenář domyslí,“ doplnil.
Janeček také poukázal na kompletní demontáž německých jaderných elektráren a znovu zdůraznil, že je případné znovuobnovení těžby plynu po jeho ukončení velmi nákladnou záležitostí. Aktuálně dle něj v Evropě dochází u těžby plynu, jeho dodávek do Evropy a energetické bezpečnosti k něčemu, co by se v kontextu aktuálního dění dalo označit za „sabotáž“. „Také odstavujeme stabilní zdroje. To rozhodně není náhoda. Je to v zájmu velkých peněz a v zájmu přesunu aktiv, který by za normálního stavu nebyl možný,“ míní.
„Nemyslím si, že by ta zemětřesení byla tak závažným důvodem, aby se ta těžba nedala v nějakém objemu provozovat,“ uzavřel Janeček vyjádření k údajným důvodům pro ukončení těžby plynu v největším evropském ložisku.
Psali jsme:
„Ruský plyn se do Střední Evropy vrátí“
Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) v minulém týdnu uvedl, že již zásoby plynu v Česku přesáhly 2,5 miliardy kubíků a zásobníky tak jsou naplněny více než ze 70 procent. „Aktuální tempo jejich růstu je dostatečné k tomu, aby se zásobníky před zimou naplnily,“ avizoval na svém twitteru.
Dle Janečka je však toto Síkelovo ujištění pro českou energetickou soběstačnost „úplně irelevantní“. „To je úplně irelevantní. Já mu to říkám pořád – zásobníky jsou určené pro špičkovou spotřebu, ale my potřebujeme zajistit kontinuitní dodávky plynu. Je to provozní záležitost. Vždyť to není benzínka. Pokud to politici nechtějí chápat, tak je mi to líto,“ zhodnotil expert výrok ministra Síkely.
Pokud by byla letos tuhá zima, byl by to dle něj problém. „V Evropě by chybělo kolem 30 miliard kubíků a měli bychom vyhlášené regulační stupně. Ale nechci spekulovat – záleží, jak tuhá zima by byla a jak dlouho by trvala,“ doplnil.
K dodávkám ruského plynu do Evropy Janeček poukázal, že ten stále proudí například na Slovensko, do Rakouska či do Itálie. Pokud bychom chtěli obnovit dodávky k nám, šlo by prý odebírat ruský plyn skrze Slovensko „zcela bez problémů“. „Je to politická záležitost. Podívejte se na vyjádření německých politiků, včetně Roberta Habecka, kterého považuji za zhůvěřilost energetické politiky – i on říká, že v případě diskontinuity dodávek ruského plynu bude mít Evropa ‚obrovské problémy‘. Zároveň zaznívají vyjádření některých manažerů, kteří říkají, že je pouze otázkou kdy, ale že se ruský plyn do střední Evropy vrátí, protože ta jeho cenová politika bude atraktivní. To tak je,“ shrnul energetický expert.
„Výsměch“ od vlády
K ceně plynu poté Janeček dodal, že důležité je se podívat na to, za kolik jej kupujeme a za kolik jej prodáváme spotřebitelům. „Tam si myslím, že jsou nemravné marže,“ zdůraznil.
To potvrzuje i Eurostat, podle něhož ve druhém pololetí loňského roku patřila elektřina a plyn v tuzemsku k nejdražším v Evropě a ceny plynu pro domácnosti se loni dle něj zvýšily meziročně nejvíce ze všech zemí Evropské unie, a to až o 231 procent. To však rozporoval i premiér Petr Fiala (ODS), jenž se ve svém vyjádření ohradil proti unijním statistikám a oponoval jim s tvrzením, že „data o cenách energií zveřejněná Eurostatem neodpovídala realitě“. „Reálné ceny jsou v podstatě poloviční oproti těm, které byly zveřejněné,“ míní.
„Vůbec se to nevysvětlilo. Pokud bychom měli špatná čísla my, tak by je měli i ostatní. Vláda se prostě o levný plyn a elektřinu do České republiky nepostarala, což je vidět na výkonosti české ekonomiky a to, že se o tom bavíme opakovaně, že ten či onen dodává pod stropem, tak to znamená, že ten cenový strop byl stanoven příliš vysoko a zároveň byl stanoven pozdě. Vládní energetický úsporný tarif, který připravovala (vláda) pět měsíců a platil týden, je pak jakýmsi výsměchem,“ doplnil energetický expert Pavel Janeček pro ParlamentníListy.cz.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radek Kotas
anaboca
