„Už se to tak říká.“ Odborník na dezinfo Foltýn šířil vyvrácený blud

Otakar Foltýn je důstojník, který i díky diplomu z práv už před třicítkou působil jako důstojník na generálním štábu. Na misích v Kosovu a v Afghánistánu prošel velitelstvím a od roku 2015 sepsal sám či se spoluautory už šest knih.

Od července 2022 do února 2023 působil jako náčelník Vojenské policie. Funkci opustil po sporu s ministryní obrany Černochovou, když přes její výzvy odmítl postavit mimo službu jednoho ze svých podřízených. Jednalo se o jeden z případů, o kterých se v průběhu jara hovořilo v souvislosti se zásahy ministryně Černochové, a které vyvrcholily podanou a nepřijatou rezignací náčelníka generálního štábu generála Řehky.

Foltýn ale velmi rychle našel novou práci na Pražském hradě, kam si ho Petr Pavel, pod nímž působil už na generálním štábu, vzal jako zástupce ředitele Vojenské kanceláře prezidenta republiky.

Anketa

Které datum je pro vás důležitější?

17. listopad 1939

81%

17. listopad 1989

Obě výročí jsou stejně významná

Nevím / Je mi to jedno

10%

hlasovalo: 13590 lidí

V médiích je jako tvář hradní Vojenské kanceláře poměrně vyhledáván, zejména ke komentářům dění na Ukrajině. V červnu ujišťoval, že Rusové pod tlakem ukrajinské ofenzivy panikaří, v červenci odhadoval, že vzpoura Jevgenije Prigožina zlomí Vladimiru Putinovi vaz. V září s redaktory Respektu hovořil o tom, že ukrajinská ofenziva může na jihu uspět a prorazit k Azovskému moři. „Sledujeme souboj opilého ruského medvěda s rozzuřeným ukrajinským vlkem,“ popsal situaci na frontě v červnu.

Jako vystudovaný právník a doktorandský student dějin na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy se Foltýn věnuje též problematice mezinárodního práva a hybridních konfliktů. Třeba v roce 2016 po vlně terorismu v Německu v médiích vykládal, že na teroristické útoky bychom si měli zvyknout, a neposilovat nenávist mezi muslimy a nemuslimy.

Jeho hlavním tématem se, tak jako u řady jiných, postupem času staly hybridní útoky z Ruska. „Ve srovnání se Severoatlantickou aliancí není nijak výrazně silné. Na číslech lze dokázat, že je Rusko slabší, a ví to. Proto se snaží prosadit své zájmy i jinou cestou. Cestou, kterou dnes označujeme za hybridní válku,“ říkal na ČT už v roce 2016.

Rusko podle něj neustále lže, zatímco ukrajinská propaganda je postavena na pravdě. „Strategická komunikace Ukrajinců je skvělá, osvobození okupovaných území má drtivou podporu téměř celé populace. Velmi profesionální je i komunikace navenek při získávání a udržování mezinárodní podpory. Významně se na tom podílí fakt, že ukrajinská vláda sice používá propagandu, bez níž to ve válce nejde, ale přitom nemusí lhát. Stačí upozorňovat na pravdivé skutečnosti. Nicméně dobře komunikuje směrem dovnitř i kremelský režim. Jeho propaganda je postavena na soustavném lhaní, ale je účinná a většina ruské populace akceptuje za vlasy přitažený narativ o velikosti Ruska, které je ohroženo,“ popsal v rozhovoru pro FORUM24.cz.

Plukovník Foltýn patří k těm, kteří setrvale upozorňují na nebezpečí dezinformací jako zbraně. Už v roce 2020 v rámci cyklu „Na frontách informační války“ hovořil o hybridní válce, která má tu výhodu, že nepoznáte, když začala.

Klíčovou fází je podle Foltýna narušení důvěry obyvatelstva vůči institucím státu a vyvolání atmosféry odporu vůči demokratickému systému a spojeneckým svazkům. Provádět se má masovým šířením dezinformací prostřednictvím médií i řetězových mailů.

Už v době, kdy působil na Hradě, vedl fascinující rozhovor s Petrem Ludwigem, který se proslavil v čase covidu jako propagátor nošení roušek a bojovník proti „antivaxerům“. Probírali, jak se bránit dezinformacím, a jak komunikovat s blízkými, kteří dezinformacím uvěřili. Foltýn zaujal exaktním výpočtem, že lež se šíří právě sedmkrát rychleji než pravda.

Ještě v čele Vojenské policie k tématu komunikace s „dezinformovanými“ blízkými zaujal jako hvězda reportáže pořadu 168 hodin, ve kterém se pustil do všech, kteří jsou „ve službách Putina“. V reportáži, ve které generál Řehka říkal, že jsme nikdy nebyli blíže konfliktu Ruska a NATO a ředitel BIS Koudelka mluvil o „velmi aktivní páté koloně“, vše Foltýn završil výzvou: Zkuste přesvědčit někoho ze svých příbuzných, kteří jsou proruští, aby nebyli. Je to dlouhodobá práce, která je strašně těžká, protože oni už do toho bludu upadli. Ten, o koho v tento okamžik soupeříme, jsou lidé, kterým je to jedno, nebo jsou nerozhodnutí nebo se v tom nevyznají a jsou zmatení. A ti by se do toho neměli propadnout.“ V tomtéž pořadu promluvil o bývalém řediteli Vojenského zpravodajství Andoru Šándorovi, že to „není bezpečnostní expert, ale šašek“.

Shrnutím jeho úvah k tématu byla na počátku října téměř devadesátiminutová přednáška „Dezinformace jako zbraně“, kterou uspořádal Evropský kulturní klub. Foltýn začal vtipem o názorech „předchozího pana prezidenta“, který smutně zakončil „teď jste se měli smát“. „Pokud jde o jeho názory na působení Ruska a jeho hybridní válku a dezinformace, tak předpokládám, že v této místnosti není nikdo, s kým by se dokonale shodl. Aspoň doufám,“ uvedl téma. Navázal dalším vtipem, že „válka je jediná zábava mocných, které se mohou účastnit i prostí lidé“, a úvahou, že vedení čáry mezi válkou a mírem je vlastně jenom právní konstrukt.

„Dám vám takový malý příklad, co se stane, když budete ve veřejném prostoru zastávat hodnotové postoje. Okamžitě se stáváte cílem trolíků anebo trotlíků. Zpravidla jsou to malí lidé, kteří kolaborují s kýmkoliv, kdo představuje autoritativní moc,“ zaznělo mimo jiné v přednášce. Aby konflikt zásadových postojů a malých trotlíků přiblížil, začal vykládat, jak on měl přednášku v Poslanecké sněmovně a „okamžitě se toho chytla nějaká pomýlená ženština s legračním příjmením Bobošíková“. Věcně prý v jeho přednášce nemohla najít chybu, protože tomu nerozuměla, tak se „chytla“ toho, že absolvent právnické fakulty měl v textu hrubku, aby byl za blba.

„Každého z vás si najde nějaká kolaborující rusofilní Bobošíková, která vám tam najde sebedebilnější chybu. Najdou vám to, zesměšní vás, napadnou vás, a pokud nenajdou překlep, tak najdou výrokovou simplifikaci a řeknou, že tak jednoduché to samozřejmě není. Budete soupeřit vy v přímém čase s někým, kdo si to připraví a pak má samozřejmě výhodu,“ varoval. Za tato slova mu Bobošíková pohrozila soudem.

Normální společnost podle něj akceptuje, že některé věci se nedělají. „Velmi pravděpodobně teď nepůjdete močit na ulici, ale dojdete si na záchod,“ uvedl pro příklad. Rozdíl je ale v tom, že někteří tato omezení neakceptují.

Radil například, že obhájce Ruska můžete dostat do „lehké kognitivní disonance“, když jim řeknete, že Rusové dělají Ukrajincům to samé, co nám Němci v roce 1938, protože to tito lidé obvykle odsuzují. „Vzhledem k tomu, že většina těch frustrovaných proruských trollů jsou lidé, kteří nemají moc velký přehled, nebo neutrpěli vzdělání, tak tohle u nich vzbudí pochybnosti,“ poradil. Jenže „pochybnost je znakem inteligence“, takže funguje jen na ty, kteří nějakou mají.

Ruský zloděj křičí

V průběhu přednášky se plukovník Foltýn mimo jiné dostal i ke „Gerasimovově doktríně“.

Nedávno jsme rozebírali, že tato „doktrína“ byla ve skutečnosti pouze teoretickou úvahou ve vojenském odborném časopise, ze které ruskou strategii udělal britský komentátor Mark Galeotti a po několika letech se za to omluvil a vyzval všechny, aby tento nepřesný termín nepoužívali.

Přesto se Gerasimovova doktrína i poté v Česku držela jako zásadní argument pro ruské expanzivní plány vůči Západu. Operoval s ní europoslanec Jaromír Štětina nebo plukovník Ivo Zelinka, který dokonce počítal, v jakém poměru jsou v této doktríně uplatňovány vojenské a nevojenské prostředky. Podle Františka Vrabela, podnikatele, jehož firma Semantic Visons nabízí unikátní systém odhalování dezinformací, je dokonce takto doktrína „všeobecně známá“. Stala se rovněž hitem na českém Twitteru.

„Nebyla vlastně od Gerasimova, nebyla to doktrína, ale už se jí tak říká,“ vyřešil problém plukovník Foltýn. Dezinformační scéna se podle Foltýna točí na tom, že Gerasimov svůj článek z roku 2013 psal jako popis toho, co dělá Západ v podobě „barevných revolucí“ či „Arabského jara“.

„Ale ona to zároveň byla informační operace na vnitřní obyvatelstvo, protože mu říkal: Západ to vůči nám dělá, tak to musíme dělat taky.“ Pak vše shrnul příslovím o zloději, co křičí, ať chytíte zloděje. Proč tato operace směřovaná k veřejnosti byla vedena v odborném časopise Vojensko-průmyslový kurýr s velmi omezeným nákladem, to už plukovník nevysvětlil.

Doktrína ale podle něj zapadá do dlouhodobého projektu Russian New Generation Warfare, podle kterého není cílem vojenské vítězství, ale změna režimu.

A následně podle jeho výkladu byla rozpracována autory Bogdanovem a Čekinovem do pěti fází.

Tvrzení, že žádná Gerasimovova doktrína neexistuje, plukovníkem Foltýnem přisuzované dezinformátorům, je ovšem oficiálním stanoviskem Vojenského zpravodajství ČR.

„V této souvislosti často zmiňovaný článek ruského náčelníka generálního štábu V. V. Gerasimova totiž představuje pouze shrnutí jeho názorů na způsob, jaký asymetrický způsob válčení používají protivníci Ruské federace, především USA. Z historického hlediska tak je možné snahy čelit Gerasimovově doktríně připodobnit k několika staletí trvajícímu boji církevních autorit proti ateistickému traktátu O třech podvodnících, který měl údajně ohrožovat základy hlavních náboženství – ačkoliv ve skutečnosti neexistoval,“ stojí v letošní výroční zprávě Vojenského zpravodajství.

Generál Andor Šándor, kterého ParlamentníListy.cz oslovily, moc nevěděl, co k jeho teorii o doktríně říci. „Obtížně se mi hodnotí slova lidí, kteří se sice dopracovali k vysokým hodnostem, ale nikdy reálně neveleli, aby si to zkusili v praxi. Pokud má pan Foltýn ambici být chytřejší než Mark Galeotti, tak to asi odpovídá jeho nabušenému egu, méně už asi jeho schopnostem,“ poznamenal.

Prezident Pavel podle Šándora v poslední době zaujímá k hodnocení války na Ukrajině realistické stanovisko, minimálně ve srovnání se zbytkem politických špiček. „S potěšením jsem zaznamenal, že od loňských názorů, že Ukrajina rychle dobude Krymu, dospěl k dnešním, poměrně realistickým, stanoviskům,“ dodal s tím, že realistické stanovisko je dnes bohužel takové, že Ukrajina nevyhrává.

„Nemůžeme zavírat oči před tím, co se děje na Ukrajině, ale i v Rusku, v ruském průmyslu. A konečně co dělají zástupci západního světa, kteří, třebaže na to mají, tak tu podporu vyjadřují mnohem méně,“ vysvětluje někdejší zpravodajský šéf.

„Zdůrazňuji, že jsem proti ruské agresi a nemám z toho žádnou radost. Ale nemůže mě to přivést k profesionální zhovadilosti, abych věřil třeba tomu, že Ukrajina může vyhrát bez letectva, jak také zaznívalo,“ dodává k tomu Šándor.

Pokud jde o Pražský hrad, kde plukovník Foltýn působí, čím dál častěji se hovoří o vlivu, který zde mají některé vlivové skupiny, věnující se mezinárodní politice. Například Radko Hokovský, který s Jakubem Jandou zakládal Evropské hodnoty. Foltýn sám má poměrně blízko ke skupině Čeští elfové, která se věnuje rozkrývání dezinformací a její tváří je Bohumil Kartous.

„Je na panu prezidentovi, zda se názory těchto institucí nechá ovlivňovat. On ze své pozice utváří názor veřejnosti, včetně odborné veřejnosti, a musí si toho být vědom,“ poznamenává. Pokud jde o pohled oněch organizací, je velmi skeptický. „Přistupovat k hodnocení světa idealisticky je fajn, ale být idealista a zároveň mít pravdu předpokládá, že se i svět bude chovat idealisticky. A to se nechová. Takže pokud mám mezery v geopolitice, jsem schopen hodnotit konflikty až od data jejich vypuknutí, tak bych si měl být vědom, s jakou informační výbavou se do hodnocení oněch konfliktů pouštím,“ uzavřel.