Anketa

Skončí válka na Ukrajině v roce 2023?

Ano

57%

Ne

43%

hlasovalo: 17934 lidí

„A když tam dáš ještě jedno přídavné jméno, nahradit ruská fosilní paliva, tak Green Deal naprosto platí. Budeme samozřejmě hledat fosilní paliva jinde včetně zemního plynu, uhlí a ropy, ale zbavit se Ruska je nepochybně zájmem Evropy. Takže tahle část je naživu, a upřímně si myslím, že v průběhu, řekněme, deseti let se velká část toho, co bylo podstatou Green Dealu, naplní rychleji, než jsme si původně mysleli, protože vítězové této situace díky obrovským cenám energií a hrozbě, že nebudou dostupné, jsou vcelku jasní: úspory, účinnost, obnovitelné zdroje a jádro v zemích, kde jsou schopni jádro postavit. Ropa, zemní plyn dlouhodobě prohrávají. A uhlí? Při vší úctě, také rádi občas dýcháme. Takže uhlí dostává odklad na několik let, ale za dvacet let nebude asi páteří evropské energetiky. Za třicet let to bude podle mě jádro, v nějaké míře obnovitelné zdroje. Doufám, že spíš jádro, tomu věřím víc. A účinnost a úspory,“ poznamenal dále Bartuška.

Fotogalerie: - Separatistický Tiraspol

Velmi kriticky pak hovořil například o tom, že nejsme schopni nic změnit, například zmínil předpisy pro schvalování klíčových staveb. „To, že nemáme rychlovlaky do Mnichova ani do Berlína, je naše chyba. Já jsem teď v červenci seděl u toho, když pan premiér Fiala přijal bavorského premiéra Södera, padla debata o infrastruktuře, a bavorský premiér řekl krásnou větu, takovou jemnou špičku, že nemá tolik času, aby jel do Prahy vlakem, proto přijel autem. Praha–Mnichov je vlakem šest hodin. A přitom rychlovlak do Berlína, do Mnichova, do Vídně nebo třeba i do Varšavy bychom už dávno mohli mít,“ zmínil Bartuška, že my jsme si za peníze postavili golfová hřiště či hezké parky, nikoliv infrastrukturu, jako to například udělali Poláci.

Co se týče soběstačnosti, podle Bartušky jsme v elektřině plně soběstační. „Máme přebytky,“ poznamenal dokonce. Čím to tedy je, že v přepočtu na kupní sílu máme jednu z nejdražších elektřin v Evropě? „Tak je to tím, že jsme cenotvorbu elektřiny provázali s burzou v Lipsku, což si myslím, že v dobách klidu a míru šlo vysvětlit. Ale v dobách války a současných cenových výkyvů je to nevysvětlitelné komukoliv z běžné veřejnosti, protože výrobní náklady na elektřinu u nás jsou, řekněme, mezi nějakými 7 a 20 eury na MWh, a aby stála 400 eur za MWh, nedává smysl,“ dodal Bartuška. Podle jeho slov by se pak nic nestalo, kdybychom u nás elektřinu, kterou vyrábíme za velmi nízkou cenu, prodali za nízkou cenu našim lidem a ven bychom obchodovali s jejími přebytky.

„Museli bychom mít kuráž to udělat. To je vše,“ sdělil.