„Veřejnost je napravo od Pinocheta.“ Změna je už cítit

11.07.2025 14:20 | Zprávy

Časy se mění. I velké mainstreamové magazíny, jako je například The Economist píší, že současný azylový systém nefunguje a vyzývají k jeho změně. Přitom v minulosti psaly něco docela jiného. Ze sociálních sítí k tomu zazněl komentář, že se jedná o bezpečný signál, že veřejnost je napravo od Pinocheta.

„Veřejnost je napravo od Pinocheta.“ Změna je už cítit
Foto: Repro Youtube
Popisek: Migranti směřující do Velké Británie

Azylový systém je dle The Economist ve stavu chaosu. Magazín popisuje jeho historii, tedy že vznikl v roce 1951 pro Evropu, aby chránil lidi prchající před represemi Stalina. V roce 1967 se pravidla rozšířila na celý svět, většina zemí je podepsala, ale málokdo je vymáhá a dodržuje, což se podepsalo na důvěře veřejnosti. Čína dnes přijímá méně uprchlíků než malé Lesotho a posílá Severokorejce zpět do gulagu. Během let se vstřícný přístup proměnil ve volání po nekompromisním vymáhání pravidel. Trump v USA omezil azyl téměř pro všechny kromě bílých Jihoafričanů a za deportace se chystá utratit víc, než jiné země dávají na obranu.

Novináři pokračují tím, že v Evropě se sociální demokraté začínají shodovat s dalšími stranami v nespokojenosti se systémem. Konflikty prý přibývají, cestování je stále dostupnější a příjmy v chudých zemích jsou mnohem nižší než v bohatých. Asi 900 milionů lidí by chtělo emigrovat. Legálně se do bohatých zemí dostanou málokdy, tak přicházejí s pomocí převaděčů. Mnozí už zjistili, že azyl funguje jako zadní vrátka. Neplíží se přes hranice, ale žádají o azyl přímo na nich. Vědí, že proces trvá roky, a mezitím mohou zmizet a pracovat načerno. Veřejnost také v uplynulých letech nabyla přesvědčení, že systém je zneužíván. Většina žádostí o azyl v EU je zamítnuta. Strach z chaosu na hranicích pomohl už v roce 2016 Brexitu i Trumpovi. Změny nálad si povšimli také uživatelé sociálních sítí. Benedict Spence glosuje, že pokud k takovému závěru dnes dochází The Economist a Financial Times, tak je veřejnost pravděpodobně už „napravo od generála Pinocheta."


Veletoč médií hlavního proudu neunikla ani dalším, kteří porovnávají změnu rétoriku během let.

Politici v současnosti podle novinářů musí znovu oddělit azyl od pracovní migrace. Na světě je 123 milionů vysídlených lidí, třikrát víc než v roce 2010. Všichni mají dle The Economist právo na bezpečí, ale to neznamená zaměstnání a sociální benefity v bohatých zemích. V roce 2023 přijaly země OECD 2,7 milionu žádostí o azyl. Je to rekord, ale pořád jen kapka v moři. Evropa přivítala Ukrajince, Turecko Syřany, Čad Súdánce. Pomoc v těchto zemích je levnější, v Čadu vychází uprchlík na méně než dolar denně. Bohaté země by měly víc financovat uprchlické agentury a pomáhat hostitelským zemím, aby uprchlíci mohli pracovat, tvrdí The Economist. Lidé na Západě chtějí pomáhat uprchlíkům, které vidí na svých březích. Ale ti, co dorazí, nejsou údajně vždy ti nejpotřebnější. Unicef tu potvrzuje tvrzení The Economist, že se jedná často o zdravé, silné muže s penězi na cestu.

The Economist připomíná, že když Německo v letech 2015–16 otevřelo dveře, milion Syřanů, kteří už byli v bezpečí v Turecku, šel za vyššími platy. Mnozí žijí produktivně, ale novináři se ptají, proč vlastně dostali přednost před jinými. Voliči chtějí v budoucnu více rozhodovat, kdo smí přijet do jejich domovů. Kdo přijde z bezpečné země, neměl by prý dostat azyl. Žádosti by se měly posuzovat v třetí zemi. Například Italská premiérka Meloni chce posílat žadatele do Albánie, ale Jižní Súdán, kam chce Trump posílat migranty, bezpečný není.

Dle The Economist uklidní další veřejnou diskuzi, pokud bude jasné, že nezvaní hosté nic nedostanou. Bohaté země potřebují pracovníky na farmy nebo do domovů pro seniory. Spořádaná migrace by pomohla všem. Ale stále nedořešené případy nelegálních migrantů jsou problém. Trumpovy deportace jsou kruté a drahé. Lepší je prý nechat v zemi ty, kteří už zapustili kořeny. Zároveň je třeba zajistit hranice a změnit pravidla pro nové příchozí. „Pokud liberálové nevytvoří lepší systém, populisté budou razit tvrdou linii." Jeden z internetových komentátorů si následně přisadil, že za to, co se nyní píše v mainstreamovém Economistu, liberálové lidem celých deset let nadávali do rasistů. 

 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

Článek obsahuje štítky

EU , média , migrace , OSN , Pinochet , The Economist , x

autor: Michal Poláček

FactChecking BETA

Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.

Přezkoumat
MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Veřejná doprava

Dobrý den, když tak myslíte na ekologii, proč v Praze není hromadná doprava pro všechny zdarma?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:
style="min-height:300px;"> reklama
Diskuse obsahuje 24 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

Loutkáře máte v Rusku, soptila Leyenová. Sype se jí prý i vlastní frakce

20:37 Loutkáře máte v Rusku, soptila Leyenová. Sype se jí prý i vlastní frakce

Ursula von der Leyenová přečkala hlasování o vyslovení nedůvěry. Zatímco politici z koalice to považ…