Švihlíková jednak reagovala na hrozbu, že by se zahraniční korporace „sebraly a šly“. „Tak se seberte a běžte,“ odvětila by jim Švihlíková, podle které je potřeba podpořit národní kapitál. „Ne ty, kteří nás vyžírají 30 let a my to blahosklonně tolerujeme,“ doplnila. Nástroje s tím něco dělat prý stát má, ale fascinuje ji, že se zatím nikdo o nic nepokusil, dokonce je problém i říci, že se jedná o něco, co nelze nadále tolerovat, protože to deformuje českou ekonomiku a znemožňuje rozvoj národních podnikatelských struktur.

Zaměřila by se na vztahy matek a dcer u společností. „Je potřeba říct to na rovinu, my vás budeme kontrolovat. Vy budete naše priorita, ne nutně pan Vomáčka s truhlářskou dílnou,“ řekla ohledně zahraničních společností. Je potřeba dát „signál“, řekla s tím, že tak by se vyjádřil premiér Fiala. Konkrétně signál: „My vám to už tolerovat nebudeme.“ Také komentovala dividendy, kde zmínila, že by byla pro tvrdší přístup, tedy aby stát přinutil firmy, aby se dividendy promítly do mezd.

Uvedla, že na západě je běžné, že pokud by někdo chtěl vyvádět velký zisk z firmy, tak finanční správa to nedovolí na základě toho, že by to mohlo firmu ohrozit. Shrnula, že možné je ledacos, ale znamená to postavit se zahraničním firmám, což podle ní místní politická sféra udělat nechce. Stejně jako postavit se za české zájmy. Dokonce i média hlavního proudu dle Švihlíkové přiznávají, že naše prostředí je „nedostatečně konkurenční“.

Spotřebitelé jsou prý neustále zaváděni na scestí, aby dělali chybná rozhodnutí. „To jsou ty různé balíčky, v telekomunikačních službách, v bankách. Kdy je to tak nepřehledné, že vy to v podstatě nemůžete porovnat,“ dala příklad a konstatovala, že zákazník pak skutečně nemůže udělat racionální rozhodnutí. To samé jsou podle ní slevové a věrnostní karty a neustálé „akce“. „U nás mají eldorádo,“ pravila s tím, že chybí potřebný dohled. Který má podle ní dělat stát, ale dostupné nástroje nejsou dostatečně používány, jak ze strany ÚOHS, tak ze strany ministerstva financí.