Rakovina v demokracii. Takový název měla přednáška profesora Jana Žaloudíka na setkání Klubu 2019, jehož členy jsou odborníci nejen z řad zemědělců a potravinářů. Mluvil například o důležitosti zdravotní nezávadnosti potravin. „Potraviny konzumujeme ve stovkách gramů celoživotně, léky užíváme jen v miligramech, pouze při potřebě a spíše až s věkem,“ upozornil lékař a bývalý senátor.
Má ruská pěvkyně Anna Netrebko vystoupit v Obecním domě v Praze?Anketa
„Realitou je, že výskyt většiny nádorů nám stoupá, významně nám stoupají nádory slinivky břišní, nádory jater. To všechno může souviset s karcinogeny v prostředí a v potravě. Některé nádory umí medicína zvládat, hlavně včasným záchytem a dobrou léčbou, a některé bohužel ne. Na ty zjištěné až v pokročilém stadiu osm až devět z deseti pacientů umírá, což platí především právě pro onu slinivku a játra. Obecně nám i v době blahobytu v posledních 30 až 40 letech nádory stoupají. Částečně je to jistě tím, že se lidé dožívají vyššího věku,“ vysvětlil. „Této problematice by se mimo jiné měla více věnovat hygienicko-epidemiologická služba. Ta se věnuje akutním infekcím jako je třeba salmonelóza nebo akutním intoxikacím, ale systematickou nádorovou epidemiologii jako státní instituci vlastně nemáme,“ upozornil profesor Žaloudík.
Černobyl? Více rakoviny štítné žlázy, úmrtnost ale klesla. Proč?
Profesor několikrát zdůraznil, jak moc jsou v léčbě onkologických onemocnění důležité dlouhodobé analýzy onkologických dat, praktické zkušenosti a selský rozum. Připomíná, že od roku 1977 je u nás veden národní onkologický registr, ale ohrožen může být například dobou jako byl covid, kdy čísla ohledně rakoviny byla opomíjená.
Fotogalerie: - Vody je dost
Zmínil dosud neujasněné souvislosti třeba s výbuchem černobylské jaderné elektrárny na Ukrajině v roce 1986. „Poté léta násobně narůstal výskyt rakoviny štítné žlázy, ovšem méně zhoubných forem. Smrtnost však klesla,“ říká a nabízí některé možné důvody. „Více pozornosti k této diagnóze? Diagnostická ultrasonografie uváděná tehdy do praxe? Efektivnější léčba…? “
Ukrajinské obilí? Zatím nevíme… Zajímají nás prý kuřata a salmonela…
Dostal otázku i na ukrajinské obilí, v němž prý například na Slovensku odhalili před časem pesticidy. „Já bych v této fázi neřešil Ukrajinu. To je příliš krátkodobá záležitost. Vůbec nevím, jak běží ty toky těch obilovin, kolik se ho sem vlastně různými cestami dováží…“ krčí rameny profesor Žaloudík. „To budeme vyhodnocovat až za několik let, bude-li vůle. Pokud by byly v dovozech zaznamenány nějaké akutní toxicity, třeba že do týdne někdo onemocní, tak to bude spíše infekce, třeba salmonelóza, což se samozřejmě netýká obilí. Přivezou-li se kuřata a mají salmonelu, tak se vyloučí z trhu a je hotovo. Ale to jsou jen ta akutní řešení,“ vysvětluje.
Hostem dalšího setkání Klubu 2019 v Trhovém Štěpánově byl profesor Jan Žaloudík. Foto: David Hora
„Jinak je samozřejmé, že jakékoliv cizorodé a toxické látky mohou způsobit spoustu neplechy i ve smyslu onkologickém. A to počínaje už skladováním a mykotoxiny, třeba aflatoxinem, jímž je prý ve světě zamořena možná až čtvrtina různě skladované produkce zrnin“ říká a vzpomíná například na to, že jsme před mnoha lety běžně používali pesticid DDT. „Ukázalo se, že je to endokrinní disruptor a karcinogen, tak se pak zakázal. Následně trvají pochybnosti o glyfosátu, ač nyní se překvapivě po nějakém čase zase povolil. A v posledních týdnech tu máme nový problém s umělým sladidlem aspartamem (E951), zařazeným nyní mezi kancerogeny v kategorii 2A, který je však do dávkového limitu dále povolen,“ krčí rameny.
Vadí vám, že ČT vysílá „komunistické“ seriály jako Chalupáři nebo Nemocnice na kraji města?Anketa
„A samozřejmě různých těch éček je strašná spousta. Já nevidím hlavní problém v tom, jestli toxická látka dokáže působit toxicky. To jistě. Ale problém vidím v tom, že je zde i nějaká podlimitní dávka chronicky kumulovaná v čase z různých, byť limitně kontrolovaných potravních zdrojů. Tedy třeba z hlediska onkologie a tvorby různých mutací v čase je to velmi neprobádaná a nijak systematicky státem nesledovaná oblast. Problém je, když je v nějaké potravině i podlimitní dávka, že pak potraviny různě kombinujeme a tím se dostáváme i nad limit. Také je různě metabolizujeme a defekty můžeme v sobě střádat. Některé látky rozpustné v tucích v sobě organismy nosí velmi dlouhou dobu. A toto všechno je hlavně potřeba analyzovat a dlouhodoběji systematicky sledovat, aby to nebyly jen dohady,“ připomíná profesor Žaloudík.
„Bylo by dobré se trochu více zabývat třeba právě dopady všech oněch ‚éček‘, nejde-li jen o prověřené látky typu vitaminů a přirozených složek. I věhlasné kontrolní instituce jako je FDA, WHO a evropské agentury nezřídka překvapivě mění svá stanoviska i po letech. Tyto agentury nebo i Světová zdravotnická organizace něco označí za karcinogen, pak to zase odvolá. Teď řeknou, že aspartam je karcinogen druhé A třídy, ale že to vlastně do určitého limitu nevadí. Že se to vlastně může používat dál, jen to sledovat. To jsou velmi rozporné věci. A já si myslím, že by se tím státní zdravotní instituce měly zabývat, a to za seriózního zájmu médií, byť to někdy může i komplikovat byznys. Ostatně rakovina zjištěná u byznysmena mu pak byznys rovněž komplikuje. Protože máloco je trvale jisté a máme pořád těch 27 tisíc mrtvých na rakovinu ročně. Něco třeba, jak už jsem řekl, souvisí i s věkem, ale z velké části nám to narůstá i u mladších jedinců. I moderní medicína dobře zvládá jen zhoubné nádory včas zachycené,“ připomněl.
Hmyz v potravinách? Jágr střelí gól a zapomene se...
Profesor Žaloudík nevynechal ani další velmi diskutované téma – tím je přidávání hmyzu do potravin. „Museli bychom definovat, jaký hmyz. Já jsem jednou v Thajsku ochutnal vařené červy a bylo to dobré, něco jako kuřecí prsíčka. Zda to bylo prospěšné či škodlivé vskutku nevím, ale bylo to jen jednou. Takže je určitě otázka, o jaký hmyz jde a jak je jako surovina zpracován. Existuje jistě i hmyz vysoce toxický, viz třeba takové majky a puchýřníci, ti obsahují toxiny obligátně. Jistě ne každý hmyz je takový. Třeba včelky nám odnepaměti dělají med a jsou také hmyz… Někdy je téma hmyz a strava spíše jen taková mediální senzace, pak třeba Jágr střelí gól a na hmyz se zase zapomene,“ uzavírá s nadsázkou profesor Žaloudík.
Mgr. Marek Výborný
Problém uskladnit obilí? A jeho cena…
K obilí z Ukrajiny se vyjádřil i bývalý prezident Agrární komory Zdeněk Jandejsek. „V pěti státech východního bloku se prokázalo, že obilí obsahuje látky, které už se u nás dlouhá léta nepoužívají. Jsou zakázané. V některých dodávkách se prokázal i mykotoxin. My jsme jediný stát z těch šesti států, kde jsme neprokázali nic,“ připomněl informaci, o které na setkání promluvil už minule. A zmínil další problém. „Máme žně a sklady už teď na třicet, možná čtyřicet procent plné. Takže bude obrovský problém uskladnit obilí. A bude se tlačit na co nejnižší cenu. Už teď jsou ceny poloviční, než byly ve stejném období loňského roku,“ poznamenal.
Jak od ostatních přítomných v reakci na jeho slova v tu chvíli zaznělo, nezaznamenali ovšem, že by se nižší cena obilí zatím nějak příliš odrazila například na ceně pečiva v obchodech. „Celá jižní část Evropy, Francie, Španělsko, Itálie… tam nebude toto obilí v takovém rozsahu. Ale tady nás zatlačí do kouta. S tím, že se pak bude naše obilí vyvážet. Pro nás zemědělce a potravináře je to nedobrá věc,“ pokračoval dál Zdeněk Jandejsek a upřesnil. „Pokud bychom tady neměli žádné obilí z Ukrajiny, tak vyvážíme kolem 3 až 3,5 milionu tun. Pokud tady máme i ukrajinské, tak budeme muset vyvézt o to víc.“
Jak je to s českou půdou? A ceny brambor; u zemědělce a v obchodě…
Zdeněk Jandejsek pak pro přítomné pustil záznam svého projevu na akci s názvem „Kudy z krize“, která se před časem konala v Táboře.
Rozebral například, jak je to s českou půdou, s jejím výkupem do zahraničí a upozornil, že nemáme pořádný zákon o ochraně zemědělského půdního fondu. Uvedl, že podle našeho zákona slouží zemědělská půda jako jakákoliv nemovitost, koupit si ji může kdo chce. Jako příklad nakupování české půdy zahraničními investory zmínil Šumavu. Právě tam, jak uvedl nedávno v rozhovoru pro Parlamentnilisty.cz další člen Klubu 2019, šumavský zemědělec František Svoboda, dochází k nákupu české půdy například i ze strany německých farmářů.
„Půda je v každém státě národním bohatstvím. A vždycky byla. Naše vláda to postavila jinak. Ať si půdu koupí, kdo chce, ať to funguje jakkoli. Všechny státy okolo nás mají jasná pravidla, stanovený zákon tak, že zemědělská půda je přísně evidovaná. Že si ji nemůže koupit nikdo jiný než ti, kdo na ní hospodaří. Mají dokonce zákon, jak Němci, tak Italové, tak Francouzi, že když se dědí půda, tak se nesmí dělit. V podstatě v těchto státech si půdu mohou koupit ti, kdo na ni hospodaří, nebo jsou součástí těch firem, které dělají potraviny,“ dal Zdeněk Jandejsek příklad.
Psali jsme:
Stejně jako na minulém setkání Klubu 2019 pak rozebral marže českých zemědělců, potravinářů a maloobchodního prodeje. „Za brambory v letech dobré úrody dostane zemědělec za kilo 3 až 4,50 korun. Jeho náklady jsou ale 3,50 až 3,80 korun na kilo. Musí vypěstovat sadbu, pohnojit půdu, zasadit brambory a vykonat další agrotechnické zásahy na půdě a nakonec vyorat, vytřídit, zabalit a dopravit k prodejci. Obchodník pak účtuje zákazníkům 12 až 16 korun za kilo,“ poukázal.
Za co prezident Agrární komory chválí a děkuje Nekulovi? Těžko říct…
Vyjádřil se i další ze zakládajících členů Klubů 2019, exsenátor a bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba.
„Klub 2019 sílí, osobnosti mezinárodního formátu přibývají. Úměrně tomu, jak plyne čas vlády národní katastrofy, jak ji označili Václav Klaus a Vlastimil Tlustý nebo Jiří Paroubek a kterou naopak berou a dokonce ji chválí představitelé oboru, který tato vláda směruje do útlumu, kteří by se měli jasně postavit proti ní, proti jejím konkrétním ministrům. Řeč je o resortu zemědělství a potravinářství, který cílevědomě ničí ministři KDU-ČSL s podporou premiéra Fialy. A kdo že chválí?“ položil řečnickou otázku, na kterou hned také odpověděl. „No přece prezident Agrární komory Jan Doležal. Chválí a děkuje. Komu? Ministrovi a odvolanému exministrovi Nekulovi. Za co? Těžko říct. Snad ne za to, že jako jediný z ministrů EU nezakázal dovoz obilí z Ukrajiny? Nebo za to, že Nekula odešel ze sněmu AK ČR a jeho delegáty označil za schizofreniky?“ kroutí užasle hlavou exsenátor a pokračuje.
Třeba ministr vezme růženec… A co chce udělat Jan Veleba?
„Nekula odchází a nový ministr KDU-ČSL s výborným jménem Výborný přichází. Má nulovou profesní odbornost, to je přece ‚scestná teze Andreje Babiše a hnutí ANO‘, jak pravil, přichází, aby snížil ceny potravin a pomohl řešit inflaci. Z Hradu, kde ho přijal prezident ještě než byl jmenován, dostal zřejmě úkol pomáhat dál Ukrajině,“ domnívá se Jan Veleba a jde dál.
„Co s tím, jaké má možnosti ministr zemědělství, pardon ministr zemědělců, jak sám sebe Výborný nazval? A jakou mají ti, jichž se politika KDU-ČSL a s politiky spřátelených šéfů nevládních agrárních organizací týká, tedy zemědělci? A jakou možnost mají ti, kteří zemědělství, provozu, ekonomice… zkrátka odborníci, kteří svému oboru rozumí? Třeba naše platforma, která byla založena před čtyřmi roky a předmětem našeho zájmu je české zemědělství a české potraviny, tedy Klub 2019?
Tyto otázky jsou legitimní a je třeba na ně odpovědět. Tak popořádku, zde jsou odpovědi:
- Nekula padl, byl nahrazen „ministrem zemědělců“ Markem Výborným, který začal své úřadování urážkou Andreje Babiše a nicneděláním proti dovozům obilí z Ukrajiny, které nepotřebujeme, a sliby Agrární komoře, které tak libě předal pan prezident Doležal české veřejnosti ve svém „rozhovoru“ deníku Právo 22. července (stránku si komora platí).
- Zemědělci, ti skuteční, kteří obdělávají půdu, chovají hospodářská zvířata a dávají na trh české kvalitní potraviny, ovoce, zeleninu, víno, tak ti ví své. Roste znechucení, kritika a první vystupují z komory. Prezident Doležal to řeší urážkami a sebechválou (viz Zpravodaj Agrární komory č. 24/2023).
- A konečně, jak to vidí odborníci, například naše platforma KLUB 2019. Budu jasný – začalo něco, co já, Jan Veleba, který se dva roky po válce narodil do rodiny rolníka Jana Veleby a tří starších bratrů, zemědělství je mým celoživotním osudem, něco, co zažívám poprvé, co si zkrátka nepamatuji. Klub 2019 dostává písemné výzvy, abychom přestali přihlížet a vůči útlumu české produkce se postavili. Respektive postavili proti těm, kteří jen přihlížejí a jako vrchol všeho jejich opětovně, bez protikandidáta, zvolený prezident Ing. Jan Doležal není schopen třísknout do stolu a říct dost.
- Jedná s dalším ministrem, poslouchá jeho sliby, úřaduje a píše filozofické traktáty.
Ale třeba ministr Výborný, teolog, historik a učitel, vezme růženec (jsou teď v akci se slevou 20 %), pomodlí se a přivodí zázrak a ceny potravin půjdou dolů a jejich česká produkce nahoru,“ říká s pořádnou dávkou sarkasmu bývalý prezident Agrární komory Jan Veleba.
A upozorňuje: „Spíše ale musí přijít někdo, kdo si nasadí klobouk, postaví se do čela a vyrazí na obranu českého zemědělství. Ano, klobouk, který jsme si nasazovali my a v dobách, kdy ještě politici o české zemědělství stáli. Přesto jsme to byli nuceni dělat. Proto jsem napsal prezidentovi AK ČR a členům prezidia dopis a chci naše názory tlumočit na nejbližším jednání prezidia. Čekat už není na co, leda na smrt,“ uzavírá.
Mgr. Marek Výborný
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: David Hora
karelhrabě
