Blížící se konec války na Ukrajině je výzvou nejen světové diplomacii, jak pružně najde schopnost hovořit s vítězem o porážce a podmínkách kapitulace, ale je i výzvou pro českou armádu. Jak zapomenout na většinu z toho, co se naučili její důstojníci ve škole, a vyhodit většinu z toho, co má, do starého železa. Vojáci budou muset drasticky přehodnotit své cíle, revidovat prostředky pro jejich dosažení a hledat chytré lidi, finance i technologie. Přesvědčit nás, že má cenu je platit. Měli by uvažovat i o tom, jak být užiteční v době míru a co nejméně neužiteční v době války.
První poučení je, že mír je přestávka mezi dvěma válkami. Druhým poučením z Ukrajiny je, že řeka je překážka horší než nepřátelské opevnění. Třetím poučením může být, že i dětské autíčko na vysílačku uveze minu či granát. Čtvrtým poučením je, že i mina může být ovládána vysílačkou a rozezná vlastní od cizích. Páté poučení je, kolik lidí při útoku protivníka umře, aniž dostane příležitost si vystřelit, a kolik jich za rok umře na průměrných 100 kilometrech fronty. Šestým poučením je řečnická otázka, zda česká armáda existuje proto, aby bránila stát, jeho kritickou infrastrukturu a civilní obyvatelstvo, nebo ji platíme, aby si hrála na státní žoldáky v cizině. Posledním poučením je, že když ve volbách zvolíte špatně, skončí to válkou.
Začíná zbrojení pro válku dronů a záškodníků. Ne, příští válku nepovedou těžce ozbrojená uskupení dělostřelectva, tanků a motorizované pěchoty za mohutného řevu uráááá. Nebude žádná bitva u Kurska. Nepotřebujeme obrněné krabice na pásech. Neuvidíte z nich dron, nevystřelíte na něj. Nejde z nich střílet ani do boků či vzad, jak to šlo ze starých bévépéček. Dnes jsou to pojízdné rakve s dokonalými, ale nepancéřovanými věžičkami, které lze proto zneškodnit velkorážnou odstřelovací puškou na půl kilometru. Příliš velké, příliš těžké. Příliš líné. Neumějí plavat, neumějí se potápět.
Nosnost de facto všech českých mostů je tragicky menší než váha takové kolony. Jejich technický stav je tristní. Skrytý dluh za dlouhou dobu jejich neopravování už přesahuje dva biliony korun. Navíc… každý most má nejen technický list, který je dnes už i na internetu, ale i GPS adresu. Rozbít ho raketou je otázkou minut. Problém mají i silnice z příliš měkké asfaltové živice. Kovové pásy obrněnců ji rozbijí, k silnicím ohleduplné gumou „obuté“ pásy kloužou v bahně. To je pro válku fatální rozdíl mezi tanky ruskými a západoevropskými.
Pro logistiku jsou ideální těžké české vozy TATRA Force ve verzích od 4 x 4 po 8 x 8, do hor pohraničních oblastí pak vozidlové komplexy, které nemáme, ale měli bychom vyvinout a vyrábět – analogy ruských arktických verzí DT-3, DT-4, DT-10, DT-20 a DT-30. Případně americký M561 Gama Goat na podobném principu, známý svou schopností jezdit po výjimečně drsném a bahnitém terénu vietnamského bojiště. Abychom se chovali ekonomicky: všechna tato vozidla lze v míru garážovat a sdílet s municipalitami či civilními provozovateli a používat jako nákladní či zásobovací, případně jako tahače dřeva v horách či s primitivním nástavcem jako radlice na odklízení sněhu či následků povodní. I ženijní verze jsou občas potřeba, když velká voda strhne most. Dost velká úspora pro stát, jestliže řidiči a mechanici dostanou takovouto praxi v terénu... Spolehlivost vyzkoušená, průchodnost terénem takřka absolutní.

Tento článek je uzamčen
Po kliknutí na tlačítko "odemknout" Vám zobrazíme odpovídající možnosti pro odemčení a případnému sdílení článku.Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Štěpán Kotrba