Zaorálek hned na úvod prohlásil, že v Afghánistánu sledujeme velmi neutěšený vývoj. „Mně to připomíná rok 1938, protože z jednání se úplně vynechala afghánská vláda, ze země utekl afghánský prezident, stejně jako tehdy z Československa Eduard Beneš, když už bylo vše ztraceno. A nikdo se moc nestará o to, že Tálibán vlastně ani nedodržuje to, co slíbil. A vlastně ani nebyl prostor pro to, odejít spořádaně. Tady to bylo něco neuvěřitelného, jak se to celé zhroutilo. Ten způsob mi připadá děsivý,“ varoval Zaorálek.
A hned přidal varování z Číny. Čínští komunisté už totiž hlásí že americký úprk z Afghánistánu ukazuje, že se jednoho dne Američané nepostaví ani za Tchaj-wan.
Černochová netajila velké zklamání.
„Zklamání, ale na druhou stranu obrovská hrdost na naše vojáky a na to, co tam dokázal náš velvyslanec, pan generál Baloun. On tam společně se svým týmem odvedl velký kus práce. ... My jsme tam skutečně něco budovali, na rozdíl od některých našich spojenců. Budovali jsme tam školy, budovali jsme tam nemocnice,“ poznamenala Černochová.
Mgr. Jana Černochová
Když dostal slovo Leo Luzar, varoval, že se afghánský scénář může zopakovat v Iráku. Nikoho neinformovali, a prostě si zařídili své. To jsou problémy. „A já se můžu zeptat, co bude dál? Bavme se o Iráku, vždyť je to jak přes kopírovací papír,“ upozornil Luzar.
Zaorálka zpražil.
„ČSSD vyměnila zájmy České republiky za zájem sedět ve vládě. Můžeme se bavit o situaci v Iráku, můžeme se bavit o Mali a říct, že tam je situace nemlich stejná. Pan ministr Kulhánek má dneska poslední možnost to říct, ale oni to neudělají?“ tepal Luzar Zaorálka. „My jsme nabourali infrastrukturu v Afghánistánu, my jsme nabourali důvěru k Západu. Dneska tam není snad nikdo, kdo by mu věřil. Ta země se vrátí ke kmenovému uspořádání,“ varoval Luzar s tím, že z Afghánistánu nepochybně vyjde na cestu nová migrační vlna, a EU jako celek musí říct, jak se k tomu postaví.
Foldyna konstatoval, že v Afghánistánu fatálně selhaly Spojené státy.
„Pro mě je to fatální prohra politiky Spojených států a stratégů Spojených států. Je to podobné jako v srpnu 1968, tam také nerozhodovali Poláci nebo Maďaři,“ ukázal Foldyna na Moskvu. „Stejně tak strategicky špatně rozhodlo politbyro v USA. ... Školili Afghánce v genderismu a multikulturalismu. To jsou přece takový nesmysly. Vojáci jsou profesionálové, ale dostali špatné zadání,“ rozčiloval se Foldyna.
Když dostal slovo znovu Zaorálek, využil ho ve velkém a tepal západní civilizaci za to, že vpád do Afghánistánu na počátku tisíciletí byl hotovou věcí, o které prostě Američané zpravili své spojence. Totéž platilo o invazi do Iráku. A teď se totéž stalo při odchodu z Afghánistánu. Zaorálek v této souvislosti upozornil, že když se v minulém století stahovali z Afghánistánu Sověti, stahovali se mnohem spořádaněji.
Zdůrazňoval, že, ať už jako opoziční politik, nebo jako ministr, upozorňoval, že NATO v Afghánistánu narazí do zdi, protože nebyl stanoven jasný postup, čeho se má dosáhnout.
„To je one man show. Já bych ráda dostala stejný prostor,“ rozčílila se Černochová nad Zaorálkem. „Ale on je součástí vlády, takže kritizovat tady vládu, tak kolikrát on na různých jednáních vznesl svoji kritiku? Jestli je to tady pro diváky televize Prima, tak fajn, ale pak se to asi nedostane k těm lidem, kteří rozhodují,“ rozčilovala se Černochová. „Vy si tady myjete ruce, pane ministře, házíte vinu na všechny ostatní. Ale běžte se podívat do zrcadla,“ doporučila Zaorálkovi.
Foldyna zdůraznil, že bychom neměli do Česka přijímat žádné Afghánce, ani tlumočníky.
„Já se domnívám, že nemáme žádné resty ani dluhy k našim afghánským spolupracovníkům, protože jsme jim královsky platili. Platili jsme jim 1500 dolarů, i z našich daní. Takže ani nohu do České republiky. Oni přece dobře věděli, co jsou dělat, proč to jsou dělat, a jejich odměny byly nadstandardní,“ zesiloval hlas.
Jedním dechem dodával, že jemu jako politikovi leží na srdci bezpečí českých občanů, které hodlá hájit proti uprchlíkům, kteří mohou představovat pro Čechy hrozbu. Mohou se pokusit např. znásilňovat ženy.
„Prostě, vy tady pořád bagatelizujete ty problémy, jako by nebyly. My jsme představiteli České republiky a máme odpovědnost k občanům České republiky,“ zdůrazňoval. „My tady máme povinnost starat se o občany České republiky, které Tálibán žádným způsobem neohrožuje. Nebo je ohrožuje, když je sem pustíme,“ pokračoval ve slovní kanonádě.
Luzar si ještě přisadil a upozornil, že NATO vyslýchalo Afghánce, dopouštělo se mučení, a tlumočníci, o kterých se mluví, byli tomuto mučení často přítomni. Západní politici navíc neměli přesně informace. A tyto informace dodávaly tajné služby. „Takže kdo lhal? Lhaly tajné služby?“ rozčílil se Luzar.
A pár vteřin nato ještě přitvrdil. „Známe pravdu o Vrběticích?“
Moderátorka Terezie Tománková vrátila debatu k Afghánistánu.
„Je snad v pořádku vyslýchat teroristy, ne?“ zahřmělo od Černochové. „Na čí straně stojíte, pánové? Vy stojíte na straně Tálibánu?“ vypěnila na Foldynu a Luzara.
Poté zdůraznila, že s teroristy se nevyjednává, a pokud chceme udržovat v regionu kontakty, můžeme se o to pokusit přes Indii. Pro Českou republiku teď bude výhodnější najít někoho, kdo se bude snažit hájit i naše ekonomické zájmy. „Chápu, že v Afghánistánu to teď bude těžké, ale ještě před půl rokem jsme si mysleli, že ta možnost tady je. Dokonce pan Okamura chtěl ještě v lednu jet do Afghánistánu dělat byznys. Ale teď už to SPD nevoní,“ nešetřila Černochová na předsedu SPD.
Foldyna nabídl trochu jiný pohled a konstatoval, že ve vztahu k Tálibánu se musíme chovat pragmaticky, jako např. Rusko nebo Čína. Tálibán už podle něj ukázal, že je jiný, než byl před dvaceti lety.
A pokud se k Tálibánu nechceme chovat pragmaticky, měli bychom využít čistou vojenskou sílu NATO, ale bez ideologických přídavků.
V tu chvíli začal Luzar volat po odchodu z NATO.
„Já doufám, že občané konečně vidí, že musíme vystoupit z NATO, protože tam hrajeme páté housle a jenom posloucháme, co se tam říká,“ rozčiloval se komunista.
Když si znovu vzal slovo Zaorálek, oponoval Foldynovi, že Tálibán se sice tváří mírumilovněji, ale 60 procent žen, které pracovaly, dostalo nařízeno vrátit se domů a předat svou práci mužům.
„Ale to ať si řeší v Afghánistánu,“ ozval se okamžitě Foldyna.
Po reklamě věnovala Terezie Tománková pozornost informacím, že BIS odposlouchávala telefon spolupracovníka prezidenta Zemana, podnikatele Martina Nejedlého. Prezident Miloš Zeman v nedělním rozhovoru pro Blesk prohlásil, že si od Martina Nejedlého půjčil mobilní telefon, neboť ho sám nemá, tudíž BIS odposlouchávala i jeho.
„Pan Martin Nejedlý se netají svými vazbami na Rusko, takže mě to nepřekvapuje. Navíc vím, že v České republice musí odposlechy povolit soud,“ poznamenala Černochová.
Pokud prezident nemá svůj vlastní telefon, je to jeho rozhodnutí, ale podle poslankyně by si měl příště lépe rozmyslet, od koho si půjčuje telefon.
Naproti tomu Leo Luzar se postavil na stranu prezidenta Zemana a prohlásil, že 95 procent telefonických hovorů je v Evropě odposloucháváno. Tuto informaci prý čerpá z otevřených zdrojů, a považuje to za skandální. Podle komunisty je to skandální chování, které musí skončit.
Psali jsme:
Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
autor: mp
FactChecking BETA
Faktická chyba ve zpravodajství? Pomozte nám ji opravit.
