Bartoš s Michálkem brzdí, jenže… Jiní Piráti chtějí rozdávat peníze všem. Plán za 600 miliard ročně

14.05.2021 7:49 | Ze sítí

Každý měsíc peníze pro všechny Čechy bez rozdílu. Nejprve pět tisíc, ale rádi bychom dávali víc, tak zní představa některých Pirátů. Vlivní Piráti Bartoš s Michálkem od toho v současnosti dávají ruce pryč, ale reakce členské základny jsou jasné – o nepodmíněném základním příjmu chceme do budoucna jednat a ideálně jej zavést. A kde na to vezmeme? V minulosti padaly nápady jako zvednout DPH na 50 %, ale to už neplatí. Dnes se diskutuje třeba o zvýšení některých jiných daní, třeba té z nemovitosti.

Bartoš s Michálkem brzdí, jenže… Jiní Piráti chtějí rozdávat peníze všem. Plán za 600 miliard ročně
Foto: Repro YouTube
Popisek: Jakub Michálek a Ivan Bartoš

Faktem je, že Piráti mají nepodmíněný základní příjem jako jednu z komponent dlouhodobého politického programu. Jeho konkrétní řešení by podle dostupných informací nechali na společenském konsenzu. „Předpokládáme širokou celospolečenskou diskusi a schvalování dlouhodobých řešení v referendu,“ píše se v jejich programu.

Anketa

Chcete, aby sněmovna vyslovila nedůvěru vládě Andreje Babiše?

11%
86%
hlasovalo: 19733 lidí
„Základní příjem zmírňuje strach z nezaměstnanosti, z nemožnosti zajistit sobě a své rodině nejzákladnější životní potřeby. Nahradil by většinu podmíněných dávek současného sociálního systému a slev na dani z příjmu, tedy i byrokratický aparát s ním související,“ dočtete se na webu Pirátů v odůvodnění. Jenže nyní před volbami strana zřejmě mění kurz. Jak se nedávno vyjádřil šéf poslaneckého klubu Pirátů Jakub Michálek, strana nepodmíněný základní příjem nebude v rámci společného programu podzimní volební koalice Piráti + STAN prosazovat. On sám vidí jako problém nepodmíněného základního příjmu to, že nehledá nejlepší řešení problému, které má skvělý poměr společenských přínosů a nákladů, ale hledá, co všechno tato gigantická finanční injekce za nejméně 600 miliard korun přinese. „Zapomíná se přitom, že možných řešení je mnoho a že peníze a hodnoty se musejí nejprve vytvořit,“ vysvětluje.

Michálek dále pochybuje, zda by byl tento 600miliardový „ranec“ skutečně využitý efektivně. Ve svém textu vyjadřuje obavu, že by to dopadlo stejně jako plošná vládní opatření proti koronaviru. Šéf pirátských poslanců také kritizuje výstupy pirátské zájmové pracovní skupiny, která se snažila možnosti nepodmíněného základního příjmu prozkoumat podrobněji. V podobných intencích jako Michálek se o celém nápadu vyjadřuje i předseda Pirátů Ivan Bartoš. A co vlastně pirátská zájmová pracovní skupina vymyslela? Předně je přesvědčena, že by již nyní, za zachování současných podmínek, bylo možné vyplácet lidem plošně necelých 5 000 korun. Pro další navýšení této dávky by už ale bylo potřeba hledat peníze jinde. Kde? Článek zmiňuje například progresivní zdanění, daň z obratu firem, znovuzavedení daně z převodu nemovitosti, zvýšení zdanění nemovitostí a jiné.

Zdanění nemovitostí je pro Piráty citlivým tématem, ke kterému se v poslední době často vyjadřují, a musejí například vyvracet, že by něco takového reálně prosazovali. Faktem ale je, že i v tomto výstupu pracovní komise najdeme následující formulaci: „Zdanění nemovitostí může přinést stovky miliard korun ročně a zlepšit dostupnost cen nemovitostí k bydlení. Efektivní zdanění nemovitostí v USA se pohybuje mezi 0,3–2,21 % a v EU 0,05–1,93 % z ceny nemovitosti. Současné efektivní zdanění v ČR se pohybuje kolem 0,01–0,04 % z ceny z nemovitostí (bez daně z nabytí nemovitých věcí), takže při zvýšení efektivního zdanění nemovitostí na 1 % lze získat 200–800 miliard korun ročně.“ Pro úplnost připomínáme, že jde o výstup zájmové pracovní skupiny, zpracovaný v rámci snahy nalézt nové finanční zdroje, které by sen o nepodmíněném základním příjmu umožnily přetavit ve skutečnost.

Někteří členové se myšlenky základního příjmu nechtějí vzdát kritice vysoce postavených Pirátů navzdory.  Například tým kolem člena místního předsednictva strany na Tachovsku Aleše Jakla v Pirátských listech uvedl, že jde o to, probojovat se k poznání, že v zemi s fungujícím nepodmíněným základním příjmem je podnikání smysluplnější než neetické dobývání renty v zemích s bídnou a dobrovolně povinnou prací nízkopříjmových občanů. Základní příjem by pak činil podle nich necelých pět tisíc korun.

Anketa

Na čí straně stojíte v izraelsko-palestinském konfliktu?

hlasovalo: 15868 lidí

Piráti v otázce nepodmíněného základního příjmu spatřují zdroje také ve zvyšování daní z práce. Dalším z nápadů je daň z finančních transakcí, nebo zamezení odlivu prostředků z české ekonomiky do daňových rájů. K poslednímu z nápadů Michálek podotýká, že tuto věc se nedaří již deset let vyřešit ani na úrovni EU. První tři varianty pak odmítá s tím, že to ztíží a zdraží život tu podnikatelům, tu úplně každému.

Ta řešení, která Michálek považuje za uskutečnitelná, by podle něj navíc vybrala jen zlomek kýžené částky (například 10–20 z potřebných 600 miliard korun). V této souvislosti pirátský poslanec zmínil třeba omezení šedé ekonomiky. „Můžeme shrnout, že na základní příjem peníze v tuto chvíli nejsou,“ konstatuje.

Jenže Michálek a Bartoš nepředstavují Piráty jako celek, byť určitě patří mezi jejich nejdůležitější představitele. Pro lepší obrázek je proto důležité vzít v potaz i názory dalších členů strany a prozkoumat další materiály, které k tomuto tématu strana publikuje. Na pirátské wikipedii se v sekci, která shrnuje argumenty ve prospěch nepodmíněného základního příjmu, zmiňuje například potřeba sociálního smíru. „Efektivní řešení situace, kdy je potřeba čím dál méně lidské práce, ale je třeba udržet sociální smír. Jinak si to ti nezaměstnaní vezmou násilím,“ dočtete se zde. Sekci na pirátské wikipedii je potřeba brát s jistou rezervou, je zde uvedeno upozornění, že jde o neaktuální text z roku 2013. Na pirátské oficiální platformě je ale stále v původní formě zveřejněn.

Dále jsou tu vypsány již zmíněné argumenty jako zjednodušení celého sociálního systému či výplat. Je zde i pojednání o tom, že každý člověk má právo na důstojný život. „Základní příjem je ekonomickým naplněním tohoto základního práva,“ píše se tady o pirátské představě naplnění tohoto cíle. Piráti také věří, že by nepodmíněný základní příjem přispěl ke snížení drobné kriminality, či by lidem dal větší šanci věnovat se nekomerčním činnostem, třeba dobrovolnictví nebo umění.

Jako hlavní problém k řešení si Piráti na své wikipedii kladou otázku, kde na to všechno vzít peníze. A padají rozličné návrhy, jako jedno z možných řešení je zde zmíněna třeba případná padesátiprocentní sazba DPH. Zároveň je ale patrné, že si autor textu uvědomuje, že tak radikální změna by zasáhla zejména chudší obyvatele, tedy ty, kteří by z potenciálního zavedení nepodmíněného základního příjmu profitovali nejvíce. Důležité je opět připomenout, že sami Piráti již tyto úvahy označují za neaktuální.

Piráti dále podle své wiki plánují o tématu vyvolat celospolečenskou diskusi, jsou si ale také vědomi, že jim to může uškodit. „Lidé odmítnou Piráty i kvůli jednomu neortodoxnímu bodu programu,“ píše se zde. Další z obav je, že plošné rozdávání peněz všem obyvatelům by mohlo vést k nárůstu inflace, nebo že by vzrostla cena práce. Piráti také zvažují třeba argument, že by toto plošné rozdávání přispělo k morální a pracovní degradaci lidí, tedy k tomu, že nepracovat se stane normou.

Dobrou sondou do uvažování dalších Pirátů může být stranické fórum, kde již zmíněný Aleš Jakl z užšího vedení Pirátů na Tachovsku k tématu nepodmíněného základního příjmu otevřel veřejnou diskusi.

„Osobně si myslím, že nějaká forma NZP je v budoucnu nutná. Co si netroufám odhadovat, je, kdy to bude a jaké by měly být parametry,“ myslí si člen pirátského republikového výboru Jiří Rezek. Obává se ale, zda bude v praxi takové řešení proveditelné na menší než celoevropské úrovni.

Člen jihomoravského krajského sdružení Jindřich Bartek by pro změnu uvítal podmíněný základní příjem. „V podstatě by šlo o dotace na rekvalifikace a vzdělávací kurzy, tak aby se podpořil přechod z ekonomiky montoven do znalostní ekonomiky. Odborné a jazykové kurzy sice dnes existují, ale spousta lidí si je nemůže dovolit, protože by přišla o aktuální příjmy a nemohla by zabezpečit rodinu. To je nutí zůstat na méně kvalifikovaných pozicích v podstatě až do důchodu,“ myslí si.

Evropské řešení předpovídá další člen jihomoravských Pirátů, Vít Jurásek. „Podle mě u NZP skončí EU, protože nebude schopná vymyslet lepší a míň problémovou formu kohezní politiky,“ píše. Budoucnost EU vidí tak, že dotace a další dávky se stanou tak složitými a nepřehlednými, že bude jednodušší je z většiny šmahem zrušit a peníze rozdělit všem lidem v EU.

Do debaty se vložil i místopředseda Poslanecké sněmovny Vojtěch Pikal. Podle něj je nepodmíněný základní příjem způsobem, jak se zbavit nesmyslných pracovních pozic a zkrátit pracovní dobu. Zároveň ale přiznává, že ekonomice a jejím souvislostem rozumí příliš málo na to, aby vynášel soudy.

Pirátka Petra Mačková z Olomouckého kraje spatřuje v nepodmíněném základním příjmu možnost, jak práci navrátit její smysl. „(Člověk tam bude moci) … vykonávat určitou činnost proto, že to má smysl, ne proto, že se musí na prvním místě nějak – jakkoli uživit,“ píše.

Anketa

Chcete, aby vás hospodský či restauratér obsloužil bez testu na covid?

77%
14%
hlasovalo: 11764 lidí
Do diskuse na pirátském fóru přispěl i Jakub Michálek. „V době rekordního zadlužování státu je absolutně nezodpovědné utratit peníze tak, že je projíme, aby si za ně lidi na dluh kupovali spotřební zboží, auta či zlepšovali byty a chaty, zejména ti, kteří to nepotřebují, namísto chytrých investic, ze kterých bude dlouhodobě profitovat celá společnost,“ vzkázal svým spolustraníkům. „Nelze oddělovat diskusi o tom, jak bude základní příjem financován, od jeho provedení, jinak jde o teoretickou a neplodnou diskusi,“ podotkl.

K financování měl v sesterské diskusi o nepodmíněném základním příjmu zajímavý podnět člen plzeňských Pirátů Robert Magni. Ten se domnívá, že zdrojem pro tuto plošnou dávku by měly být příjmy ze spotřební daně, ale ne jen tak ledajaké – nový plán by podle něj měl zafinancovat státní příjem z legalizovaných omamných a psychotropních látek. Při rozumném zjednodušení systému dávek a daňových zvýhodnění by rozdíl proti dnešnímu stavu nebyl až tak výrazný ani u měsíční dávky ve výši 10 tisíc korun, věří Magni. „Ovšem ve skutečném světě je potřeba postupovat krůček po krůčku, nenápadně,“ nabádá kolegy.

Jaká je tedy budoucnost úvah o nepodmíněném základním příjmu? Vysoce postavení politici Pirátů jej vesměs odmítají jako (prozatím) nereálný či neufinancovatelný. Pokud by ale rozhodnutí stálo na široké členské základně Pirátů, pak o tomto tématu ještě v budoucnu hodně uslyšíme. Na pirátském fóru totiž probíhá také dlouhodobá anketa k tomuto tématu a její výsledek je vcelku jednoznačný. Více než tři čtvrtiny hlasujících (76 %) si přejí, aby byl nepodmíněný základní příjem diskutován jako komponenta pirátského programu.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Marek Korejs

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Vyšachovat Okamuru. Zase. Ivan Bartoš řekl jak to bude

12:36 Vyšachovat Okamuru. Zase. Ivan Bartoš řekl jak to bude

Ta antikampaň proti Pirátům byla masivní. I tzv. čeští elfové to řekli. Za otevřeným „pirátským fóre…