„Asi řadu svých čtenářů zklamu. Tentokrát bych se nechtěl věnovat vůbec politice. Asi marně, neboť mne různé žabomyší kauzy a věčné hašteření našich vrcholných politiků stejně dožene,“ říká na úvod dnešního Nedělního rána Ivan Vyskočil a jako první se zamýšlí nad tím, jak se mění tradiční české svátky.
Odmítám Santu stejně jako kdysi Dědu Mráze. A půjčky na dárky?
„Nastal čas předvánoční, neboli adventní. Teď bychom měli rozjímat a přemýšlet o svých činech a myslet na své blízké. Krásná myšlenka. Já se přiznám, že mě Vánoce už nějaký čas nějak neberou. Je to jednak tím, že už se mnou v domě nejsou malé děti, a za druhé ty naše nové poměry mi Vánoce zkazily,“ říká herec a vysvětluje. „Jsem asi konzervativní dědek a odmítám přijmout ty implantované svátky. Nikdy jsme tady neměli žádný „Halloween“, ani sv. Valentýna! Jsou to anglosaské svátky a já je odmítám přijmout a nebudu je slavit! My máme svoje pálení čarodějnic a na prvního Máje se chodíme líbat pod rozkvetlý strom, nejlépe třešeň. No jo, ale na těchto našich plebejských obyčejích zahraniční řetězce nic nevydělají, že?“ nešetří ironií Ivan Vyskočil a naštvaně podotýká.
„Tak nám sem cpou tyhle americké svátky. A stejné je to s Vánocemi. Mám dojem, že ten bohulibý advent vypuká už v říjnu. Ze všech výloh a reklam na mě civí jakýsi Santa, kterého odmítám přijmout stejně, jako kdysi Dědu Mráze. Nabídka dárků je taková, že si říkám, že je to až přehnané a někteří lidé si na Vánoce dokonce berou půjčky, které posléze nemohou splatit. A to i přes hojnou reklamu v televizi. Ta ujišťuje, jak je to jednoduché a div ne zadarmo, ba co ještě vám snad za to zaplatí. Nikde tam ale není reklama na to, jak přijde potom exekutor a co si s ním užijete za ohromnou legraci,“ říká opět s notnou dávkou ironie herec a smířlivěji dodává. „S nostalgií vzpomínám, jak jsme s bratrem dostali každý autíčko na setrvačník (byla to tehdy novinka), které maminka bůhvíkde a za jakých obětí sehnala, oba jsme dostali stejný svetr a knížku. Nevím, jestli dnešní děti s přehršlí dárků mají takovou radost, jakou jsme měli tenkrát my dva?“
Fotogalerie: - Čerti před sněmovnou
Čekám, kdy korektní sluníčkáři vybělí zlého čerta...
„Směju se, ale zároveň se obávám, že to, co se nám ještě před lety zdálo nemožné a absurdní, se kolem nás běžně naplňuje a my, staří pitomci, ani nestačíme nevěřícně zírat. Takové Me Too, je přece naprosto na hlavu. Běda říci v Americe ženě, že jí to sluší. To byste také mohli skončit u soudu! A že budou v Americe rozbíjet sochy Kryštofa Kolumba? Napadlo vás to někdy?? Sakra -- až budou shazovat Sochu Svobody, to bude pořádná fuška. To se aktivisti „pěkně zapotěj“ a nejeden si užene kýlu (Dobře jim tak!).“
Psali jsme:
Divadla bez diváků? To je jako šukání bez ženských, to je onanie...
„Konečně tady nás umějí také pobavit. Neuvěříte svým uším. Představte si, že se mohou otevřít divadla i koncertní síně a hudební festivaly, ale bez diváků??“ žasne nad vládními opatřeními proti koronaviru herec. „Když jsem se to dozvěděl, nemohl jsem nevzpomenout Haškova Švejka. Který šprýmař tohle mohl vymyslet, aby nás náležitě pobavil?“ kroutí udiveně hlavou a přidává osobní historku. „Vzpomněl jsem si na svoje přirovnání, které jsem kdysi pronesl při svém angažmá v divadle S. K. Neumanna. Tam si režisér Nebeský speciálně potrpěl na tak intelektuální hry, kterým nerozuměl snad ani on sám. Tato dílka byla to samé, jako když v údivu stojíte v galerii před obrovským šedivým plátnem, kde v dolním rohu je namalován malý čtvereček. Obraz má intelektuální název: Objekt 3. A vy marně pátráte, co tím autor myslel a často, aby člověk nevypadal jako blb a nevzdělanec, nechá se strhnout a řekne ´Hm, zajímavé´. Tak podobná díla vytvářel režisér Nebeský, jenomže na scéně. Vždy obsazoval Zdenu Hadrbolcovou a Davida Prachaře a bohužel ze začátku i mne. Na podobné kusy pochopitelně nikdo nechodil,“ říká pobaven vzpomínkou herec a pokračuje. „Po jednom takovém představení, kdy přišlo šest lidí a tři ještě odešli o pauze, Zdenička Hadrbolcová přicupitala do klubu a nadšeně se svěřovala Davidovi: „Davídku, to nevadí, že nepřišli lidi, ale my jsme si zahráli“! Po této hlášce jsem se neudržel a komentoval to slovy: „Zdeničko, víš co je to divadlo bez diváků? To je jako šukání bez ženskejch, to je onanie“! A to byl konec mého vystupování ve „vysoce umělecké“ poetice této skupiny,“ směje se ještě dnes Ivan Vyskočil a říká. „Jen pro úplnost. Nijak tím nesnižuji herecké kvality, jak Zdeny H., tak Davida P., oba to jsou výborní herci. Ale poslední výnos vlády ke kulturním stánkům v ČR o divadle bez diváků mi nutně evokoval tuto dávnou historku.“
Fotogalerie: - Žerty z prezidenta
Nezajímá mě, s kým má Menzelová další dítě, ale kdy budeme mít platy jako v Německu?
„Víte, ten adventní čas na mne přece jen působí. Nějak nedokážu poslední dobou se dívat na zprávy a poslouchat vtíravé nedělní partie a komentáře s politiky. V rámci svého zdraví jsem se od těchto „lahůdek“ nějak distancoval,“ přiznává Ivan Vyskočil a dodává. „Naopak mne pobavil nějaký pán, který na internetu naprosto souzněl se mnou! Volně interpretuji, co psal.
Nezajímá mne vůbec, s kým má Olga Menzelová další dítě! Ani mne nezajímá, s kým zase chodí Agáta Hanychová! Vůbec nechci vědět, jestli Bartoška přestal, nebo zase začal kouřit!
Zato mě eminentně zajímá: Kdy budeme mít za stejnou práci platy jako vedle v Německu? Kdy budou výrobky a potraviny odtamtud stejné kvality, jako u nich a nebude to nějaký jejich odpad? Kdy se už politici poučí, že věci se mají řešit doma a nebudou chodit udávat premiéra do Bruselu, jako svazáci 50. let? Kdy většina našich poslanců v EU, až na čestné vyjímky, pochopí, že tam nejsou pro ten krásný plat, ale proto, aby hájili zájmy svojí vlasti? Kdy uslyším v televizi i názory těch druhých a ne jen těch přikyvovačů moderátorům? Kdy budu moci posílat děti do školy, aby se tam naučily myslet? Nikoliv, aby se tam naučily, co si mají myslet?? Kdy se budu moci spolehnout na nestranné soudy, které měří každému stejně? Kdy si budeme všichni před zákonem rovni, a ne, že někteří jsou rovnější? Kdy se domohu svého práva nejen spravedlivě, ale také rychle a včas? Nechci čekat na rozsudek někdy také 15 let!
Tak tento pán mi mluvil z duše. Protože i já také na takovéto zprávy čekám už 30 let a dostává se mi jich s lety čím dál méně!“
Horší a závadnější než Prymula v restauraci a bez roušky
„Pod čarou si nemohu nedloubnout. Zejména k těm soudům,“ dostává se Ivan Vyskočil k dalšímu tématu. Jaký pán – takový krám. Předseda Ústavního soudu pan Rychetský se nedávno zcela zjevně začal míchat do politiky (mimo jiné uvedl, že jarní uzavření hranic ČR bylo jasným protiústavním krokem české vlády). Ale to mu jako soudci nepřísluší. Je to horší a závadnější než Prymula v restauraci a bez roušky! Předseda ÚS naopak by měl dávat najevo svoji politickou nestrannost, protože jinak nemůžeme našemu soudnímu systému vůbec důvěřovat,“ míní Ivan Vyskočil a velmi rázně dodává. „Také se pustil opět do kádrování. Prokádroval pana premiéra, ale úplně zapomněl zamést si před svým velmi, ale velmi zaneřáděným prahem. A rychlost Ústavního soudu také není příkladná soudům nižší instance.“
„Ale dost. Zařekl jsem se, že politiku tentokrát ne a vidíte. Vylezla na mne z pod stolu, ať chci, nebo nechci,“ usmívá se Ivan Vyskočil a čtenářům ParlamentníchListů.cz posílá vánoční vzkaz.
„Milí čtenáři, přeji vám hezké svátky. Berte je s klidem a ve zdraví a nedělejte si půjčky. Bude-li pod stromečkem o dva dárky méně, nebo vůbec žádné, tak se nic nestane. Hlavně když se budete mít doma rádi. Věřte, že je to to nejdůležitější a nejdražší, co doma můžete mít!“
- Rubrika: Nedělní ráno s Ivanem Vyskočilem
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: David Hora
